30.01.2019
Euroskop
Východní partnerství, jeden z nástrojů unijní zahraniční politiky, který je zaměřen na šestici zemí evropského sousedství, letos slaví 10 let od svého vzniku. Východní partnerství bylo jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU v roce 2009, přičemž první, zakládající summit se uskutečnil právě v rámci předsednictví v Praze dne 7. května 2009. Jaké jsou hlavní cíle této iniciativy a čeho se za poslední dekádu podařilo dosáhnout?
Východní partnerství je součástí dlouhodobé snahy Unie zlepšovat vzájemné vztahy se státy a regiony obklopující její území, která je realizována prostřednictvím tzv. evropské politiky sousedství (European Neighbourhood Policy, ENP).
ENP usiluje o zajištění užší spolupráce a prohloubení vztahů mezi Unií a jejími partnery. Jednalo se a stále se jedná primárně o kroky vedoucí k prohloubení kooperace a sbližování standardů a pravidel v oblasti hospodářské, politické a v neposlední řadě také v dimenzi bezpečnostní. Nejde tedy přípravu těchto států na členství v EU.
Evropská politika sousedství a všechny její elementy se postupně etablovaly jako součást agendy vnějších vztahů a nástroj společné zahraniční a bezpečnostní politiky a v současnosti tvoří jeden z hlavních diplomatických nástrojů EU.
Postupem času se v rámci ENP etablovala spolupráce se státy v oblasti Středomoří (tzv. Euromed) nebo se zeměmi v postsovětském prostoru (tzv. Partnership and Cooperation Agreement). Jako jedna z nejtěsnějších forem kooperace navazující na ENP pak vzniklo právě Východní partnerství. V současnosti na politice Východního partnerství participuje šestice zemí: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko a Ukrajina.
Vznik Východního partnerství
Po 5. rozšíření EU v roce 2004, kdy do Unie vstoupily postkomunistické státy střední a východní Evropy, společně s Kyprem a Maltou, se unijními sousedy staly státy východního okraje Evropy a jižního Kavkazu. V rámci debat bylo vyhodnoceno, že politická, bezpečnostní a ekonomická situace v těchto příhraničních oblastech může ovlivňovat dění v celé EU, což dalo podnět k podpoře těchto regionů.
Členské státy se proto shodly na projektu v podobě Východního partnerství. Ten byl po vnitrounijních debatách v Bruselu dne 26. května 2008 přijat, přičemž podpis iniciativy a ustavující summit se uskutečnily během českého předsednictví v Radě EU v květnu 2009.
Další setkání se poté uskutečnila ve dvouletých intervalech, kdy následovaly summity ve Varšavě v roce 2011, ve Vilniusu v roce 2013 a v Rize v roce 2015. Prozatím poslední zasedání v rámci Východního partnerství se uskutečnilo v listopadu 2017 v Bruselu.
Východní partnerství se zeměmi východní Evropy a jižního Kavkazu letos slaví 10 let od svého vzniku. Zdroj: Evropská rada.
Spolupráce na několika úrovních
Východní partnerství se skládá ze dvou dimenzí – bilaterální a multilaterální. Bilaterální dimenze zahrnuje jednání jednotlivých partnerských států s EU (např. o asociačních či jiných rámcových dohodách, vízové facilitaci či liberalizaci).
V rámci této bilaterální dimenze se vyprofilovaly dvě skupiny zemí. Jsou zde státy, jež mají s Unií uzavřenou tzv. Asociační dohodu a státy bez této dohody.
Do první skupiny patří Moldavsko, Gruzie a Ukrajina, mezi země bez dohody poté spadají Arménie, Ázerbájdžán a Bělorusko. Multilaterální spolupráce probíhá na několika úrovních. Jednou za dva roky se obvykle uskutečňují summity hlav států a šéfů vlád (kterých se mohou účastnit také zástupci Evropského parlamentu či Komise), jednou za rok se pak setkávají ministři zahraničí, přičemž dále probíhají též zasedání resortních ministrů.
Oblast spolupráce a prohloubení vzájemných vztahů
Tematicky kooperace v rámci Východního partnerství odpovídá prioritám, jež jsou stanoveny v Evropské politice sousedství. V oblasti politicko-společenské se primárně zaměřuje na podporu a rozvoj demokracie, správu věcí veřejných, v hospodářské dimenzi na ekonomickou integraci a konvergenci s Unií a v oblasti bezpečnosti na spolupráci v energetice a podporu mobility a vzájemného dialogu (uvnitř států i směrem do zahraničí).
Se státy, se kterými byla podepsána dohoda o přidružení, EU uzavřela jednání o prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu (tzv. DCFTA), jmenovitě s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Jednání mělo za cíl snížení cel, kvót a obchodních bariér, zlepšit vzájemný přístup ke zboží a zajistit stabilní právní prostředí.
Tři výše uvedené státy nyní mají uzavřené a platné smlouvy o volném obchodu a představují tak novou úroveň vztahů s EU. S Arménií byla v roce 2017 podepsána komplexní a posílená dohoda o partnerství, s Ázerbájdžánem se v témže roce o nové komplexní dohodě začalo jednat. K otázce Běloruska je vývoj zatím problematický, především s ohledem politický vývoj pod prezidentem Lukašenkem.
Mezi priority patří také podpora vzájemné mobility
Důležitou dimenzí spolupráce je také posílení vzájemné mobility a dialog o vízovém režimu. Státy Východního partnerství mohly a mohou využívat výhod plynoucích z úzkých vzájemných vztahů s EU, díky čemuž se jejich občané mají možnost se snadněji a bezpečněji pohybovat po celé Evropě.
„Prostřednictvím dialogů o uvolnění vízového režimu podniká EU postupné kroky, jejichž dlouhodobým cílem je zavést pro občany určitých zemí Východního partnerství režim bezvízového styku,“ poznamenává výhledově Evropská rada k dlouhodobým cílům partnerství a snazší vzájemné mobilitě.
Schéma značící vízové režimy pro nečlenské státy EU. Zdroj: Evropská rada.
Další informace a detailnější vývoj bilaterálních vztahů Evropské unie s jednotlivými státy Východního partnerství jsou k dispozici na webových stránkách Evropské rady, Evropské komise a Eastern Partnership Civil Society Forum.
Autor: Euroskop
