Tereza Chlebounová, Euroskop, 1. 2. 2019
Jaké jsou silné a slabé stránky České republiky v oblasti umělé inteligence? Jak nejlépe využít potenciál v ČR a na co se zaměřit? O těchto otázkách jednali přední čeští odborníci, zástupci státní správy a byznysu na konferenci, která proběhla ve čtvrtek 31. ledna v Černínském paláci. Cílem akce bylo představit závěry a doporučení odborné studie s názvem „Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR“ a otevřít diskuzi k připravované Národní strategii pro umělou inteligenci.
Konferenci zahájil Zbyněk Smetana z Úřadu vlády, který připomněl, že umělá inteligence (AI) se v loňském roce stala v Evropské unii jedním z hlavních témat. Evropská komise v prosinci 2018 vyzvala členské státy, aby vytvořily národní strategie, jak umělou inteligenci dále rozvíjet a využívat. V dubnu 2018 Komise vydala sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“, ve kterém shrnuje priority v této oblasti.
Úřad vlády si v návaznosti na toto sdělení nechal vypracovat odbornou studii, která mapuje současný stav technologického zázemí rozvoje a využití AI v České republice. Studii zpracovala Technologická agentura ČR a řešitelský tým se skládal z předních odborníků z ČVUT a Akademie věd ČR (AV ČR). „Hlavním výstupem jsou kvalitně formulovaná doporučení pro státní správu, co dělat na podporu rozvoje AI a výzkumu,“ uvedl Smetana s tím, že dokument má také nastartovat diskuzi o tom, jakým směrem by se rozvoj AI měl ubírat.
Vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla zdůraznil, že komerční sféra potřebuje partnery ve státní správě, a proto je velmi důležité, aby na nový vývoj byli připraveni i úředníci, nejenom odborníci. Profesor Michal Pěchouček připomněl řadu českých úspěchů v oblasti AI, ČR je podle něj úspěšná například ve vizuálním strojovém rozpoznávání, bezpečnosti nebo poznávání zvuků pomocí umělé inteligence.
Na konferenci se sešlo na 150 expertů, zástupců firem, státní správy i akademiků. Na fotce vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci Vladimír Dzurilla. Zdroj: Úřad vlády
ČR se musí víc zaměřit na mezinárodní spolupráci
Hlavní část konference byla věnována představení závěrů odborné studie, silných a slabých stránek AI v České republice a souvisejících příležitostí a možných hrozeb. Prezentovali je zástupci řešitelského týmu Luboš Král (ČVUT), Martin Faťun (AV ČR) a Alžběta Krausová (AV ČR), kteří se věnovali třem klíčovým oblastem, jež studie sleduje – možnostem technologického rozvoje AI v ČR, očekávaným socioekonomickým dopadům a právně-etickým aspektům rozvoje AI.
Podle Krále je v České republice z technologického hlediska dobré podhoubí pro rozvoj AI, je ale potřeba více se zapojovat do mezinárodní spolupráce, podpořit zavádění nových technologií do praxe a také se soustředit na skutečně přelomové inovace. Jako hrozbu vidí odliv mozků do zahraničí, kde se do AI investuje více a rychleji.
Klíčem je kvalitní systém vzdělávání a rekvalifikací
Martin Faťun se zaměřil na socioekonomické dopady rozvoje AI a na častou obavu lidí, že jim umělá inteligence vezme práci. Rozvoj AI bude podle něj klást na lidi vyšší nároky, proto je podle něj zásadní zajistit kvalitní systém celoživotního učení a rekvalifikací. Vzdělávací systém se musí zaměřit na dovednosti 21. století, digitální gramotnost a informatické myšlení. Zároveň je podle Faťuna potřeba najít nové modely zajištění sociálního zabezpečení ohrožených pracovníků, kteří budou přecházet na nové pozice.
Za hrozbu považuje zejména nevyužití příležitostí, které vývoj AI nabízí a tím i zaostávání ČR v konkurenci jiných států. Problém může představovat také zvýšení strukturální nezaměstnanosti, pokud nedojde k obsazování nových pozic rekvalifikovanými pracovníky.
Alžběta Kuchařová označila za silnou stránku ČR otevřený a flexibilní právní řád, v němž lze AI dobře uchopit. Zároveň ale podle ní existuje řada oblastí, kde příslušná legislativa chybí, což způsobuje právní nejistotu a brzdí rozvoj. Příkladem může být třeba autonomní doprava nebo autorský zákon, který v ČR neřeší situaci, kdy dílo vytvoří stroj. Z právního pohledu je potřeba vývoj neustále sledovat, nezaostávat za celosvětovým vývojem a regulovat pouze opatrně, aby se nezadusily případné inovace.
Česká republika má kvalitní výzkum a vývoj v oblasti umělé inteligence, měla by se ale víc soustředit na zavádění technologií do praxe. Zdroj: Pixabay.com
Národní strategie rozdá úkoly a stanoví termíny
Eva Martinicová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR vyzvala k široké diskuzi o tématu rozvoje umělé inteligence. Svaz průmyslu za tímto účelem založil Platformu pro umělou inteligenci, která sdružuje přední české experty ze soukromé a akademické sféry. Do debaty by se ale podle ní měli zapojit všichni, kdo o to mají zájem.
Závěrečný příspěvek pronesl Petr Očko, náměstek ministryně průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace, který představil podobu a harmonogram Národní strategie pro AI v ČR. Strategie podle něj má být „svěží a úderná“, nemělo by se jednat o příliš dlouhý text. Cílem je vytvořit rámcový plán, rozdat úkoly a stanovit jasné termíny. Očko připomněl, že řada aktivit v této oblasti už běží delší dobu (například koncepce Digitální Česko), navíc se ČR může inspirovat v dalších zemích. Národní strategii by měla do konce letošního dubna schválit vláda a v květnu ji prezentovat v EU.
Studie „Výzkum potenciálu rozvoje umělé inteligence v ČR“, která představuje východisko pro národní strategii, je k dispozici zde.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
