08.02.2019
Euroskop
EU se připravuje na tvrdý brexit, Auditoři požadují úplný přístup k dokumentům pro kontrolu bankovního dohledu, Pozastavení fondů má hrozit státům nerespektujícím zásady právního státu, Ochrana osobních údajů při volbách do EP má být posílena, Rada řeší otázku kontroly lodí po brexitu, Financování programu PEACE má pokračovat i v případě tvrdého brexitu, Co čeká studenty na Erasmu po brexitu, Přísnější pravidla čekají europoslance
|
EU se připravuje na tvrdý brexit
|
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o některá pravidla týkající se Evropského námořního a rybářského fondu z důvodu vystoupení Spojeného království z Unie (KOM(2019)48)
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2403, pokud jde o oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách Spojeného království a rybolovné operace plavidel Spojeného království ve vodách Unie (KOM(2019)49)
· Komise 23. 1. 2019 přijala 2 nouzové návrhy, které mají zmírnit dopad „brexitu bez dohody“ na rybolov v EU.
Pozadí
V listopadu 2018 se vyjednavači Komise a VB dohodli na podmínkách dohody o vystoupení. Následně Komise kompletní dohodu o vystoupení schválila a Evropská rada dohodu o vystoupení potvrdila a vyzvala Komisi, EP a Radu, aby učinily nezbytná opatření, aby dohoda mohla vstoupit v platnost 30. 3. 2019 (více v příspěvku „Dohoda o brexitu uzavřena“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018).
V prosinci 2018 zveřejnila Komise své třetí sdělení o připravenosti na brexit, kterým implementuje svůj akční plán pro možnost brexitu bez dohody (více v příspěvku „Příprava na tvrdý brexit zahájena“, Institucionální záležitosti v prosinci 2018). Sdělení obsahuje 14 opatření pro omezený počet oblastí, v nichž by scénář „bez dohody“ znamenal výrazné komplikace pro občany i podniky v EU-27. Mezi tyto oblasti patří mimo jiné finanční služby, letecká doprava, celní systém a politika v oblasti změny klimatu.
Komise také vydala 88 oznámení týkajících se připravenosti pro jednotlivá odvětví, v nichž informuje veřejnost o důsledcích vystoupení VB v případě, že dohody dosaženo nebude. Komise také vedla s 27 členskými státy technické diskuse nejen o obecných otázkách připravenosti na brexit, ale také o konkrétních odvětvových, právních a správních opatřeních.
Klíčové a sporné body
Vzhledem k přetrvávající nejistotě týkající se ratifikace dohody o vystoupení VB z EU Komise přijala 2 legislativní návrhy, které mají pomoci zmírnit dopad, který by brexit bez dohody mohl mít na odvětví rybolovu v EU.
První návrh by měl umožnit rybářům a hospodářským subjektům z členských států EU získat v rámci Evropského námořního a rybářského fondu náhradu za dočasné zastavení rybolovné činnosti. Měl by částečně zmírnit dopad náhlého uzavření vod VB pro rybářská plavidla EU, pokud brexit proběhne bez dohody.
Druhý návrh mění nařízení o udržitelném řízení vnějšího loďstva a cílem je, aby byla EU v období do konce roku 2019 schopna umožňovat plavidlům VB přístup do svých vod pod podmínkou, že plavidlům EU bude recipročně umožněn přístup do vod VB. Návrh by měl umožnit také zjednodušený postup povolování rybolovu ve vodách EU plavidlům VB a plavidlům EU ve vodách VB. Tento návrh je omezen na rok 2019 a vychází z dohody o rybolovných právech na rok 2019 přijaté na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov z prosince 2018.
Představená nouzová opatření nemohou zmírnit dopad tvrdého brexitu a nemají zajistit plné výhody vyplývající z členství v EU nebo podmínky případného přechodného období stanovené v dohodě o vystoupení. Opatření se omezují pouze na konkrétní oblasti a mají být dočasná.
Předpokládaný další vývoj
Komise má pokračovat v provádění svého alternativního akčního plánu a má sledovat, zda jsou potřeba další kroky. Návrhy podléhají postupu spolurozhodování a Komise by měla spolupracovat s EP a Radou, aby zajistily přijetí navrhovaných legislativních aktů tak, aby vstoupily v platnosti do 29. března 2019.
Odkazy
- Brexit preparedness
- Evropská komise realizuje v konkrétních odvětvích alternativní akční plán pro brexit bez dohody
- Připravenost na brexit: Evropská komise přijala dva nouzové návrhy, které pomohou zmírnit dopad „brexitu bez dohody“ na rybolov v EU
- Připravenost na brexit
Auditoři požadují úplný přístup k dokumentům pro kontrolu bankovního dohledu
|
EÚD 14. 1. 2019 vyzval EP a Radu, aby zajistily, že ECB bude mít úplný přístup k dokumentům pro audity související s bankovním dohledem. Předložený dopis navazuje na výzvu vedoucích představitelů nejvyšších kontrolních institucí (NKI) EU a jejích členských států z listopadu 2018, která požadovala vyjasnění a sjednocení auditních mandátů národních NKI. Auditoři upozorňují, že současný přístup ECB jim brání v řádném provádění jejich práce, protože nemohou kontrolovat její dohledové činnosti. Auditoři v současné době nedisponují právem na přístup k veškerým dokumentům, a proto žádají, aby došlo ke změně stávajících předpisů. V dopise jsou rovněž uvedeny 3 konkrétní případy, kdy byl auditorům odepřen přístup k důležitým informacím. (1) Při auditu jednotného mechanismu dohledu v roce 2016 auditoři uvádí, že měli vážné problémy získat důkazní informace. (2) Při práci na zvláštní zprávě o jednotném výboru pro řešení krizí výbor trval na tom, že musí být vypuštěny veškeré údaje pocházející od ECB. (3) V lednu 2018 ECB odepřela auditorům přístup k dokumentům v souvislosti s prověřováním krizového řízení ECB v rámci bankovního dohledu.
Pozastavení fondů má hrozit státům nerespektujícím zásady právního státu
|
EP 17. 1. 2019 schválil nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech. Návrh nařízení o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech je integrální součástí balíčku právních předpisů navázaných na budoucí dlouhodobý rozpočet EU (VFR 2021 – 2027) (více v příspěvku „EU plánuje dlouhodobý rozpočet do roku 2027“, Institucionální záležitosti v květnu 2018). Legislativní návrh EP schválil poměrem hlasů 397 (pro): 158 (proti): 69 (zdrželo se hlasování). Vlády členských států, které budou zasahovat do nezávislosti soudnictví nebo nebudou bojovat proti podvodům a korupci, by v budoucnosti mohly riskovat ztrátu přístupu k fondům EU. Pokud Komise se skupinou expertů odhalí všeobecné nedostatky týkající se právního státu v členském státě, které můžou ohrozit správu finančních prostředků EU, měla by mít možnost navrhnout protiopatření – od omezení předběžného financování projektů v dané zemi až po zastavení plateb z rozpočtu EU. Rozhodnutí Komise o zablokování plateb by však podle přijatého textu musel odsouhlasit EP a Rada. Jakmile členský stát odstraní Komisí identifikované nedostatky, EP a Rada by mohly přístup k fondům obnovit. Komise po hodnocení může dospět k závěru, že právní stát v členské zemi je ohrožen, pokud dojde k oslabení minimálně jednoho z následujících principů: řádné fungování orgánů členského státu, který plní rozpočet; řádné fungování orgánů, které provádí finanční kontrolu; řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti se stíháním podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu; účinný soudní přezkum jednání nebo opomenutí ze strany orgánů nezávislými soudy; zpětné získávání neoprávněně vyplacených finančních prostředků; prevence a potrestání daňových úniků a daňové soutěže; účinná spolupráce s OLAF a v závislosti na zapojení dotčených členských států i s Úřadem evropského veřejného žalobce. Komisi by při rozhodování měla napomáhat skupina nezávislých odborníků na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Zákonodárný sbor každého členského státu by měl do skupiny nominovat jednoho odborníka, 5 expertů by měl jmenovat EP. Skupina by měla každoročně posuzovat situaci ve všech členských státech a následně zveřejnit svá zjištění. Komise by se v závislosti na rozsahu nedostatků v daném členském státě mohla rozhodnout přijmout jedno nebo více opatření včetně: pozastavení závazků; přerušení platebních lhůt; snížení předběžného financování; pozastavení plateb. Schválený text představuje mandát EP pro jednání s Radou o konečném znění nové legislativy. Rada se na své vyjednávací pozici zatím nedohodla.
Ochrana osobních údajů při volbách do EP má být posílena
|
Coreper 25. 1. 2019 potvrdil dohodu, které bylo dosaženo mezi předsednictvím Rady a EP ohledně změn nařízení č. 1141/2014 upravujícího status a financování evropských politických stran a nadací. Tato nová pravidla mají umožnit uložit finanční sankce evropským politickým stranám a nadacím, které záměrně ovlivňují, nebo se pokoušejí ovlivnit, výsledek voleb do EP tím, že využívají porušení pravidel ochrany údajů. Evropské politické strany jsou politické aliance registrované podle právních předpisů EU. Jejich členy mohou být celostátní a regionální strany i jednotlivci a musí splňovat určité požadavky a podmínky, včetně zastoupení alespoň v ¼ členských států. Finanční prostředky poskytované ze strany EU jim mají pomoci financovat jejich činnost na evropské úrovni a kampaně před volbami do EP. V roce 2018 čerpalo prostředky z rozpočtu EU 10 evropských politických stran a 10 evropských politických nadací. V září 2018 předložila Komise návrh změn nařízení z roku 2014 v rámci balíku Zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do EP (více v příspěvku „Svobodný a spravedlivý průběh voleb do EP, plánuje Komise“, Institucionální záležitosti v září 2018). Dle dohody má být zaveden postup ověřování, jehož cílem je určit, zda porušení obecného nařízení EU o ochraně osobních údajů, které zjistil vnitrostátní dozorový úřad, souvisí s politickými činnostmi některé evropské politické strany nebo nadace v souvislosti s volbami. Sankce má ukládat Úřad pro evropské politické strany a evropské politické nadace poté, co obdrží stanovisko výboru nezávislých významných osobností zřízeného podle nařízení z roku 2014. Dosahovat by měly 5 % ročního rozpočtu dotčené evropské politické strany nebo nadace. Kromě toho by evropská politická strana nebo nadace, které byla uložena sankce, neobdržela následující rok finanční prostředky z rozpočtu EU. Nová pravidla musí formálně schválit EP a Rada. Hlasování na plenárním zasedání EP je naplánováno na březen 2019. Očekává se, že Rada přijme změny nařízení v dubnu 2019.
Rada řeší otázku kontroly lodí po brexitu
|
Coreper 25. 1. 2019 schválil upravená pravidla v rámci návrhu nařízení, kterým se mění nařízení o subjektech pověřených inspekcemi a prohlídkami lodí, jejichž úkolem je zajišťovat bezpečnost lodí a zamezovat znečišťování moří. Státy EU, pod jejichž vlajkou lodě plují, mohou prohlídkami lodí a vydáváním lodních osvědčení pověřit klasifikační společnosti uznané EU. Každá z těchto klasifikačních společností má svůj podporující členský stát, jímž je země, která předložila původní žádost o uznání této společnosti. Podle stávajících pravidel Komise podrobuje uznané klasifikační společnosti přinejmenším jednou za 2 roky hodnocení, jehož se podporující země musí zúčastnit. VB v tomto smyslu podpořila 2 subjekty uznané EU a po brexitu se již nebude moci účastnit hodnocení těchto subjektů. Požadavek, aby se hodnocení účastnila pouze podporující země, má být pozměněnými pravidly nahrazen ustanovením, které umožní účast kterékoli země EU, která jeden z uznaných subjektů pověřila. Kvůli tomu by měly moci subjekty podpořené VB i nadále provádět inspekce jménem členských států. Dohodnuté znění musí být formálně přijato, nejprve EP a následně Radou. Nařízení se případně použije následující den po dni, kdy pro VB přestane platit právo EU.
Financování programu PEACE má pokračovat i v případě tvrdého brexitu
|
Coreper 30. 1. 2019 beze změn podpořil návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla pro pokračování programů spolupráce na obou stranách irské hranice v případě vystoupení VB z EU bez sjednané dohody. Návrh se kromě programu PEACE IV vztahuje i na program INTERREG VA, který podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Severním Irsku a v pohraničních hrabstvích Irska a západního Skotska. Oba programy mají být i nadále financovány z rozpočtu EU na základě stávajících struktur řízení, a to i v případě brexitu „bez dohody“. Úroveň financování by měla zůstat nezměněna až do konce roku 2020. EP na úrovni výborů návrh rovněž schválil beze změn. V souvislosti s tímto návrhem tedy nejsou plánována žádná jednání mezi Radou a EP. Očekává se, že EP formálně přijme svůj postoj v 1. čtení na prvním plenárním zasedání v březnu 2019. Přijetí v Radě je plánováno na polovinu března 2019. Nařízení by mělo vstoupit v platnost do 29. 3. 2019.
Co čeká studenty na Erasmu po brexitu
|
Komise 30. 1. 2019 přijala konečný soubor nouzových návrhů pro oblast programu Erasmus+, koordinace sociálního zabezpečení a rozpočtu EU. Návrhy navazují na výzvy Evropské rady (čl. 50) v listopadu a prosinci 2018, na přijetí alternativního akčního plánu Komise z prosince 2018, který obsahuje legislativní opatření. Opatření doplňují aktivitu Komise probíhající již od prosince 2017 (více v příspěvku „Dohoda o brexitu uzavřena“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018 a v příspěvku „Příprava na tvrdý brexit zahájena“, Institucionální záležitosti v prosinci 2018). Představená opatření mají zajistit, že v případě tvrdého brexitu: budou mladí lidé z EU a VB, kteří se ke dni 30. 3. 2019 účastní programu Erasmus+, moci svůj pobyt dokončit bez přerušení; orgány členských států EU budou nadále při výpočtu dávek sociálního zabezpečení, jako jsou důchody, i nadále brát v úvahu doby pojištění, zaměstnání (včetně samostatně výdělečné činnosti) nebo pobytu ve VB před jeho vystoupením; příjemci finančních prostředků EU z VB by i nadále měli dostávat platby podle svých stávajících smluv za předpokladu, že VB bude nadále plnit své finanční závazky z rozpočtu EU (tato otázka je oddělena od finančního narovnání mezi EU a VB).
Přísnější pravidla čekají europoslance
|
EP 31. 1. 2019 schválil změnu svých interních pravidel. Upravený jednací řád má za cíl zprůhlednit schůzky poslanců se zástupci zájmových skupin, kterých se týká legislativa, na jejíž přípravě se daný poslanec podílí. Styky s lobbisty mají na internetových stránkách EP zveřejňovat zpravodajové a stínoví zpravodajové konkrétního návrhu a také předsedové výborů. Všichni další poslanci jsou ke zveřejňování informací o podobných schůzkách také vyzváni. Změny se týkají také parlamentních otázek, které mohou poslanci pokládat směrem ke Komisi a Radě a standardů chování poslanců. EP usiluje o zvýšení transparentnosti evropských institucí a jedná s Komisí a Radou o posílení Rejstříku transparentnosti, veřejného registru lobbistů, kteří jednají s institucemi EU. Nová pravidla o zveřejňování schůzek se mají začít uplatňovat od 11. 2. 2019.
Financování programu PEACE má pokračovat i v případě tvrdého brexitu
|
Coreper 30. 1. 2019 beze změn podpořil návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla pro pokračování programů spolupráce na obou stranách irské hranice v případě vystoupení VB z EU bez sjednané dohody. Návrh se kromě programu PEACE IV vztahuje i na program INTERREG VA, který podporuje hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Severním Irsku a v pohraničních hrabstvích Irska a západního Skotska. Oba programy mají být i nadále financovány z rozpočtu EU na základě stávajících struktur řízení, a to i v případě brexitu „bez dohody“. Úroveň financování by měla zůstat nezměněna až do konce roku 2020. EP na úrovni výborů návrh rovněž schválil beze změn. V souvislosti s tímto návrhem tedy nejsou plánována žádná jednání mezi Radou a EP. Očekává se, že EP formálně přijme svůj postoj v 1. čtení na prvním plenárním zasedání v březnu 2019. Přijetí v Radě je plánováno na polovinu března 2019. Nařízení by mělo vstoupit v platnost do 29. 3. 2019.