Petr Pospíšil, Euroskop, 14.2.2019
Po projektu dálkově řízených bezpilotních leteckých prostředků, který jsme vám představili minulý týden, zůstaneme ve vzdušné doméně i ve čtvrtém díle tematického seriálu o „druhé vlně“ projektů stálé strukturované spolupráce PESCO. Dnes se zaměříme na projekt s opačným účelem – s cílem obrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům.
Projekt nazvaný v českém překladu „Systém obrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům“ (v originále „Counter Unmanned Aerial System„, zkráceně „C-UAS„) je vedený Itálií. Spolu s ní se zatím aktivně účastní pouze jeden další stát – a tím je Česká republika.
Ačkoli se tak může na první pohled zdát, že se bude jednat spíše o projekt menšího rozsahu a ambic, i s ohledem na počet účastnických zemí, projekt má velký potenciál. Účastnickou dvojici totiž doplňuje hned devět dalších zemí, jež disponují statusem pozorovatelských zemí. Je tedy možné, že se postupně počet účastnických zemí tohoto projektu rozroste.
Technologicky vyspělá obrana umožní interoperabilitu, velení i řízení
Cílem projektu, jak název naznačuje, je vývoj systému obrany proti bezpilotním vzdušným prostředkům zpravidla malé („micro“ a „mini„) velikosti. Typickým příkladem těchto „nepřátelských vzdušných prostředků“ mohou být drony.
Má se jednat o systém technologicky velice pokročilý a účinný, interoperabilní s dalšími obrannými systémy, zejména těmi, zaměřenými na oblast nazývanou „C2″ (z anglického „command and control“ – velení a řízení). Použití systému v případě vzniku konfliktu bude velice rychlé, tak, aby bylo možné hrozící riziko v podobě malých bezpilotních vzdušných prostředků včas a efektivně odvrátit.
Využití systém nalezne na misích i při ochraně vnitřního území EU
Systém tak může pomoci k zajištění lepší ochrany evropských vojáků, portfolio jeho možných variant využití je ovšem daleko širší – zahrnuje například i zajišťování vnitřní bezpečnosti. Projekt je zároveň koncipován tak, aby vyvíjený systém vyhověl všem certifikačním a regulačním požadavkům, aby bylo možné jeho využití v jednotlivých účastnických zemích.
Autoři projektu počítají s tím, že obranný systém bude moci být použit jednak na unijních operacích v třetích zemích, jednak za účelem ochrany vnitřního území Unie.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop
