Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v únoru 2019

Recommendation for a Council decision authorising the opening of negotiations in view of an agreement between the European Union and the United States of America on cross-border access to electronic evidence for judicial cooperation in criminal matters (COM(2019)70)

EP a Rada 5. 2. 2019 dosáhly politické dohody o návrhu Komise, jehož cílem je odstranit bezpečnostní nedostatky prostřednictvím spolupráce informačních systémů EU pro bezpečnost, migraci a správu hranic (více v příspěvku „Budování bezpečnostní unie pokračuje“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2017). Tento interoperabilní rámec představující politickou prioritu na období 2018–2019 by měl zajistit, aby příslušníci pohraniční stráže a policisté měli přístup ke správným informacím, kdykoli a kdekoli to budou při výkonu svého povolání potřebovat. Nové nástroje mají umožnit vzájemnou komunikaci stávajících i budoucích informačních systémů EU, jako je Systém vstupu/výstupu (EES), Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS-TCN). Cílem těchto nových nástrojů má být: (1) křížová kontrola stávajících údajů jedním kliknutím: Evropský vyhledávací portál má umožnit pohraniční stráži a policii provádět souběžnou kontrolu dokladů totožnosti ve všech informačních systémech EU na jedné obrazovce, v souladu s jejich stávajícími přístupovými právy. Úředníci nebudou muset ověřovat doklady ve více databázích, protože by během několika vteřin měli mít k dispozici kompletní a přesné informace; (2) lépe odhalovat podvodné zneužití totožnosti: Díky sdílené službě pro porovnávání biometrických údajů, jež bude pro vyhledávání ve stávajících informačních systémech používat otisky prstů a zobrazení obličeje, a společnému úložišti údajů o totožnosti, v němž se budou ukládat biografické údaje občanů ze zemí mimo EU, bude moci pohraniční stráž a policie lépe identifikovat nebezpečné zločince. Detektor vícenásobné totožnosti navíc porovná a okamžitě označí každého, kdo používá podvodnou nebo vícenásobnou totožnost; (3) zlepšit přístup pro účely prosazování práva: Pracovníci donucovacích orgánů mají moci nahlížet do informačních databází EU účinnějším a bezpečnějším způsobem, a to ve 2 fázích. Jestliže bude při vyhledávání určitých informací nalezena shoda s informacemi obsaženými v jednom ze systémů (tj. bude oznámen „pozitivní nález“), bude moci pracovník, který vyhledávání provádí, požádat v souladu s konkrétními pravidly pro jednotlivé systémy o cílenější přístup; (4) chránit základní práva: Rámec interoperability nemá změnit pravidla týkající se přístupu a omezení účelu informačních systémů EU, a základní práva tak budou i nadále chráněna. Zvláštní internetová služba má navíc poskytnout státním příslušníkům třetích zemí kontaktní údaje vnitrostátních orgánů, a usnadnit tak výkon jejich práv na ochranu údajů. Obě nařízení stanovující rámec interoperability informačních systémů EU pro bezpečnost, správu hranic a řízení migrace, mají být oficiálně přijaty EP a Rada. Po jejich přijetí má být za vývoj a zavádění technických prvků, které zajistí interoperabilitu informačních systémů EU, odpovědná agentura eu-LISA, která vykonává provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva.

EP a Rada 12. 2. 2019 dosáhly politické dohody o návrhu Komise na usnadnění přeshraničního přístupu donucovacích orgánů k finančním informacím. V návaznosti na akční plán stanovený v únoru 2016 navrhla Komise v dubnu 2018 usnadnit využívání finančních a dalších informací s cílem účinněji předcházet závažným trestným činům, jako je financování terorismu, a bojovat proti nim. Opatření posilují stávající rámec EU proti praní peněz a schopnost členských států bojovat proti závažné trestné činnosti. Nová opatření představují politickou prioritu na období 2018–2019. Prostřednictvím nich by měla policie získat rychlý přístup ke klíčovým finančním informacím pro vyšetřování trestných činů a EU tak bude moci účinněji reagovat na terorismus a další závažnou trestnou činnost. Schválená opatření doplňují rámec EU pro boj proti praní peněz a měla by umožnit včasný přístup k finančním informacím (více v příspěvku „Dohoda ohledně směrnice zaměřující se na boj proti praní peněz a financování terorismu“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2017). Stávající směrnice EU o předcházení praní peněz požaduje, aby členské státy zřídily centralizované registry bankovních účtů nebo systémy vyhledávání dat, jež umožní včasnou identifikaci osob, které mají bankovní či platební účty nebo bezpečnostní schránky. Rovněž by měla poskytnout přímý přístup k informacím uchovávaným v těchto registrech finančním zpravodajským jednotkám. Podle nových pravidel mají členské státy: (1) určit příslušné orgány (mimo jiné alespoň orgány pro vyhledávání majetku z trestné činnosti), které mohou mít přímý přístup k informacím o bankovních účtech a vyžádat si informace nebo analýzy od finančních zpravodajských jednotek a podat příslušné oznámení Komisi; (2) zajistit, aby tyto příslušné orgány rovněž měly právo na přímý a okamžitý přístup k informacím o bankovních účtech a vyhledávání v nich pro účely prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání určitých trestných činů; (3) zajistit, aby finanční zpravodajské jednotky spolupracovaly s příslušnými orgány a byly schopné včas reagovat na žádosti těchto orgánů o finanční informace nebo analýzu; (4) zajistit, aby určené příslušné orgány včas reagovaly na žádosti o informace v oblasti prosazování práva podané národní finanční zpravodajskou jednotkou; (5) zajistit, aby finanční zpravodajské jednotky z jednotlivých členských států měly oprávnění k výměně informací ve výjimečných a naléhavých případech souvisejících s terorismem nebo organizovanou trestnou činností s vazbami na terorismus; a (6) zajistit, aby příslušné orgány a finanční zpravodajská jednotka mohly odpovídat (přímo, nebo prostřednictvím národní jednotky Europolu) na řádně odůvodněné žádosti Europolu týkající se bankovních účtů a finančních informací.

Komise 13. 2. 2019 přijala nový seznam 23 třetích zemí, jejichž systémy v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu mohou vykazovat strategické nedostatky. Cílem tohoto seznamu je chránit finanční systém EU a předcházení rizikům praní peněz a financování terorismu. Banky a další subjekty, na něž se vztahují pravidla EU pro boj proti praní peněz, tak mají muset u finančních operací, jež se týkají klientů a finančních institucí z těchto vysoce rizikových třetích zemí, provádět zesílené hloubkové kontroly za účelem lepší identifikace podezřelých toků peněz. Komise je podle čtvrté a páté směrnice o boji proti praní peněz pověřena provést nezávislé posouzení a identifikovat vysoce rizikové třetí země. Seznam byl vypracován po analýze za použití nové metodiky, jež zohledňuje přísnější kritéria páté směrnice o boji proti praní peněz platné od července 2018. Seznam byl sestaven na základě analýzy 54 prioritních jurisdikcí, kterou vypracovala Komise. Posuzované země splňují alespoň 1 z těchto kritérií: mají systémový dopad na integritu finančního systému EU; Mezinárodní měnový fond je přezkoumává jako mezinárodní offshorová finanční centra; mají hospodářský význam a silné ekonomické vazby s EU. Komise u každé země posoudila míru stávajícího ohrožení, právní rámec a kontroly zavedené za účelem předcházení rizikům praní peněz a financování terorismu a rovněž účinné provádění těchto kontrol. Komise dospěla k závěru, že strategické nedostatky ve svých režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu má 23 zemí. Patří mezi ně 12 zemí uvedených na seznamu Finančního akčního výboru a 11 dalších jurisdikcí – Jedná se o těchto 23 jurisdikcí: Afghánistán, Americká Samoa, Bahamy, Botswana, Korejská lidově demokratická republika, Etiopie, Ghana, Guam, Irán, Irák, Libye, Nigérie, Pákistán, Panama, Portoriko, Samoa, Saudská Arábie, Srí Lanka, Sýrie, Trinidad a Tobago, Tunisko, Americké Panenské ostrovy a Jemen. Seznam může pomoci dotčeným zemím lépe určit oblasti, ve kterých je třeba dosáhnout zlepšení, a otevřít tak možnost vyřazení ze seznamu, jakmile budou strategické nedostatky vyřešeny. Komise tento seznam přijala v podobě nařízení v přenesené pravomoci, jež bude nyní předloženo EP a Radě ke schválení v průběhu 1 měsíce (s možností prodloužení o 1 měsíc). Po schválení bude toto nařízení vyhlášeno v Úředním věstníku a vstoupí v platnost 20 dnů poté.

Zástupci předsednictví Rady a EP 18. 2. 2019 dosáhli neformální dohody o návrhu nařízení, jehož cílem je zlepšit fungování evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví. Styční úředníci pro přistěhovalectví jsou členskými státy a EU vysíláni do třetích zemí, aby navázali a udržovali styky s orgány hostitelské země v souvislosti s otázkami migrace, předcházení nelegální migraci a boje proti ní, usnadňování navracení a řízení legální migrace (více v příspěvku „Zpráva o pokroku při plnění evropského programu pro migraci“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2018). EU přijala v roce 2004 nařízení, kterým byla vytvořena evropská síť styčných úředníků pro přistěhovalectví, jejímž úkolem je koordinovat úsilí vynakládané těmito úředníky v rámci určité třetí země nebo regionu. Neformální dohoda zahrnuje několik ustanovení: (1) zřízení řídícího výboru na úrovni EU s cílem posílit řízení sítě a koordinaci styčných úředníků při současném zachování pravomocí vysílajících orgánů, aby byla zajištěna efektivnost a přesná komunikační spojení; (2) posílení úlohy styčných úředníků v boji proti převaděčství migrantů; (3) styční úředníci budou shromažďovat informace na pomoc třetím zemím při předcházení nelegálním migračním tokům a na podporu správy hranic na vnějších hranicích EU; (4) styční úředníci mohou rovněž pomáhat členským státům při usnadňování navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí; (5) budou zajištěny finanční prostředky na podporu činnosti styčných úředníků pro přistěhovalectví, jež budou přidělovány po dohodě s řídícím výborem. Následně má být dohoda předložena Coreperu k potvrzení jménem Rady (více v příspěvku „Zpráva o pokroku při plnění evropského programu pro migraci“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v květnu 2018).

Zástupci rumunského předsednictví Rady a EP 19. 2. 2019 dosáhli neformální dohody o nařízení, jež má posílit zabezpečení průkazů totožnosti občanů EU a povolení k pobytu vydávaných občanům EU a jejich rodinným příslušníkům ze třetích zemí. Nová pravidla vychází z návrhu nařízení předloženém Komisí v dubnu 2018 (více v příspěvku „Rada projednala přísnější bezpečnostní pravidla pro průkazy totožnosti“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v listopadu 2018). Podle nových navrhovaných pravidel se průkazy totožnosti budou muset vydávat v jednotném formátu kreditní karty (ID-1), včetně strojově čitelné zóny, a budou muset splňovat minimální bezpečnostní normy stanovené Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO). Mají zahrnovat fotografii a 2 otisky prstů držitele průkazu, uložené v digitálním formátu na bezkontaktním čipu. Na průkazech totožnosti má být uvnitř vlajky EU zobrazen kód země členského státu, který je vydal. Doba platnosti průkazů totožnosti má být minimálně 5 let a maximálně 10 let. Dle návrhu členské státy budou moci vydávat průkazy totožnosti s delší dobou platnosti osobám starším 70 let. Pokud se průkazy totožnosti vydávají nezletilým osobám, může být doba jejich platnosti kratší než 5 let. Mandát pro jednání předpokládá, že nová pravidla vstoupí v platnost 2 roky po přijetí, což znamená, že od tohoto dne musí všechny nové doklady splňovat nová kritéria. Obecně to znamená, že průkazy totožnosti, které nesplňují dané požadavky, pozbydou platnosti 10 let po dni použitelnosti nových pravidel nebo po uplynutí doby jejich platnosti, podle toho, co nastane dříve. Průkazy totožnosti vydané občanům ve věku 70 let a více mají zůstat platné až do uplynutí doby jejich platnosti za předpokladu, že splňují bezpečnostní normy a mají strojově čitelnou zónu. Nejméně zabezpečené průkazy, které nesplňují minimální bezpečnostní normy nebo neobsahují strojově čitelnou zónu, by měly pozbýt platnosti během 5 let. Nová pravidla se vztahují pouze na zabezpečení průkazů totožnosti a informace, které na nich mají být uchovávány. Neposkytují právní základ pro vytvoření nových databází na vnitrostátní nebo unijní úrovni, což je věcí vnitrostátních právních předpisů, jež musí být v plném souladu s pravidly pro ochranu údajů. Navrhovaná pravidla upřesňují minimální informace, které mají být uvedeny na povoleních k pobytu vydávaných občanům EU, a sjednocují formát a další specifikace povolení k pobytu vydávaných rodinným příslušníkům občanů EU ze třetích zemí. Neformální dohoda bude nyní předložena velvyslancům při EU k potvrzení jménem Rady. Nová pravidla po členských státech nepožadují, aby průkazy totožnosti nebo povolení k pobytu zaváděly, pokud tak jejich vnitrostátní právní předpisy nestanoví.

Rada 19. 2. 2019 přijala závěry o zabezpečení svobodného a spravedlivého průběhu voleb do EP. Volby do EP se budou konat za situace, kdy by mohlo ve větší míře docházet k dezinformačním kampaním a nepřátelským činnostem v kyberprostoru za účelem vměšování a ovlivňování výsledku voleb, včetně útoků na volební infrastrukturu. Rada ve svých závěrech vyzvala k tomu, aby v nadcházejících měsících byla přijata řada nelegislativních opatření, jako jsou např.: (1) pořádání pravidelných setkání evropské sítě pro spolupráci při volbách, na nichž členské státy mohou sdílet odborné znalosti a osvědčené postupy a společně identifikovat hrozby; (2) zřízení systému rychlého varování, v rámci něhož budou moci národní kontaktní místa v členských státech sdílet informace o dezinformačních kampaních; (3) zlepšení strategické komunikace zaměřené na evropské hodnoty a politiky; (4) posílení odolnosti občanů prosazováním a podporou mediální a digitální gramotnosti; a (5) podpora osvětových činností na ochranu integrity volebního procesu ve spolupráci se soukromým sektorem a občanskou společností.

Instituce EU 20. 2. 2019 dosáhly částečné politické dohody o Evropském obranném fondu, který má podporovat inovativní a konkurenceschopnou průmyslovou základnu v oblasti obrany a přispívat ke „strategické autonomii EU“. Komise jej představila v červnu 2018 v rámci uvedení nového dlouhodobého rozpočtu (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce“, Institucionální záležitosti v červnu 2018). Dohoda se týká několika klíčových prvků: Fond má podporovat všechny složky v rámci životního cyklu vývoje v tomto odvětví – od výzkumu přes vývoj prototypů až po certifikaci. Z fondu mají být financovány projekty kooperativního výzkumu, a to zejména prostřednictvím grantů. Kromě výzkumné a navrhovací fáze, kde je navrhováno až 100% financování, má být možné z rozpočtu EU doplnit investice členských států formou spolufinancování nákladů na vývoj prototypů (až do výše 20 %) a následných činností v oblasti testování, kvalifikace a certifikace (až do výše 80 %). Fond má prostřednictvím vyšší míry financování poskytovat pobídky pro projekty s přeshraniční účastí mnoha SME a společností se střední tržní kapitalizací v dodavatelském řetězci v odvětví obrany. Způsobilé projekty v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) mají moci získat bonus ve výši dalších 10 % spolufinancování. Projekty budou definovány v souladu s prioritami obrany, na nichž se členské státy dohodly v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a zejména v kontextu plánu rozvoje schopností (CDP). Zohledněny však mohou být rovněž regionální a mezinárodní priority, například v rámci NATO. Do projektů mají být zapojeny alespoň 3 způsobilé subjekty z nejméně 3 členských států nebo přidružených zemí. Mezi 4 % až 8 % rozpočtu má být přiděleno na vysoce riskantní inovace. Způsobilé pro financování mají být pouze subjekty usazené v EU nebo přidružených zemích, které nejsou kontrolovány třetími zeměmi nebo jejich právními subjekty. Subjekty sídlící mimo EU žádné finanční prostředky EU dle návrhu neobdrží, ale mohou se podílet na kooperativních projektech. Předběžnou politickou dohodu, ke které dospěly EP, Rada a Komise na tzv. třístranných jednáních, musí nyní formálně schválit EP a Rada. Rozpočtová hlediska a některá související horizontální ustanovení budoucího Evropského obranného fondu se odvíjejí od celkové dohody o příštím dlouhodobém rozpočtu EU, který Komise navrhla v květnu 2018.

Rada se 20. 2. 2019 dohodla na vyjednávacím postoji ohledně změny nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Na základě tohoto mandátu zahájí rumunské předsednictví Rady jednání s EP. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) zahájila svou činnost v říjnu 2016 v návaznosti na výzvu vedoucích představitelů EU k posílení kontrol na vnějších hranicích vydanou v září 2015. V prosinci 2016 zahájila agentura činnost rezervního týmu pro rychlé nasazení, který může být v případě krizové situace aktivován do 5 pracovních dnů. Tento tým sestává z 1,5 tis. příslušníků přidělených členskými státy EU a zeměmi přidruženými k Schengenu. Na zasedání Evropské rady v červnu 2018 se vedoucí představitelé EU dohodli na posílení úlohy Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Evropská komise proto v září 2018 navrhla rozšířit mandát agentury a do roku 2020 navýšit počet jejích zaměstnanců na 10 tis. (více v příspěvku „Komise plánuje další reformu v oblasti migrace a hranic“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018). V prosinci 2018 se Rada dohodla na částečném vyjednávacím a následně v únoru 2019 na svém vyjednávacím postoji. Na základě tohoto mandátu může rumunské předsednictví Rady jednání s EP. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž má být personálně posílena a vybavena dalším technickým zařízením. Měla by mít také širší mandát, aby mohla podporovat činnosti členských států v oblasti ochrany hranic, navracení a spolupráce se třetími zeměmi. Podle navržených nových pravidel má být do rámce agentury Frontex začleněn Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR) s cílem zlepšit její fungování. Má být zřízen stálý sbor, který by měl do roku 2027 dosáhnout počtu 10 tis. operativních pracovníků. Sbor mají tvořit operativní pracovníci z agentury Frontex a z členských států, kteří v něm mají působit v rámci dlouhodobého či krátkodobého vyslání. Stálý sbor má být připraven k nasazení od 1. 1. 2021. Po uplynutí 30 měsíců od tohoto data má Komise provést přezkum v polovině období zaměřený na celkový počet příslušníků stálého sboru a jeho složení, aby se mohl přizpůsobit, pokud jde o budoucí situace a schopnosti. Do března 2024 a poté, co výsledky přezkumu projednají Rada a EP, má Komise předložit návrhy, v nichž potvrdí nebo pozmění počet příslušníků sboru a jeho složení. Za správu svých hranic mají být i nadále primárně odpovědné členské státy, přičemž agentura a její pracovníci mají po dohodě s dotčenými členskými státy poskytovat technickou a operativní pomoc. Podle navržených nových pravidel mají být příslušníci stálého sboru přidělení některému členskému státu moci vykonávat určité výkonné pravomoci za účelem provádění hraničních kontrol či plnění úkolů v oblasti navracení, včetně použití síly a zbraní, vždy však se svolením hostitelského členského státu.