Jiří Hladík, psáno pro Euroskop, 19. 3. 2019
REPORTÁŽ – Tři měsíce před volbami do Evropského parlamentu si 35 studentů ústeckého Gymnázia dr. Václava Šmejkala vyzkoušelo, jak se v Bruselu přijímají evropské „zákony“, tj. nařízení a směrnice. Simulaci těchto jednání vedl Jiří Hladík z Evropské komise. Setkání zajistilo ústecké Eurocentrum.
V rámci přednášky Jiří Hladík vyjmenoval možnosti, jak se mladí mohou dostat k práci u evropských institucí. Po dosažení bakalářského vzdělání mohou nastoupit na stáž, dále se mohou stát smluvním zaměstnancem na dobu určitou, nebo úředníkem s definitivou, či národním expertem. V první řadě je potřeba znát cizí jazyky a umět si představit žít v cizí zemi.
Nejrozšířenější způsob přijímání legislativy
V EU je 28 členských států s rozdílnými zájmy a 8 europoslaneckých klubů s různými ideologiemi. V EU se často rozhoduje na základě řádného legislativního postupu. Při tomto postupu se výše zmíněné zájmy mají projevit a v demokratickém hlasování se o nich většinou rozhodne.
Příkladů využití této procedury je mnoho, protože se jedná o nejrozšířenější způsob přijímání evropských norem. Patří mezi ně ochrana spotřebitele, zrušení roamingových poplatků, reformy azylové politiky, strukturální fondy pro chudší regiony.
Studenti v severočeském Ústí nad Labem si vyzkoušeli, jak europoslanci rozhodují při svých setkáních ve francouzském Štrasburku. Zdroj:Evropský parlament
Ústečtí středoškoláci si rozhodování prostřednictvím této procedury vyzkoušeli na příkladu fiktivního dotačního programu na rozdávání nápojů studentům středních škol. Studenti v Radě a EP měli nejdříve za úkol určit své národní a politické zájmy. Následně se měli podle nich dohodnout, které nápoje by se měly rozdávat.
Jak rozhodovali ústečtí studenti?
Studenti utvořili 4 skupiny – dvě skupiny se zaměřily na Radu EU, kde jsou zastoupeny členské státy, a dvě se věnovaly Evropskému parlamentu (EP), kam koncem května budou volit občané EU své zástupce.
EP byl rozdělen do 3 fiktivních europoslaneckých klubů – na Evropskou stranu zemědělců, Evropskou stranu průmyslu a Evropskou stranu životního prostředí. Studentům se dostalo vysvětlení, jak Rada i EP pracují ve třech stupních. O konečném výsledku rozhodují v Radě ministři členských zemí a v EP plénum parlamentu, tj. všech 751 europoslanců.
Evropská komise, kterou zastupoval organizátor, podala návrh na podporu těchto nápojů: zeleninová šťáva, nesycená minerální voda, polotučné kravské mléko. Tím začal řádný legislativní postup a studenti se dali do diskuse.
Skupiny na tabuli napsaly, jaké pozměňovací návrhy přijaly, tedy jakým způsobem by si přály změnit návrh Evropské komise. Návrhy byly tyto:
|
EP I |
Rada I |
|
Zeleninová/ovocná šťáva Voda z kohoutku (znovupoužitelné lahve) Zelený čaj (Fair Trade) |
Ovocná šťáva Voda Sojové mléko |
|
EP II |
Rada II |
|
Ovocná šťáva Plnotučné mléko Minerální neperlivá voda |
Ovocný džus Studený mléčný nápoj z kravského plnotučného mléka Čaj |
Po této fázi nastal první trialog, který probíhal za účasti všech. Jiří Hladík vysvětlil, že takových trialogů, z nichž jeden trvá i celé odpoledne, může v rozpětí několika týdnů či měsíců proběhnout pět i šest, než Evropský parlament a Rada dospějí k dohodě. Zejména teď před evropskými volbami je práce intenzivní, aby se stihlo dokončit jednání před koncem legislativního období.
V studentských skupinách EP a Radě I došlo k dohodě v prvním trialogu, v zásadě ve znění parlamentu. Ve skupině EP a Rada II byla shoda na ovocné šťávě a plnotučném kravském mléce, ale jednání o vodě a čaji byla náročná. V prvním trialogu se podařilo dosáhnout shody na vodě. Diskuse o čaji ale musela být odložena na další trialog. EP a Rada I tedy nařízení přijala, zatímco EP a Rada II musely pokračovat ve druhém trialogu.
Organizátor pak dal hlasovat palcem dolů, nahoru nebo vodorovně o tom, jak výsledek trialogu uspokojil jednotlivé členské státy a europoslanecké kluby. Výsledek ukázal, že výsledná dohoda uspokojila většinu účastníků: 22 velmi spokojených, 12 napůl a jen jeden jediný hlas nespokojený.
Autor: Jiří Hladík
