Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk, 3. 4. 2019
Severoatlantická aliance (NATO – North Atlantic Treaty Organization) si ve čtvrtek připomene 70. výročí od svého založení. Na svém kontě má vojenské operace v Afghánistánu, na Balkáně nebo v Libyi, věnuje se i výcviku bezpečnostních sil, mírovým misím nebo humanitární pomoci. V současnosti působí na misích NATO po celém světě kolem 20 tisíc vojáků. Česká republika je členem aliance již 20 let.
Aliance vznikla na základě Severoatlantické smlouvy, která byla podepsána 4. dubna 1949 a jejíchž 14 článků platí dodnes. Klíčový je článek 5, podle nějž smluvní strany považují ozbrojený útok proti jedné nebo několika z nich za útok proti všem a zavazují se v takovém případě přispět na pomoc napadeným členům.
Česká republika vstoupila do NATO v roce 1999 spolu s Polskem a Maďarskem. V současnosti tvoří alianci celkem 29 zemí, třicátým členem by se měla stát Severní Makedonie, jejíž vstup dlouho blokoval spor s Řeckem o název státu. Protokol o přistoupení své země k NATO Severní Makedonie podepsala 6. února. Nyní jej musí ještě ratifikovat parlamenty všech států NATO.
NATO má svoje sídlo v Bruselu, v jeho čele stojí generální tajemník, kterým je od roku 2014 Nor Jens Stoltenberg. Zdroj: Pixabay.com
O členství v alianci usiluje i Bosna a Hercegovina, která je zařazena do Akčního plánu členství (MAP). Citlivá je otázka možného vstupu Ukrajiny a Gruzie. S ohledem na některé západoevropské země, které se obávaly zhoršení vztahů s Ruskem, NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti tyto země nezařadilo do MAP. Rusko členství těchto států označilo za agresivní krok a své přímé ohrožení.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nicméně při návštěvě Gruzie minulý týden řekl, že „Rusko nemůže s členstvím Gruzie nic dělat, může jen přihlížet“. „Budeme i nadále spolupracovat na členství Gruzie v NATO,“ řekl také Stoltenberg s tím, že všech 29 členských států „vyjádřilo Gruzii podporu, aby se stala součástí aliance“.
NATO zasahovalo v Bosně či Kosovu
První bojovou akcí NATO od roku 1949 se stala operace Deny Flight (Odepřený let) v Bosně, v rámci níž alianční letadla v únoru 1994 sestřelila po předchozím varování čtyři bojová letadla bosenských Srbů.
V roce 1999 NATO poprvé zasáhlo proti suverénnímu státu, když bombardovalo vojenské cíle v Jugoslávii kvůli agresi jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče proti albánským civilistům v Kosovu.
Dalším významným milníkem byly teroristické útoky z 11. září 2001, po nichž spojenci poprvé v historii aktivovali článek 5. Aliance se poté začala ještě více angažovat v operacích mimo území svých členských států.
Nejdéle alianční vojáci působili v Afghánistánu
V roce 2003 zahájilo NATO svou první misi mimo Evropu, když převzalo velení Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti (ISAF) v Afghánistánu. Mise v této zemi se stala nejdelší v historii aliance.
Na bojovou misi, která skončila v roce 2014, navázala nebojová mise Resolute Support (Rozhodná podpora), jejímž úkolem je výcvik afghánských bezpečnostních složek. Podílí se na ní asi 14 tisíc amerických vojáků, zapojeno je také 8000 vojáků z dalších 38 zemí, včetně České republiky.
NATO se věnuje i výcviku nebo humanitární pomoci
V současnosti působí v rámci misí NATO po celém světě kolem 20 tisíc vojenského personálu. Provádí mimo jiné bezpečnostní a protiteroristické operace ve Středomoří, podporuje mírové mise Africké unie, v roce 2018 zahájilo výcvikovou misi v Iráku, jejímž cílem je posílit místní bezpečnostní a obranné síly.
Kromě operací a misí se NATO se spojenci se svými partnery angažují v mnoha dalších činnostech, jako jsou obranné a politické reformy, vojenské plánování a cvičení, vědecká spolupráce a výzkum, sdílení informací nebo humanitární pomoc.
Každý rok nebo dva pořádá Aliance svůj summit, na kterém hlavy států a vlád rozhodují o strategických otázkách týkajících se NATO. V roce 2002 ho hostila také Praha, zatím poslední summit se konal loni v Bruselu. Na něm americký prezident Donald Trump nečekaně vznesl požadavek, aby alianční země už do ledna příštího roku zvýšily své obranné výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu, ač dosavadním cílem byl rok 2024.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk
