Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 4. 2019
REPORTÁŽ: Uskuteční se v Británii druhé referendum o vystoupení z Evropské unie? Jak brexit mění nejen Spojené království, ale i Evropskou unii? A jaká je unijní a česká vyjednávací strategie? Tématy spojenými s vývojem kolem brexitu se věnovala panelová diskuze, kterou ve čtvrtek 4. dubna uspořádala katedra Anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha (MUP).
Důvěra britských voličů ve správnost rozhodnutí opustit EU klesá, dvě třetiny Britů považují dohodu dojednanou premiérkou Theresou Mayovou za špatnou. Gerald Power (MUP) ve svém úvodním příspěvku uvedl, že nemalá část veřejnosti podporuje myšlenku uspořádat druhé referendum o setrvání země v EU. Poslední petici za vypsání referenda podepsalo přes 6 milionů Britů. Labouristická strana dala najevo, že by nové referendum podpořila, pokud se nepodaří dojednat výhodnou rozvodovou smlouvu s EU. V současnosti však podle Powera nemá referendum dostatečnou podporu poslanců britského parlamentu.
Power také připomněl, že příprava referenda vyžaduje čas a rozhodnutí o členství Británie by se tak patrně odsunulo až za volby do Evropského parlamentu. Britové by si tudíž museli zvolit nové europoslance. Vyvstává také otázka, zda by výsledky referenda byly pro vládu závazné nebo pouze doporučující a zda by nevedly pouze k další polarizaci společnosti. Momentálně tak podle Powera zůstává hlavním rysem brexitu nejistota.
Británie zůstává i týden po předpokládaném vystoupení z EU v nejistotě, 48% Britů považuje odchod z Unie za špatný nápad. Zdroj: Pixabay.com
Má na současném chaosu podíl EU?
Podle Matse Brauna (MUP) k současné chaotické situaci přispěla do značné míry vyjednávací strategie Evropské unie. Zbytečně například trvá na rozdělení vyjednávání na jednotlivé fáze – nejdříve dohoda o brexitu a potom teprve jednání o budoucích vztazích. Podle Brauna by se přitom současná jednání měla zaměřovat mnohem víc právě na budoucí uspořádání. Článek 50, na který se Unie odvolává, navíc takovýto postup nepožaduje.
Evropští lídři důsledně hájí integritu jednotného trhu a trvají na tom, že si Británie nemůže vybírat pouze to, co se jí hodí. Ve skutečnosti však podle Brauna už dávno existují případy různých výjimek. Braun je také přesvědčen, že dva roky na jednání o vystoupení je příliš málo času, zvlášť pokud si uvědomíme, jak dlouho trvají komplexní přístupová jednání.
Zvrácení brexitu by poškodilo legitimitu EU
Brexit změní nejen Spojené království, ale bude mít dopady i na podobu a vnímání Evropské unie, myslí si Vít Beneš (MUP). Až dosud se EU definovala jako společenství, které se neustále rozšiřuje a prohlubuje integraci. Tato iluze nyní podle Beneše končí a Unie musí najít jiný narativ.
Z hlediska vnitřního fungování je podle Beneše pravděpodobné, že se Unie více semkne, aby čelila případným dalším odstředivým tendencím. Z ekonomického hlediska by však nemělo dojít k velkým změnám rovnováhy, zbývajících 27 států nebude podle Beneše po odchodu Británie jednat více protekcionisticky než dosud.
Beneš se věnoval také dopadům, které by mělo britské setrvání v Unii. Mezi členskými státy podle něj vzrůstá shoda, že z dlouhodobého hlediska by to EU neprospělo. Především by to výrazně poškodilo její legitimitu – EU by byla vnímána jako spolek, který nerespektuje vůli voličů a vždy si vynutí opakování referenda, pokud není spokojena s výsledkem. V minulosti došlo k vypsání nového referenda například v Irsku, kde voliči v roce 2008 nejprve odmítli Lisabonskou smlouvu a přijali ji až na druhý pokus.
Česko se drží oficiální linie EU
Monika Brusenbauch Meislová (Masarykova univerzita) zdůraznila, že důležitým rysem celého procesu je napětí mezi vůli občanů a svrchovaností britského parlamentu. V Británii se po staletí vyvíjel dobře fungující systém reprezentativní demokracie, v němž referendum představuje zcela cizí prvek a způsobuje chaos.
Brusenbauch Meislová se věnovala také vyjednávací strategii české vlády, která se do velké míry shoduje s oficiální pozicí Evropské unie. Rozchází se s ní jen výjimečně, například když v lednu 2017 kritizoval tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec vyjednávání EU a požadoval, aby se ČR sama chopila iniciativy. Dalším případem je schválení zákona „lex brexit“ v lednu 2019, který upravuje vzájemné vztahy v případě odchodu Británie bez dohody a je například velmi benevolentní k britským občanům sídlícím v Česku.
Prioritou je pro ČR ochrana českých občanů v Británii a ekonomické vztahy, případně zachování dostatečně vysokého evropského rozpočtu po brexitu, který by umožnil pokračování dosavadní kohezní politiky. Brusenbauch Meislová upozornila, že na postoji k brexitu se víceméně shodují vládní i opoziční strany, což není v české politice obvyklé.
Brexit komplikuje postavení Gibraltaru
Bořivoj Hnízdo (MUP) se na závěr panelové diskuze zaměřil na speciální případ Gibraltaru. Jedná se o jediné britské zámořské území, které je členem Evropské unie, zároveň ale není součástí Schengenského prostoru a má zvláštní status.
Místní voliči se již v minulosti vyjádřili, že chtějí zůstat Brity, zároveň odmítli návrh dvojího občanství. Nabízí se proto možnost plné integrace území do Spojeného království, ani to se ale nemusí setkat se souhlasným přijetím. Brexit bude mít dopady zejména na režim na hranicích, které denně překračuje velký počet místních obyvatel cestou za prací do Španělska.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
