Tereza Chlebounová, Euroskop, 9. 4. 2019
Zajímá Vás, jaké kosmické služby poskytuje Evropská unie a kde je běžně používáte? Chcete vědět, kdo má kosmické programy EU na starosti? A jaké výzvy na Evropu čekají při dobývání vesmíru? Podívejte se na hlavní témata, která přinesl seriál Euroskopu Vesmírná politika EU!
Kosmické technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí našeho každodenního života. Evropská unie usiluje o jejich další rozvoj prostřednictvím svých vesmírných programů – evropského navigačního satelitního systému Galileo, zpřesňujícího satelitního systému EGNOS, programu pozorování Země Copernicus, družicové komunikace GOVSATCOM a programu získávání poznatků o situaci ve vesmíru SSA. Podrobnosti o evropských vesmírných programech naleznete zde.
Služby satelitní navigace a zpřesňování signálu má na starosti Agentura pro evropský globální navigační systém (GSA), která od roku 2012 sídlí v pražských Holešovicích. Evropská komise v červnu 2018 navrhla v budoucnu GSA změnit na Agenturu EU pro kosmický program – rozšířily by se její pravomoci a zvýšil se její rozpočet. Pro Českou republiku by rozšíření znamenalo další výhody, mimo jiné vznik nových pracovních míst. O benefitech, které sídlo agentury v Praze Česku přináší, se dočtete zde.
Spolu s GSA zajišťuje provoz evropských vesmírných programů Evropská kosmická agentura – mezinárodní organizace, která sdružuje 22 evropských států včetně Česka a funguje na mezivládním principu. Její součástí jsou i nečlenské země EU Norsko a Švýcarsko. Agentura provozuje kosmodrom v Kourou ve Francouzské Guyaně, odkud startují evropské rakety na oběžnou dráhu.
Pohled z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na hurikán Florence, který vyfotil astronaut ESA Alexander Gerst. Na provozu ISS se ESA podílí spolu s americkou, ruskou, japonskou a kanadskou vesmírnou agenturou. Zdroj: ESA
Evropská komise plánuje na kosmické aktivity vynaložit v období 2021-2027 částku 16 miliard eur, což je zhruba o třetinu více než v předchozím sedmiletém období. Potvrzuje tím rostoucí význam kosmického sektoru. Komise se chce zaměřit zejména na podporu vědeckého a technického pokroku, konkurenceschopnosti a inovací evropského kosmického průmyslu, zejména pokud jde o malé a střední podniky či startupy.
Na vesmírných technologiích závisí řada služeb, které využíváme v běžném životě – satelitní navigace, mobilní aplikace založené na poloze uživatele, sledování zásilek nebo třeba přesný čas. Data z kosmických systémů jsou využívána v letecké, železniční, námořní i silniční dopravě, přesném zemědělství, při zvládání přírodních katastrof nebo záchranných operacích, při ochraně přírody či mapování a plánování. Konkrétní příklady, jak kosmické technologie zjednodušují život, si můžete přečíst zde.
Dobývání vesmíru a jeho využití nabízí nejen obrovské možnosti, ale přináší s sebou i nové výzvy. Evropa musí reagovat na rostoucí počet hráčů v kosmu, zajistit v kosmu bezpečný provoz nebo se zamýšlet nad potřebou regulovat vesmírné aktivity a nastavit pro ně právní rámec. O výzvách, kterým nejen Evropa v souvislosti s vesmírem čelí, se dočtete zde.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
