10.04.2019
Euroskop, čtk
Ministři zemí EU odpovědní za evropskou problematiku v úterý v Lucemburku hledali cesty, jak zajistit, že evropské peníze skutečně v budoucnosti podpoří méně rozvinuté evropské regiony. Diskuse o budoucí podobě strukturálních fondů i společné zemědělské politiky ale rozhodně nebude uzavřena za nynějšího rumunského předsednictví, tedy v první polovině letošního roku.
Například Michael Roth, německý státní tajemník pro evropské otázky, kolegům řekl, že strukturální fondy by v příštím dlouhodobém rozpočtu Unie měly být více spojené s cíli a principy, o které Unie jako celek usiluje. V této souvislosti zmínil nejen boj s klimatickými změnami, ale také solidaritu unijních států s těmi, které nesly, či nesou hlavní tíhu migrační krize.
ČR je proti spojování kohezních peněz s podmínkami z jiných oblastí
Česko patří mezi státy, které podobné návrhy odmítají. „ČR není připravena podpořit kondicionality, které by se týkaly kohezních fondů podmíněně spojených například s kvótami nebo podobnými opatřeními,“ řekl ČTK v Lucemburku náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař. Praha podle něj prosazuje, aby migrací nejvíce zasažené evropské země dostávaly podporu například na lepší ochranu hranice. „Rozhodně nechceme, aby se tyto peníze spojovaly s kohezními penězi, alokovanými pro jednotlivé země,“ zdůraznil.
Německo podle Rotha také souhlasí s představou Evropské komise, aby byl přístup k unijním penězům po roce 2020 podmíněn kvalitou vlády práva v přijímající zemi. Komise, která právě kvůli kvalitě právního státu vede spor s Polskem a Maďarskem, plán zdůvodňuje potřebou nezávislých soudů rozhodujících o případném zneužívání evropských peněz politiky. Podle Chmelaře nyní existuje několik variant řešení a ta, kterou mají země na stole, dává z českého pohledu příliš velké rozhodovací pravomoci do rukou Evropské komisi.
Ministři jednali i o proceduře dle článku 7 ohledně Polska a Maďarska
Postup vůči Polsku a Maďarsku podle sedmého článku unijní smlouvy, tedy právě ohledně kvality jejich právního státu, byl dalším bodem dnešního lucemburského jednání. Evropská komise informovala, že minulý týden spustila další řízení, tentokrát kvůli novým disciplinárním pravidlům pro polské soudce, které může skončit až před evropským soudem.
Evropská komise loni v květnu navrhla pro roky 2021 až 2027 vyčlenit na politiku soudržnosti 373 miliard eur (přes 9,5 bilionu Kč). ČR by tak z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti mohla získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018.
Autor: Euroskop
