Marie Bydžovská, Euroskop, 10. 4. 2019
Britská premiérka Theresa Mayová požádala lídry ostatních 27 zemí EU o odklad brexitu, neboť chce, aby země mohla z Evropské unie odejít spořádaným způsobem. Už druhý posun brexitu má podle ní dát čas britskému parlamentu k ratifikaci dohody o vystoupení a následnému odchodu. Lídři ostatních 27 zemí Unie se dnes sešli v Bruselu, aby jednali o tom, zda a za jakých podmínek budou s odkladem odchodu Británie z EU souhlasit.
„Uvidíme. Jednotlivé členské státy to zatím moc nekomentují. Já už jsem se k tomu vyjadřoval víckrát. Alespoň pro mě Velká Británie byla a je stále velkým spojencem. A pokud by to dopadlo předčasnými volbami a druhým referendem, aby zůstali, byl by to ideální stav,“ vyjádřil se k tématu český premiér Andrej Babiš.
Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie pravděpodobně nové žádosti Británie o odklad jejího očekávaného odchodu z evropského bloku vyhoví. Na dnešním mimořádném summitu v Bruselu ale rozhodnou o tom, jak dlouhý čas Londýn dostane a jaké přesné podmínky si k tomu sedmadvacítka stanoví.
Andrej Babiš při příjezdu do budovy Evropské rady. Zdroj: čtk
Mayová žádá své kolegy odložit brexit, který by nyní nastal už v pátek, až do 30. června. Zavázala se také k několika věcem, například že nebude otevírat dohodu o vystoupení, ale soustředí se na politickou deklaraci, kterou Evropská rada přijala zároveň s dohodou, a že se Velká Británie připraví na volby do Evropského parlamentu.
Jakýkoliv odklad brexitu za datum 22. května znamená, že Británie musí uspořádat evropské volby. Ve snaze zajistit řádné fungování unijních institucí by měl summit také stanovit, že pokud se eurovolby v zemi neuskuteční, Britové odejdou k 1. červnu.
Brexit se může odložit až o rok
Dalším řešením je předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem prosazovaný až roční pružný odklad znamenající, že Británie by z unie odešla 30. března 2020 či kdykoliv dříve – pokud ratifikuje loni dojednanou dohodu o vystoupení.
K tomuto postoji se přiklonil před odletem na summit i český premiér. Na tiskové konferenci řekl novinářům, že Velká Británie do té doby musí jasně vyjádřit, co si přeje.
Babiš také prohlásil, že delší odklad pomůže Čechům žijícím v Británii. „Tím se celá situace zklidní i pro naše lidi, kteří tam pracují, pro náš byznys,“ zdůvodnil svou podporu delšímu flexibilnímu prodloužení britského členství v unii Babiš.
Diplomaté zmiňují i návrhy počítající s kratším obdobím, třeba do konce letošního roku, ale i pouhých několik měsíců. Podmínkou pro souhlas s odkladem je pro řadu států EU také to, aby Mayová představila věrohodný – a politickou většinou v zemi podporovaný – plán toho, jak hodlá Británie dál postupovat. Text dohody o vystoupení přitom EU znovu otevírat nebude, je připravena mluvit o změnách společné představy budoucích vztahů.
Britské záruky pro unii
Delší setrvání Británie jako „země na odchodu“ v unii ale u některých států, třeba u Francie, budí obavy kvůli nejistotě, do jaké míry bude chtít Londýn ovlivňovat vnitrounijní diskusi o budoucnosti bloku.
Summit by tak mohl žádat záruky, že Británie se bude vůči unii chovat „konstruktivně a odpovědně“ a v duchu upřímné spolupráce. Delší odklad brexitu totiž znamená vyřešení také takových otázek, jako je britský člen budoucí Evropské komise či účast britské premiérky na summitech EU, které rozhodují konsensuálně.
Autor: Euroskop
