Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v březnu 2019

Rada 7. 3. 2019 přijala rozhodnutí změnit mechanismus civilní ochrany EU. Mechanismus civilní ochrany EU byl zřízen v roce 2001. Měl zlepšit spolupráci mezi členskými státy a napomáhat při širší koordinaci v oblasti civilní ochrany. V listopadu 2017 předložila Komise návrh, který má řešit přetrvávající nedostatky řešit (více v příspěvku „Posílení civilní ochrany EU – dohoda mezi EP a Radou uzavřena“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2018). Schválný akt počítá s vytvořením dodatečného souboru zdrojů, tzv. kapacit rescEU, které budou poskytovat pomoc v situacích, kdy celkové stávající kapacity nepostačují. Kapacity rescEU budou zahrnovat zejména letecké prostředky pro hašení lesních požárů, jakož i zdroje umožňující rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech a reakci na chemické, biologické, radiologické a jaderné incidenty. Tímto rozhodnutím se rovněž posílí stávající dobrovolný soubor vnitrostátních kapacit. V rámci nových pravidel má být posíleno předcházení rizikům tím, že členské státy budou povinny podrobněji rozpracovat posouzení své schopnosti zvládání rizik a plánování zvládání rizik. Rovněž má být posílena odborná příprava a sdílení poznatků. Komise má být pověřena vytvořením celounijní sítě znalostí v oblasti civilní ochrany sdružující subjekty činné v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof.

Rada se 8. 3. 2019 dohodla na svém postoji k navrhované směrnici týkající se jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení. Směrnice by měla představovat nástroj pro použití budoucího nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech, k němuž Rada přijala svůj postoj v prosinci 2018, a stanoví pravidla pro jmenování právních zástupců poskytovatelů služeb, jejichž úkolem je přijímat a vyřizovat tyto příkazy (více v příspěvku „Snazší přístup k elektronickým důkazům napříč EU, prosazuje Komise“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018 a v příspěvku „EU usiluje o zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2018). Tento návrh směrnice je součástí balíku týkajícího se elektronických důkazů, který předložila Komise v dubnu 2018 (více v příspěvku „Snazší přístup k elektronickým důkazům napříč EU, prosazuje Komise“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018). Cílem tohoto balíku je zlepšení přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům vytvořením právního rámce, který umožní adresovat soudní příkazy přímo poskytovatelům služeb nebo jejich právním zástupcům v jiném členském státě. K hlavním prvkům postoje Rady patří: (1) kritéria pro určení umístění právních zástupců zůstávají stejná jako v návrhu Komise. Právní zástupci se nacházejí v jednom z členských států, v nichž je usazen nebo nabízí služby poskytovatel služeb; (2) Rada dále zdůraznila, že právní zástupci by měli mít dostatečné prostředky a pravomoci k plnění svých úkolů; (3) poskytovatelé služeb a právní zástupci mohou nést společně a nerozdílně odpovědnost za nesplnění povinností; (4) právních zástupců lze využít ke shromažďování jiných typů důkazů než elektronických důkazů a k přijímání dalších žádostí souvisejících s prosazováním práva, jako jsou například evropské vyšetřovací příkazy, aniž jsou dotčeny zvláštní postupy stanovené v jiných právních nástrojích v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech; (5) byla doplněna konkrétní opatření, která sníží zátěž pro malé a střední podniky. Mezi ně patří možnost pro malé a střední podniky „sdílet“ téhož právního zástupce a zohlednit při uplatňování jednotlivých sankcí vůči poskytovateli služeb jeho finanční kapacitu; (6) pokud jde o sankce, znění textu zůstává stejné jako v návrhu Komise a stanoví, že sankce jsou „účinné, přiměřené a odrazující“; (7) úplný seznam právních zástupců by se zveřejnit s cílem zajistit snadný přístup donucovacích orgánů, zejména, avšak nikoliv výhradně, prostřednictvím Evropské justiční sítě v trestních věcech; a (8) Rada stanovila lhůtu pro provedení ve vnitrostátním právu v délce 18 měsíců s cílem zajistit, že právní zástupci začnou „naplno pracovat“, jakmile o 6 měsíců později vstoupí v platnost nařízení o elektronických důkazech. Rada zahájí jednání v rámci trialogu o celém balíku týkajícím se elektronických důkazů, jakmile EP přijme svůj postoj. Neočekává se, že by se přijetí stihlo do voleb.

Coreper 15. 3. 2019 potvrdil dohodu, jíž v pondělí 11. 3. 2019 dosáhli vyjednavači rumunského předsednictví a EP ohledně navrhované směrnice o ochraně oznamovatelů. Právní úprava ochrany oznamovatelů je dnes v EU roztříštěná. V současné době disponuje komplexními právními předpisy na ochranu oznamovatelů pouze 10 zemí EU. Na úrovni EU existují jen předpisy úzce zaměřené na určitá odvětví (zejména v oblasti finančních služeb), které obsahují opatření na ochranu oznamovatelů. Ve studii, která byla v roce 2017 provedena pro Komisi, byla ztráta potenciálních přínosů pro celou EU kvůli nedostatečné ochraně oznamovatelů jen v oblasti zadávání veřejných zakázek odhadnuta v rozmezí 5,8–9,6 mld. € ročně. Komise v dubnu 2018 představila návrh právních dokumentů, které mají vést k posílení ochrany oznamovatelů – tzv. whistleblowerů (více v příspěvku „Komise chce zajistit větší ochranu oznamovatelů“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v dubnu 2018). Tato nová pravidla mají vyžadovat vytvoření bezpečných kanálů pro oznamování jak v rámci organizace – soukromé či veřejné –, tak i pro oznamování veřejným orgánům. Oznamovatelé by měli mít vyšší míru ochrany před odvetou. Vnitrostátní orgány by měly informovat občany a zaškolovat státní úředníky, jak v případě oznámení postupovat. Kompromisní znění obsahuje mimo jiné tyto prvky: (1) Systém oznamování: oznamovatelé mají být povzbuzováni k tomu, aby používali nejprve vnitřní kanály v rámci své organizace a teprve poté kanály externí zřízené veřejnými orgány. To má přispět k rozvoji zdravé podnikové kultury ve společnostech s více než 50 zaměstnanci nebo v obcích s více než 10 tis. obyvateli, které budou mít povinnost vytvořit efektivní a účinné kanály pro oznamování. Oznamovatelé by neměli zůstat bez ochrany, pokud se rozhodnou využít přímo externích kanálů. (2) Osoby, které jsou podle nových pravidel chráněny: postoj Rady byl zachován. Chráněné osoby zahrnují množství profilů osob, jež by mohly v rámci svého zaměstnání získat informace o porušení, jako jsou např. zaměstnanci včetně úředníků na státní/místní úrovni, dobrovolníci a stážisté, jiní než výkonní členové správní rady, akcionáři apod. (3) Oblast působnosti: kompromisní znění počítá s širokou oblastí působnosti v souladu s postojem Rady. Zahrnuje oblasti, jako jsou zadávání veřejných zakázek, finanční služby, předcházení praní peněz, veřejné zdraví atd. (4) Podpora oznamovatelů a opatření na jejich ochranu: Oba orgány se dohodly na seznamu opatření, která lze považovat za určitý druh odvety, přičemž tento seznam zahrnuje na žádost Rady také pokusy o odvetu nebo hrozby odvetou. Dohodnuté znění obsahuje významná ochranná opatření, jako je např. zproštění odpovědnosti za porušení omezení týkajících se zveřejnění informací, která jsou uložena ve smlouvě nebo v právních předpisech. Nová směrnice má zahrnovat seznam všech podpůrných opatření, která mají být ve vztahu k oznamovatelům zavedena. (5) Povinnosti orgánů a společností související s poskytnutím zpětné vazby: lhůta pro zpětnou vazbu zůstává stejná jako v postoji Rady, přičemž konkrétně se jedná o povinnost orgánů a společností reagovat na zprávy oznamovatelů a přijmout návazná opatření do 3 měsíců (s možností prodloužit tuto lhůtu v řádně odůvodněných případech na 6 měsíců u externích kanálů). (6) Zveřejňování: postoj Rady je zachován v podobě článku, jímž se vymezují podmínky, které musejí být splněny, má-li být osoba zveřejňující informace novými pravidly chráněna. Jakmile EP dohodu potvrdí, bude poté formálně přijato EP i Radou. Po konečném přijetí a vyhlášení v Úředním věstníku mají mít členské státy 2 roky na provedení nových pravidel ve svých vnitrostátních právních systémech.

Komise 19. 3. 2019 přijala pracovní programy pro spolufinancování společných průmyslových projektů v oblasti obrany na období 2019–2020 ve výši téměř 500 mil. €. Dalších 25 mil. € bylo vyčleněno na financování kooperativních projektů obranného výzkumu v roce 2019. Od roku 2021 má fungovat plnohodnotný Evropský obranný fond, který by měl podporovat inovativní a konkurenceschopnou průmyslovou základnu v oblasti obrany. První pracovní program v rámci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu dohodnutý s členskými státy nabízí 500 mil. € na spolufinancování společného vývoje obranných schopností v letech 2019–2020. V nadcházejících dnech Komise zveřejní 9 výzev k podávání návrhů na letošní rok a pak bude následovat dalších 12 výzev pro rok 2020. Tyto výzvy se mají týkat priorit ve všech oblastech, tzn. vzdušné, pozemní, námořní, kybernetické i vesmírné obrany: (1) Podpora operací, ochrana a mobilita vojenských sil: 80 mil. € je k dispozici na vývoj schopností pro odhalování chemických, biologických, radiologických či jaderných hrozeb nebo na vývoj protidronových systémů. (2) Zpravodajství, zabezpečená komunikace a kybernetika: 182 mil. € je připraveno na zlepšení situačního povědomí v kybernetickém prostoru a kybernetické obrany, získávání poznatků o situaci ve vesmíru, schopností včasného varování nebo schopností v oblasti námořního dohledu. (3) Schopnost vést špičkové operace: 71 mil. € je určeno na modernizaci nebo vývoj nové generace pozemních systémů přesně naváděných zbraní, schopností vedení pozemního a vzdušného boje a na budoucí námořní systémy. (4) Inovativní obranné technologie a malé a střední podniky: 27 mil. € bude směřovat na řešení v oblasti umělé inteligence, virtuální reality a kybernetické technologie a na podporu malých a středních podniků. (5) 2 projekty byly navrženy pro přímé zadání zakázky: 100 mil. € na podporu vývoje Eurodronu, jenž má zásadní význam pro strategickou autonomii EU, a 37 mil. € na podporu interoperabilní a zabezpečené vojenské komunikace v rádiovém systému ESSOR. Komise zveřejnila také výzvy k podávání návrhů v rámci přípravné akce zaměřené na obranný výzkum (PADR). V pracovním programu na rok 2019 je vyčleněno 25 mil. € na výzkum ovládnutí elektromagnetického spektra a průlomových obranných technologií budoucnosti. Výzva týkající se průlomových obranných technologií budoucnosti se zaměří na to, jak může EU co nejlépe podpořit průlomové technologie v oblasti obrany, které mohou zcela změnit fungování vojenských sil. Pomůže to připravit půdu pro Evropský obranný fond, z jehož rozpočtu by na průlomové technologie mohlo být vyčleněno až 8 %. V oblasti obranného výzkumu již Komise financovala 5 projektů, včetně projektu Ocean2020 ve výši 35 mil. € na podporu misí námořního dohledu. Smlouvy na financování 3 dalších projektů se připravují. Způsobilá konsorcia se mohou přihlásit na výzvy k podávání návrhů pro rok 2019 do konce srpna 2019. První projekty budou vybrány do konce roku 2019. Komise připravuje pokračování Evropského obranného fondu v příštím finančním období 2021–2027.