20.05.2019
Jakub Linhart, psáno pro Euroskop
REPORTÁŽ – Ve čtvrtek 16. května se v Černínském paláci uskutečnila konference u příležitosti 15 let členství České republiky v EU. V posledním bloku spolu debatovali Jakub Dürr, stálý představitel ČR při EU, Jacques Rupnik, politolog a profesore College of Europe, Milena Hrdinková, státní tajemnice pro EU a Tomáš Weiss, vedoucí Katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Debatu moderoval Jan Macháček z Institutu pro politiku a společnost.
Velvyslanec Jakub Dürr připodobnil prohlubování evropské integrace k jízdě na kole (podle teorie Freda Bergstena ze 70. let). Tato metafora pracuje s myšlenkou, že evropská integrace je jako jízda na nestabilním kole, na kterém člověk musí stále šlapat, aby se nezastavil a nespadl. Dürr se vůči této teorii vyhradil s tím, že lze nejen jet pomalu, ale i zastavit a rozmyslet se, kam vlastně chceme dál jet.
Jakub Dürr sám sebe označil za advokáta většího realismu ve věcech Evropské unie. Neočekává, že by se v dohledné době měly měnit zakládající smlouvy a zmiňuje, že by se Česká republika měla profilovat ve věcech, ve kterých má navrch a podporovat čtyři základní svobody jednotného trhu.
Debata o EU nemá být o pomazánkovém másle
Značně odlišný názor zastával Jacques Rupnik – vyjádřil se proti, podle svých slov „euroekonomismu a europragmatismu“ – tedy pohledu na EU čistě jako ekonomickou záležitost. Rupnik argumentoval, že je třeba navrátit do záležitostí EU politiku. Domnívá se, že pokud opravdu se má EU nějakým způsobem změnit a posunout dále, tak se taková změna musí stát politickým tématem. Podle Rupnika by se nemělo pouze stěžovat na pomazánkové máslo a srážet tím debatu o EU.
Rupnik dále zdůraznil, že EU není od svých počátků ekonomický projekt, ale projekt politický. Podobně se také vyjádřil k rozšiřování EU: „Je to morální, je to správné.“
Co čeká EU a evropské země v příštích letech? Zdroj: MZV
EU se může měnit i bez zásahu do zakládajících smluv
Dalším řečníkem byla Milena Hrdinková, státní tajemnice pro EU. Ta situaci EU do budoucna vidí relativně optimisticky. Stejně jako Jakub Dürr nevidí změny primárního práva jako příliš realistické, ale upozornila na to, že stávající zakládající smlouvy jsou dostatečně abstraktní a flexibilní, aby umožnili dílčí změny. Jako ukázku této flexibility poukázala na odchod Velké Británie, kvůli kterému se nebudou měnit zakládající smlouvy.
Tomáš Weiss se domnívá, že do budoucna je varianta vícerychlostní Evropy nejpravděpodobnější. Reagoval na metaforu s jízdním kolem – pokud by se měla integrace ke kolu připodobnit, znamenalo by to spíše, že dnes jedeme na volnoběh. Takovým způsobem se dá dojet relativně daleko, ale pouze za předpokladu, že před námi nebude nějaký kopec v podobě nepředvídatelných problémů.
„Některé státy chtějí šlapat dál a hledají cesty jak šlapat. My se budeme muset rozhodnout, jestli chceme šlapat s nimi, nebo zastavit, nebo jet úplně jinam.“
ČR musí usilovat o své cíle dlouhodobě
Weiss se vyjádřil, že jako malý stát můžeme v EU dosáhnout svých cílů, ale pouze za předpokladu, že naše snažení bude dlouhodobé, konstruktivní, s expertízou a s politikou nejen vnější, ale i vnitřní. V tomto ohledu je zatím ČR podle Weisse pozadu, přičemž se vyjádřil proti politikům spíše než státní správě. Politická reprezentace se podle Weisse dlouhodobě prohřešuje proti těmto zásadám. Není ani věrohodná, ani konstruktivní a ani dlouhodobá.
Na Tomáše Weisse reagovala Milena Hrdinková, která zpochybnila tvrzení o vícerychlostní Evropě s tím, že nevidí mnoho států, které by chtěly jít spolu dopředu, ale spíše velké státy, které chtějí určovat, kam se půjde.
Závěrečné slovo pronesl Aleš Chmelař, náměstek ministra zahraničních věcí, který vyjádřil naději, že se v Černínském paláci účastníci sejdou za dalších 15 let a budou společně vzpomínat na to, jak před patnácti lety byli v některých oblastech skeptičtí.
Autor: Jakub Linhart, psáno pro Euroskop
