05.06.2019
Euroskop, čtk
Česká republika by během svého předsednictví Radě Evropské unie v roce 2022 mohla hostit summit se zeměmi Východního partnerství. Na dnešním Dni Východního partnerství v Černínském paláci to řekl Jaroslav Kurfürst, zvláštní pověřenec ministerstva zahraničních věcí pro Východní partnerství. Na konferenci diskutují zástupci zemí zapojených do tohoto společenství o uplynulých deseti letech i budoucnosti spolku.
Východní partnerství je projekt spolupráce mezi Evropskou unií a Ukrajinou, Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií, Moldavskem a Běloruskem. Začal před deseti lety v Praze za tehdejšího českého předsednictví EU.
Technokratický projekt?
Kurfürst poznamenal, že podle kritiků je Východní partnerství technokratický projekt, který ztratil svou politickou dynamiku. I když mohou mít částečně pravdu, Východní partnerství podle něj přineslo řadu benefitů, například více volného obchodu, práce, výměnu studentů i lepší kontakt mezi lidmi.
Význam projektu vidí i v souvislosti s nestabilním prostředím, kdy Rusko porušuje platná mezinárodní pravidla. Zmínil ruskou anexi Krymu a „přiživování“ dalších konfliktů. Poukázal na návrh ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace bývalého Československa z roku 1968 za válečné veterány, a na takzvanou Brežněvovu doktrínu omezené suverenity. Sovětský svaz si na jejím základě vyhrazoval právo v případě potřeby zasáhnout v zemích tzv. východního bloku. Návrh zákona podle Kurfürsta ukazuje, že logika omezené suverenity i nadále žije. Východní partnerství podle něj tuto geopolitickou logiku narušuje a členské země ujišťuje, že koncept omezené suverenity zůstane minulostí a nebude akceptován evropskými politiky.
Poznamenal, že ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) nedávno svým ministerským kolegům avizoval, že Česká republika je připravena v rámci svého předsednictví Radě EU v roce 2022 hostit summit se zeměmi Východního partnerství.
ČR předsednickou zemí
Zakládající schůzka Východního partnerství se uskutečnila před deseti lety 7. května 2009 v Praze, Česká republika tehdy byla předsednickou zemí Evropské unie. Právě u této příležitosti ministerstvo zahraničí společně s Asociací pro mezinárodní otázky a Ústavem mezinárodních vztahů uspořádaly dnešní konferenci, na které pozvaly přes dvě desítky řečníků včetně někdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, bývalého švédského premiéra Carla Bildta nebo zástupců mladé generace z členských zemí Východního partnerství.
Autor: Euroskop
