Institucionální záležitosti v květnu 2019

Na neformálním zasedání Evropské rady se dne 9. 5. 2019 v rumunském Sibiu setkali hlavy států a předsedové vlád zemí EU. Hlavním tématem zasedání lídrů EU byly strategické plány EU pro období nadcházejících let. Účastníci zasedání se rovněž dohodli, že se setkají znovu 28. 5. 2019 v Bruselu, aby jednali o výsledcích voleb do EP. Setkání, kde by diskutovali o příštím strategickém programu EU na období 2019–2024, ve svém projevu o stavu Unie z roku 2017 navrhl předseda Komise Jean-Claude Juncker. V roce 2014 definovala Evropská rada obecnou strategickou agendu pro Unii v čase změn. Tato agenda pak byla rozvedena v podobě 10 politických priorit předsedy Junckera, které byly vypracovány v dialogu s členskými státy a EP. V březnu 2017, před 60. výročím Římských smluv, zveřejnila Komise bílou knihu o budoucnosti Evropy. Nastínila v ní 5 možných scénářů pro budoucnost EU o 27 členech. To bylo výchozím bodem pro rozsáhlou diskusi o budoucnosti EU, která se nyní může stát inspirací pro hlavní politické priority příští strategické agendy. V této souvislosti bylo také uspořádáno téměř 1,6 tis. dialogů a konzultací s občany. V projevu o stavu Unie z roku 2017 představil předseda Juncker plán, který popisuje hlavní kroky k „jednotnější, silnější a demokratičtější Unii“. Na tomto základě se čelní představitelé jednotlivých států sešli na zasedání v estonském Tallinu a dohodli se na agendě lídrů – seznamu nejnaléhavějších problémů a výzev, u nichž je třeba nalézt řešení ještě před volbami do EP v květnu 2019. Na další politický cyklus mají být připraveny „nové, ambiciózní, realistické a zaměřené cíle“. Komise doporučila, aby se strategická agenda EU pro období 2019–2024 zaměřila na 5 klíčových dimenzí, jimiž jsou: (1) Evropa jako ochránce, protože mír v dnešním světě představuje sílu; (2) konkurenceschopná Evropa, která investuje do technologií zítřka a podporuje naše největší aktiva: jednotný trh, průmysl a společnou měnu; (3) spravedlivá Evropa, která v moderním světě prosazuje naše základní zásady rovnosti, právního státu a sociální spravedlnosti; (4) udržitelná Evropa, která se ujme vedení v oblasti udržitelného rozvoje a boje proti změně klimatu; (5) a vlivná Evropa, která se snaží uchovat a dále modernizovat systém založený na pravidlech, který již dlouho úspěšně funguje. Následně 28. 5. 2019 lídři EU zhodnotili výsledky voleb do EP a zahájili proces nominací nových vedoucích představitelů orgánů EU. Vedoucí představitelé EU pověřili Donalda Tuska zahájením konzultací s členskými státy EU a s EP. Mají tvořit základ pro rozhodnutí na příštím summitu EU, který se bude konat ve dnech 20. a 21. 6. 2019. V rámci procesu nominací Evropská rada zvolí svého předsedu, navrhne kandidáta na předsedu Komise a jmenuje prezidenta ECB a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. O všech těchto postech má být jasno do června 2019 zasedání Evropské rady. Jakékoli rozhodnutí musí rovněž odrážet rozmanitost EU, pokud jde o geografii, velikost zemí, pohlaví a politickou příslušnost. To bude cílem uvedených konzultací. Pokud jde o volbu předsedy Komise, Evropská rada znovu zdůraznila, že bude plnit svou úlohu v souladu se Smlouvami.

Rada 21. 5. 2019 přijala 2 rozhodnutí týkající se složení Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru – Rozhodnutí Rady, kterým se stanoví složení Výboru regionů a Rozhodnutí Rady, kterým se stanoví složení Evropského hospodářského a sociálního výboru. Podle smluv o EU nesmí počet členů Evropského hospodářského a sociálního výboru (ECOSOC) a Výboru regionů překročit 350. Přistoupení Chorvatska tak vedlo ke ztrátě jednoho křesla pro Estonsko, Kypr a Lucembursku v každém výboru. Tyto změny stanoví rozhodnutí Rady č. 2014/930, kterým se stanoví složení Výboru regionů, a rozhodnutí Rady č. 2015/1157, kterým se stanoví ECOSOC. Tato rozhodnutí ve své preambuli rovněž počítají se svou revizí ještě předtím, než v roce 2020 začne nový mandát výborů. Přijatá rozhodnutí upravují složení těchto poradních orgánů EU po vystoupení VB z EU, čímž se uvolní 24 křesel v každém výboru. Nová pravidla přidělují v obou výborech 1 křeslo navíc Estonsku, Kypru a Lucembursku, jelikož tyto členské státy přišly o křeslo v návaznosti na poslední rozhodnutí o složení výborů v důsledku přistoupení Chorvatska. Zbývající uvolněná křesla zůstanou v rezervě pro případná budoucí rozšíření. Celkem se v případě po odchodu VB velikost obou výborů sníží z 350 na 329 členů. Nová pravidla se uplatní od počátku nového 5letého mandátu příslušného výboru, což znamená od 26. 1. 2020 v případě Výboru regionů a od 21. 9. 2020 v případě ECOSOC. Obě rozhodnutí ale obsahují i zvláštní doložku pro případ, že by VB k těmto datům byla stále ještě členským státem. V takovém případě by složení těchto výborů bylo stejné jako nyní, dokud vystoupení VB nenabude právní účinnosti.

Rada EU 22. 5. 2019 schválila svou výroční zprávu o provádění nařízení č. 1049/2001 týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům. Ze zprávy vyplývá, že k 31. 12. 2018 bylo ve veřejném rejstříku evidováno téměř 400 tis. dokumentů. Více než 70 % těchto dokumentů je veřejně přístupných a k dispozici ke stažení. V roce 2018 bylo do rejstříku doplněno více než 25 tis. dokumentů v původním jazykovém znění, z nichž je 71 % (18 053 dokumentů) veřejně přístupných. Celkově bylo zaznamenáno přibližně 477 tis. konzultací veřejného rejstříku. EU usiluje o růst transparentnosti a kdokoliv může požádat o přístup k dokumentům evidovaným ve veřejném rejstříku, které dosud nejsou veřejně přístupné. Přístup může být odepřen pouze na základě některé z výjimek stanovených v nařízení č. 1049/2001. Mezi tyto výjimky patří mimo jiné nutnost chránit rozhodovací proces Rady a veřejný zájem, pokud jde o obranné a vojenské záležitosti a mezinárodní vztahy. Pokud je přístup v prvotní fázi odepřen, lze podat potvrzující žádost. V návrhu výroční zprávy za rok 2018 jsou uvedeny informace o hlavních tendencích a charakteristikách žádostí o přístup k dokumentům Rady a souhrn stížností podaných veřejné ochránkyni práv, jakož i rozhodnutí vydaných evropskými soudy ve věcech týkajících se provádění nařízení ze strany orgánů. V roce 2018 obdržela Rada 2 474 původních žádostí o přístup k dokumentům a 29 potvrzujících žádostí, které vyžadovaly analýzu 7 930 dokumentů. Plný přístup byl v prvotní fázi poskytnut k 5 728 dokumentům (72,2 %) a částečný přístup k 413 dokumentům (5,2 %). Pokud jde o potvrzující žádosti, byl poskytnut plný přístup k 41 dokumentům (64 %) a částečný přístup k 9 dokumentům (14 %). Přibližně 29 % žádostí pocházelo z akademického prostředí a dalších 27 % od zástupců různých organizací občanské společnosti a soukromého sektoru. V prvotní fázi byl přístup k dokumentům odepřen zejména z důvodu ochrany rozhodovacího procesu Rady (489krát, tj. v 32 % případů), z důvodu ochrany veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy (467krát, tj. v 30,6 % případů) a z důvodu veřejné bezpečnosti (69krát, tj. ve 4,5 % případů). V téměř 30 % případů (436krát) byl přístup k dokumentům odepřen na základě kombinace několika výjimek. Nejčastějšími výjimkami použitými k odůvodnění poskytnutí pouze částečného přístupu byly ochrana rozhodovacího procesu (28 %) a ochrana veřejného zájmu, pokud jde o mezinárodní vztahy (20 %). Průměrná doba zpracování původních žádostí generálním sekretariátem Rady byla 17 pracovních dní a průměrná doba zpracování potvrzujících žádostí byla 36 pracovních dní. Lhůta 15 pracovních dní pro vyřízení původních žádostí byla prodloužena u 892 žádostí, tj. ve 36 % případů. Lhůta byla prodloužena u 26 potvrzujících žádostí.