08.07.2019
David Březina, Euroskop
Cestou k moři v rámci Schengenu Vás díky českému členství v EU a Schengenském prostoru nezdrží pravidelné pasové ani celní kontroly. Přečtěte si, jak schengenský systém funguje a zda se dočkáme jeho rozšíření o Chorvatsko, nejoblíbenější destinaci českých turistů.
Podle údajů agentury Czech Tourism v roce 2017 směřovalo 82 % delších cest Čechů do zahraniční do zemí EU. Jejich cestování usnadnilo naše členství v EU a Schengenském prostoru, které nepřináší pouze cestování bez nekonečných front na vnitřních hranicích, ale skýtá i výhody jako například možnost studovat a žít v kterékoliv zemi EU.
Které státy se účastní schengenské spolupráce?
Schengenský prostor zahrnuje celkem 22 členských zemí EU a 4 nečlenské státy (Norsko, Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko). Výhody volného pobytu jsou viditelné každý den, kdy přes 3 miliony občanů EU překračují denně hranice členských států. Mezi státy EU, které si vyjednaly výjimku, se řadí Spojené království spolu s Irskem, zatímco u zemí jako Kypr, Chorvatsko, Bulharsko a Rumunsko se stále čeká na přistoupení do Schengenského prostoru. Do všech výše zmíněných zemí mohou občané EU vycestovat bez cestovního pasu a postačí jim tak platný občanský průkaz.
Každý členský stát EU se od roku 1999 stejně jako do měnové unie, musí zapojit i do Schengenského prostoru, pokud si nesjedná výjimku. Státy pro přijetí do Schengenu musejí přijmout zodpovědnost za kontrolu vnějších hranic EU, provozovat SIS (Schengenský informační systém) a uplatňovat společná pravidla Schengenského prostoru.
Směrovky k lucemburskému městu Schengen, kde byla v roce 1985 podepsaná známá smlouva. Zdroj: čtk
Migrační krize vedla k silnějším bezpečnostním opatřením
Velkou výzvu pro Schengenský prostor znamenala migrační krize, když se v roce 2015 prudce navýšil počet nelegálních přechodů přes vnější hranice EU. Na základě zvýšené migrace zavedly některé členské státy, mezi nimi Rakousko a Německo, vnitřní hraniční kontroly. Pravidla pro ně stanovuje Schengenský hraniční kodex, který je nyní předmětem debat o možné reformě.
Migrační krize má za poslední dva roky klesající tendenci, čemuž dopomohlo i uzavření balkánské trasy za pomoci podpisu dohody s Tureckem v březnu roku 2016. K zajištění bezpečnosti v rámci Schengenského prostoru došlo i k navýšení příslušníků pohraniční a pobřežní stráže (Frontex), kdy do roku 2027 má stráž disponovat 10 000 příslušníky.
Bude příští rok Chorvatsko v schengenském prostoru?
Členské země musejí být na vstup připraveny i technicky, což je nyní především otázkou Chorvatska a jeho možného vstupu do roku 2020. Spolu s technickými požadavky na vstup do Schengenského prostoru souvisí rovněž i otázka bezpečnosti. Ta se do popředí dostala spolu s migrační krizí, která zasáhla země EU.
Chorvatsko se stalo součástí tzv. balkánské trasy, kdy skrze jeho území proudili migranti a uprchlíci do dalších zemí EU. Ke kritickému momentu došlo v roce 2016, po výstavbě plotu na maďarské hranici, což vedlo až k 30 % nárůstu migrantů a uprchlíků v Chorvatsku.
Evropská komise v roce 2016 vydala 98 doporučení, které by mělo Chorvatsko splnit pro vstup do Schengenského prostoru. Jednalo se o vybudování nutné infrastruktury na hraničních přechodech a letištích tak, aby splňovaly schengenské standardy. Ke splnění těchto doporučení bylo umožněno Chorvatsku vyčerpat 120 milionů eur z evropských fondů, díky kterým Chorvatsko investovalo do výcviku a vybavení své pohraniční stráže.
Souhlas se vstupem Chorvatska do Schengenského prostoru musí ovšem vyjádřit další členské státy EU, kde v případě Chorvatska je problémem spor ohledně hranic se sousedním Slovinskem, zejména pak v Piranském zálivu.
Autor: David Březina, Euroskop