17.07.2019
David Březina, Euroskop
Hlasy 383 europoslanců byla dosavadní německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová zvolena historicky první předsedkyní Evropské komise. Proti bylo 327 členů Evropského parlamentu. Před tajným hlasováním představila na plénu štrasburského zákonodárného sboru svou vizi pro pětiletý mandát v čele evropské exekutivy v přibližně půlhodinovém proslovu.
Hned ze začátku svého projevu zdůraznila Ursula von der Leyenová vděčnost za možnost, že vůbec poprvé na pozici předsedy Evropské komisi kandiduje žena a za existenci evropského projektu, který válkou zdecimovanou Evropu postavil opět na nohy. „500 milionů obyvatel se může volně pohybovat mezi Rigou, Lisabonem a Athénami, žít v prosperitě a míru. Musíme se však za naši Evropu postavit,“ řekla německá politička.
Nyní je podle ní potřeba za tuto Evropu bojovat proti všem výzvám, kterým EU čelí. Ať se již jedná o sucho sužující evropské zemědělce, dopady globalizace na dělnické profese, migrace, zavírání nemocnic a škol kvůli nedostatku personálu, řešením podle ní má být evropská cesta, nikoliv protekcionismus a současné autoritářské trendy. Odpovědí na současné výzvy pro EU má být znovuobjevená jednota Unie.
Jako první výzvu jmenovala Von der Leyenová klimatickou změnu, kde uvedla svůj cíl prosadit během prvních 100 dní své funkce první evropský klimatický zákon, aby se EU stala do roku 2050 uhlíkově neutrální. Ambiciózní „Green Deal“ by tak z Evropy udělal první uhlíkově neutrální kontinent a znamenal snížení uhlíkových emisí o 50-55 % do roku 2030.
Ursula von der Leyenová na společné tiskové konferenci s předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim. Zdroj: Evropský parlament
Nenecháme nikoho stranou
Přestože se o současných kandidátech na vrcholné pozice EU mluví jako o vedení, které postrádá zástupce ze střední a východní Evropy, Von der Leyenová si je vědoma nutné podpory těchto států, kteří jsou rovněž příjemci z fondů soudružnosti. Von der Leyen by těmto státům mohla vyjít vstříc v podobě tranzitního fondu pro přechodná opatření, ze kterého by mohly čerpat. Jako páteř evropské ekonomiky uvedla kandidátka malé a střední podniky, které by měly mít plný přístup na jednotný trh za stejných pravidel a dočkat se větší podpory.
Do popředí se dostala i otázka zdanění velkých korporátních firem v EU. „Když profitují z našich vzdělaných sil a infrastruktury, musejí s námi sdílet daňovou zátěž,“ vyjádřila se von der Leyenová. Evropa je dle ní otevřeným trhem, není však možné pouze pobírat benefity z nastaveného systému a nepřispívat do něj.
Mezi prioritami budou mladí nebo genderová rovnost
Dalším problémem, kterým bys se měla EU zabývat, je nezaměstnanost mládeže, která dosahuje v průměru 14 %, avšak v některých zemích je to až 40 %. I z tohoto důvodu chce podpořit návrh Evropského parlamentu na ztrojnásobení rozpočtu na program Erasmus+ a zabývat se chudobou, která ohrožuje mladé. „Jako matka sedmi dětí vím, že je pro děti důležitý přístup ke vzdělání a zdravému prostředí,“ zdůraznila.
Další kapitolou projevu Ursuly Von der Leyenová byla genderová rovnost, kde se jasně postavila do čela jejích zastánců. Pokud podle ní členské země EU nenavrhnou dostatek žen jako kandidátů do její Komise, nebude váhat s jejich nepřijetím. Hned vedle genderové rovnosti se postavila i do čela ochránkyně smluv a evropského právního řádu, který leží na tradicích řecké filozofie a římského práva.
Na základě zmiňovaných evropských hodnot uvedla, že zároveň není evropskou hodnotou nechat utonout ve vodách Středozemního moře migranty a uprchlíky, na moři panuje jasné právo zachraňovat životy. EU musí hájit tyto hodnoty a bojovat s nelegální migrací a zároveň zlepšit situaci uprchlíků ve spolupráci s OSN. V rámci projevu došlo i na téma brexit, ke kterému se vyjádřila, že věnuje Velké Británii více času na vyjednání dohody o odchodu z EU.
Autor: David Březina, Euroskop
