David Březina, Euroskop, 29. 7. 2019
Pařížskou dohodu, která vešla v platnost v roce 2016, ratifikovaly všechny členské státy EU, včetně České republiky, která se připojila 5. října. 2017. Dohoda má nahradit po roce 2020 Kjótský protokol a stanovuje si za cíl ochranu klimatu tak, aby byl nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 2°C. Jak státy EU dodržují tuto dohodu a další cíle stanovené v oblasti klimatické politiky?
Hlavní změny, které Pařížská dohoda přináší, jsou konkrétní závazky smluvních stran snížit emise skleníkových plynů v rámci vnitrostátních strategií. Česká republika se zavázala snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o minimálně 40 % v porovnání s rokem 1990. Zároveň je ČR vázaná evropskou legislativou, v rámci níž EU přijala cíl snížit emise skleníkových plynů o 20 % do roku 2020 v porovnání s rokem 1990.
Žádná země EU zatím nesplňuje své klimatické cíle
Podle průzkumu neziskové organizace Climate Action Network Europe z roku 2018, nesplňuje dosud žádná členská země EU své cíle, které si v boji proti klimatické změně k roku 2020 stanovila. Cílem průzkumu bylo zjistit, jak si vedou státy v jejich snaze zvýšit své úsilí v prosazování akcí v boji proti změně klimatu. Průzkum se zaměřil na plnění cílů, které si státy stanovily v rámci svých klimatických a energetických politik a na to, jaký pokrok zaznamenaly v redukci uhlíkových emisí a využívání obnovitelných zdrojů.
Graf znázorňuje jak si vedou členské státy EU v boji proti klimatickým změnám, indikátor zahrnuje plnění celé řady závazků v oblasti klimatické politiky. Zdroj: Climate Action Network Europe
Mezi státy, které takříkajíc skórují v plnění svých ambiciózních cílů na evropské úrovni patří například Francie, Lucembursko a Nizozemsko, většina států však v plnění těchto cílů zaostává. Problémem, který průzkum uvádí, je skutečnost, že sice spousta států hlásí progres a dokonce se několika státům pravděpodobně podaří splnit své cíle do roku 2020, ale v některých případech to je dáno nízkou úrovní nastavených cílů. Jedná se například o Chorvatsko, Rumunsko a Řecko.
Nejúspěšnější ze střední a východní Evropy jsou ČR a Slovinsko
Nejméně ambiciózními státy v boji proti klimatické změně zůstaly státy střední a východní Evropy, kde Česká republika a Slovinsko jsou z daného regionu v plnění cílů nejúspěšnější.
Státy EU stále zaostávají v plnění cílů k ochraně klimatu. zdroj: Pixabay
Česká republika se v průzkumu organizace Climate Action Network Europe umístila na 20. místě, a to zejména kvůli nedostatku plánů na snížení využívání uhlí v energetickém sektoru. Česko v roce 2017 přijalo agendu pro ochranu klimatu, která stanovuje kroky k dosažení stanovených závazků. Jedná se o dlouhodobou strategii v boji proti klimatické změně v souladu s cíli Pařížské dohody. Hlavním cílem této agendy je stanovit vhodnou kombinaci efektivních politik v klíčových odvětvích, která povede k dosažení cílů snížení skleníkových plynů.
České republice se podařilo snížit skleníkové plyny o více než 36,7 % mezi lety 1990 a 2014, pro budoucí dosažení cílů by bylo potřeba více využívat nízkouhlíkové technologie v různých odvětvích, především pak v energetice. Klíčová je redukce v oblasti spalování paliv, která vytváří více než 80 % celkových emisí skleníkových plynů a patří do ní energetický průmysl a veškeré spalování paliv v dopravě, domácnostech a ve službách.
Jaké jsou priority Česka v oblasti klimatické politiky? O tom diskutoval kulatý stůl Národního konventu. Zdroj: Youtube profil Euroskop.cz
Autor: David Březina, Euroskop
