Allison Carpenter, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložila Kristina Hubáčková), 2.8.2019
REPORTÁŽ – Jaké jsou základní příčiny úspěchu pravicových populistických hnutí? Proč sociálně demokratické strany z velké části nedokáží čelit výzvě, kterou tato vznikající hnutí představují? Tyto otázky si v rámci přednášky pořádané na půdě Filozofické fakulty Karlovy univerzity položila politoložka Chantal Mouffe z Londýnské University of Westminster, která tuto přednášku využila jako příležitost k diskusi o své tezi, že nejlepším a jediným způsobem, jak bojovat proti těmto rozvíjejícím se stranám, je představit levicové populistické alternativy.
„Nacházíme se v postpolitickém věku.“ Co to přesně znamená? Na první pohled se toto prohlášení jeví jako docela zvláštní, zejména v kontrastu s množstvím akademický článků a vědeckých prací, které tvrdí, že vzdálenost mezi levou a pravou částí politického spektra není o nic menší, než bývala. Pro Chantal Mouffe je však toto tvrzení zřejmou skutečností.
Moderní západní demokracie si pouze „udržují fasádu“ – stále více jsou ovládány „politickými elitami a kolektivizací státu.“ Chantal Mouffe hájila toto prohlášení poukazem na trvalý posun směrem do středu politického spektra, který je u levicových i pravicových stran patrný od poválečné éry a zejména po pádu komunismu.
Tento trend je zřejmý ve většině, ne-li ve všech evropských zemích, ve kterých jsou nyní u moci buď středo-levé nebo středo-pravé strany a nikoli strany čistě levicové nebo čistě pravicové. Toto paradigma, které je podle Chantal Mouffe „rámcem vytvořeným neoliberály“, nás přivedlo do „postpolitického věku“ – věku, ve kterém najdeme mezi politikami jednotlivých stran jen zanedbatelné odlišnosti. To v průběhu času vedlo k narušení skutečné demokratické volby a přispělo k občanským nepokojům a v posledních letech vyústilo ve vznik politických hnutí, jež brojí proti současnému establishmentu.
Podle Chantal Mouffe je „politika neodmyslitelně stranická.“ V současnosti trpíme nedostatkem „agonistické debaty; demokratická politika ale vyžaduje debatu mezi reálnými alternativami.“ Odpovědí na to je nárůst populismu, který Chantal Mouffe vnímá jako důkaz toho, že „občané mají pocit, že kvůli stávající institucionální struktuře nemají v politických otázkách žádné slovo.“
Právě teď nejsou volby považovány za o moc víc než jen „potvrzení statu quo.“ Skutečná a vnímaná „dutina v demokratických institucích přispívá ke krizi jejich legitimity.“ Toto je současný stav liberální demokracie, ale jaký je ideální politický systém, v jehož obnovu na Západě Chantal Mouffe doufá?
Chantal Mouffe během přednášky. Zdroj: Ústav politologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy
Počátky liberální demokracie a populistická výzva
Chantal Mouffe nachází počátky liberální demokracie už v 19. století, kdy se dvě konkurenční ideologie (liberalismus a demokracie) sloučily do jediného systému. První z nich přinesl tradici „právního státu, oddělení pravomocí a politických práv“, druhý přinesl myšlenky „rovnosti a spravedlnosti.“
Tyto dva konkurenční aspekty západní politiky by měly vést neustálý boj o nadvládu; udržení „napětí“ plynoucího z této dynamiky je to, co „zajišťuje vznik levého a pravého politického křídla a umožňuje existenci politického pluralismu.“ Problém, kterému dnes čelí liberální demokracie, je, že „jejich liberální aspekt začal převládat natolik, že demokratický aspekt téměř zmizel.“ Proto se hlasem lidu nyní stala třída jednotlivců vzdorujících politickému elitářství, z čehož plyne současný vzestup populismu.
„Skupina je (vždy) držena pohromadě nějakým druhem nadvlády, jednotlivec se vzdává své osobitosti a podřizuje se jejím ostatním členům, protože s nimi potřebuje být spíše v souladu než v opozici,“ odkázala na citát Sigmunda Freuda.
Nejzávažnější kritikou současného systému ze strany populistů je to, že „svrchovanost lidu je považována za nezbytnou masku, dodávající lidem pocit, že jejich slovo má váhu,“ aniž by vůbec dostali možnost legitimní volby. Podle Chantal Mouffe tento „odsun demokratické tradice“ vede k „neoliberální hegemonii“, která je „hlavním rysem postpolitického“ věku.
Stěžejní je pro teorii představenou Chantal Mouffe tvrzení, že populistická hnutí mohou mít buď progresivní (New Deal amerického prezidenta F. D. Roosevelta), nebo regresivní formu (fašismus). Populismus je pro Chantal Mouffe v zásadě „strategií budování politické hranice mezi lidmi dole a lidmi nahoře.“ Úkolem politických stran je nyní navádět populistická hnutí do udržitelného, progresivního směru, a tím obnovit agonistické politické prostředí.
Přednášku uspořádal Ústav mezinárodních vztahů ve spolupráci s Ústavem humanitních věd ve Vídni a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy. Zdroj: Ústav politologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy
Návrh možného řešení
Chantal Mouffe apeluje na sociálnědemokratické strany v celé Evropě, aby přestaly zavrhovat populisty pouze jako „nevzdělané a xenofobní.“ K úspěšnému boji proti rostoucí dominanci pravicového populismu je třeba, aby více zavedených stran nejprve rozpoznalo „základní demokratické potřeby“ populistické platformy, a poté aby začaly „formulovat produktivnější a inkluzivnější slovní zásobu“, s jejíž pomocí bude možné demokratický deficit postpolitického věku řešit.
„Vytváření nové slovní zásoby“ je podle ní klíčem k neutralizaci hrozby přetrvávajícího regresivního populismu, protože k legitimizaci požadavků dochází právě skrze „proces artikulace prostřednictvím „řetězce ekvivalence.“ Pokud by levicové populistické hnutí vytvořilo rovnocennou rétoriku s progresivním sklonem, přednostně zaměřenou na inherentně inkluzivní témata, jako je životní prostředí, mohla by současná populistická platforma být očištěna od svých „autoritářských“ tendencí.
Populistické hnutí je „politickou výzvou vzniklou za účelem obnovit dřívější napětí“. Levé křídlo má podle Mouffe „zajistit, aby tento posun nesklouzl k autoritářství. Jedná se spíše o příležitost k prohloubení (západních) demokratických hodnot. „Aby se však „úspěšně a odpovědně zapojily do tohoto boje „, musí si politické strany nejprve učinit obraz o celé situaci.
Pochopením situace jako celku mohou politické strany nejen úspěšně řešit populismus jako politickou výzvu dnešní doby, ale také posílit liberální demokracii proti výzvám, které přijdou v budoucnosti.
Anglická verze reportáže je k dispozici zde. / For English version of the report, please visit this link.
Autor: Allison Carpenter, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložila Kristina Hubáčková)
