Petr Pospíšil, Euroskop, Evropská komise, 6.8.2019
Nejnověji zveřejněné výsledky pravidelného průzkumu Eurobarometr ukazují, že počet obyvatel s pozitivním vnímáním Evropské unie narůstá. Respondenti průzkumu, který se uskutečnil od 7. června do 1. července letošního roku, pozitivně hodnotí stav demokracie i hospodářství v evropské osmadvacítce. Jde o nejpozitivnější výsledky od průzkumu Eurobarometr z června 2014, který se uskutečnil ještě před nástupem Junckerovy komise do úřadu.
Důvěra Evropské unii podle současného průzkumu Eurobarometr dosahuje nejvyšší úrovně od roku 2014 – v průměru EU důvěřuje 44 procent Evropanů. Ve dvaceti členských zemích více lidí Unii důvěřuje než nikoli a rovněž ve dvaceti státech důvěra v EU zaznamenala meziroční nárůst. Důvěra v EU je dle průzkumu nejvyšší v Litvě (72 %), Dánsku a Estonsku (60 %).
Graf 1: Důvěra v Evropskou unii (modrá – důvěřují, červená – nedůvěřují, šedá – neví). Zdroj: Standardní průzkum Eurobarometr 91, Evropská komise
V České republice vyjádřilo důvěru vůči Unii 36 procent dotázaných. Počet Čechů, kteří EU důvěřují, se tak od posledního průzkumu Eurobarometr (uskutečněného na podzim 2018) zvýšil o 4 procentní body a naopak množství těch, jež EU nedůvěřují, o 3 procentní body kleslo.
Graf 2: Jaký obraz má v očích respondentů Evropská unie (modrá – pozitivní, žlutá – neutrální, červená – negativní, šedá – neví). Zdroj: Standardní průzkum Eurobarometr 91, Evropská komise
Rostoucí trend vykazuje i graf zobrazující podíl respondentů, kteří vnímají EU pozitivně. V průměru v rámci celé EU vnímá Unii pozitivně 45 procent respondentů, neutrální obraz vyvolává v 37 procentech dotázaných a negativního vnímání se Unii dostává od 17 procent dotázaných.
Graf 3: Jaký obraz má EU v očích respondentů z ČR a z ostatních zemí EU (vnitřní kruh – ČR, vnější kruh – průměr EU; modrá – pozitivní, červená – negativní, žlutá – neutrální, šedá – neví). Zdroj: Standardní průzkum Eurobarometr 91, Evropská komise
Jedná se tak o nejlepší výsledek za celé desetiletí – pozitivnější vnímání Unie respondenti vyjádřili naposledy na podzim 2009. Například na Kypru pozitivní obraz EU meziročně vzrostl o 11 procentních bodů, v Maďarsku o 9 p.b., v Řecku a Rumunsku o 8 p.b. a v Portugalsku o 7 p.b. V České republice vyvolává EU pozitivní konotace u 29 procent dotázaných, neutrální postoj zastává 44 procent tuzemských respondentů a negativní obraz Unie má u 27 procent Čechů.
Graf 4: Jsou Evropané optimističtí, nebo pesimističtí vzhledem k budoucnosti Evropské unie? (modrá – optimističtí, červená – pesimističtí, šedá – neví) Zdroj: Standardní průzkum Eurobarometr 91, Evropská komise
I další otázka, na kterou respondenti odpovídali, vyznívá pro Evropskou unii kladně. Většina Evropanů vidí budoucnost EU optimisticky – konkrétně 61 procent. Pesimistické vyhlídky pro evropský integrační projekt předpovídá 34 procent dotázaných. I v tomto případě jsou výsledky aktuálního průzkumu Eurobarometr nepozitivnější od roku 2010. Nejvyšší míru optimismu s ohledem na budoucnost Unie eviduje Eurobarometr v Irsku (85 %), Dánsku (79 %), Litvě (76 %) a Polsku (74 %).
Poprvé většina Evropanů věří, že jejich hlas má váhu
Povzbudivý meziroční vývoj nabízí rovněž odpovědi na otázku, zda má hlas občanů v jednotlivých členských zemích na úrovni EU váhu. Poprvé od roku 2004 s tímto výrokem více respondentů souhlasí než nesouhlasí. Konkrétně váhu svého hlasu v EU pociťuje napříč Unií 56 procent dotázaných, naopak 39 % respondentů zastává opačné stanovisko.
Graf 5: Souhlasíte s tvrzením, že váš hlas má v EU váhu? (modrá – souhlasí, červená – nesouhlasí, šedá – neví) Zdroj: Standardní průzkum Eurobarometr 91, Evropská komise
Od podzimu 2018 je to nárůst o 7 procentních bodů, od jara 2018 o 11 p. b. a od jara 2014 dokonce o 14 procentních bodů. Je pravděpodobné, že letošnímu nebývale vysokému podílu pozitivních odpovědí na tuto otázku výrazně napomohly volby do Evropského parlamentu, které proběhly v květnu 2019, tedy krátce před realizací průzkumu. Nejvyšší podíl pozitivních odpovědí vykázalo Švédsko (86 %), Dánsko (81 %) a Nizozemsko (76 %).
Graf 6: Jste spokojeni se způsobem, jakým funguje demokracie v EU? (modrá – spokojeni, červená – nespokojeni, šedá – neví). Zdroj: Standardní průzkum Eurobarometr 91, Evropská komise
Evropské volby patrně přispěly i k pozitivnímu vyznění následující otázky – zda jsou respondenti spokojeni s tím, jak funguje demokracie v EU. Se způsobem fungování demokracie v EU je spokojeno 55 procent Evropanů, což je nejvyšší výsledek od podzimu 2004. Ve srovnání s podzimem 2018 jde o nárůst o 5 p. b. a oproti jaru 2014 se jedná o růst o 11 p.b..
Evropané hodnotí stav svých ekonomik pozitivně, Češi nadprůměrně
Pozitivní výsledky sledujeme i u otázky, jak respondenti hodnotí stav národní ekonomiky. Celkově v EU stav národní ekonomiky jako dobrý vnímá 49 procent dotázaných, jako špatný 47 procent. Nejpozitivněji národní ekonomiku hodnotí obyvatelé Lucemburska (94 %), Dánové (91 %) a Nizozemci (90 %). Opačný konec žebříčku zaujímají Řekové (7 %), Chorvati a Bulhaři (20 %), Italové (22 %), Španělé (26 %) a Francouzi (29 %). Češi hodnotí tuzemské hospodářství velmi pozitivně – za dobrý jeho stav označilo 65 procent českých respondentů, za špatný pouze 31 procent respondentů.
Graf 7: Jak hodnotíte současný stav národní ekonomiky ve vaší zemi? (vnitřní kruh – ČR, vnější kruh – průměr EU; modrá – dobrý, červená – špatný, šedá – neví) Zdroj: Standardní průzkum Eurobarometr 91, Evropská komise
Zajímavá zjištění nabídla otázka, jaká témata představují hlavní problémy, s nimiž se země, z níž dotázaní pochází, musí vypořádat. Na vnitrostátní úrovni zaujímají čelní příčky v celoevropském měřítku nezaměstnanost, rostoucí životní náklady, zdravotnictví a sociální zabezpečení a problematika životního prostředí, klimatu a energetiky. Nejvíce Čechů zvolilo za nejpalčivější problém pro svoji zemi rostoucí ceny, inflaci a nárůst životních nákladů. Naopak nezaměstnanost Češi vzhledem k aktuální situaci na trhu práce za příliš velký problém pro svoji zemi nepokládají.
Češi podporují volný pohyb a spolupráci v obraně a bezpečnosti
V následující otázce autoři průzkumu po respondentech chtěli, aby vyjádřili svůj názor k několika výrokům. Z odpovědí vzešlo, že volný pohyb mezi členskými státy za účelem života, práce, studia či provozování podnikatelské aktivity vítá v průměru 81 procent Evropanů a 82 procent Čechů. Společnou obrannou a bezpečnostní politiku podporují tři čtvrtiny dotázaných a nadpoloviční podpoře se těší i společná energetická politika a společná obchodní politika.
Graf 8: Jaké stanovisko máte k následujícím politickým krokům/opatřením? (modrá – pro, červená – proti, šedá – neví/nevyjádřili se; horní řádek – průměr EU, spodní řádek – ČR) Zdroj: Standardní průzkum Eurobarometr 91, Evropská komise
Zajímavé výsledky nabízí i otázka, jaké benefity plynoucí z členství v EU unijní občané považují za nejpřínosnější. První místo zaujímá volný pohyb osob, zboží a služeb, následuje na druhém místě mír mezi členskými státy. Třetí příčku s velkým odstupem zaujímá program studentské mobility Erasmus. V případě všech těchto tří hlavních celoevropských přínosů míra podpory mezi českými respondenty převyšovala celounijní průměr.
Graf 9: Co je pro vás nejpozitivnějším výdobytkem plynoucím z členství v Evropské unii? (červená – průměr EU, šedá – ČR) Zdroj: Standardní průzkum Eurobarometr 91, Evropská komise
Další otázka zkoumala, kterých konkrétních přínosů Evropské unie dotázaní osobně využili. Nadpoloviční většina osobně pocítila přínos zrušení resp. zjednodušení kontrol na hraničních přechodech mezi členskými zeměmi Unie a levnější ceny volání z či do ostatních členských zemí. O něco nižší počet dotázaných využil a ocenil i spotřebitelská práva, práva cestujících v letecké dopravě, poskytování zdravotnických služeb a dále též života, práce či studia v jiné členské zemi.
Graf 10: Který z přínosů Evropské unie jste osobně využili? (modrá – využili, červená – nevyužili, šedá – neví) Zdroj: Standardní průzkum Eurobarometr 91, Evropská komise
Souhrnný dokument s předběžnými výsledky Standardního průzkumu Eurobarometr 91 je k dispozici zde, informační přehled zaměřený na výsledky v ČR naleznete zde a přehled o celoevropských výsledcích zde. Pro více informací navštivte oficiální internetové stránky Evropské komise (část věnovanou současnému průzkumu Eurobarometr) zde.
Autor: Petr Pospíšil, Euroskop, Evropská komise
