06.08.2019
Euroskop,ČTK
Britský premiér Boris Johnson nemá plán na vyjednávání o podmínkách odchodu své země z Evropské unie a nastavil kurz k brexitu bez dohody. Takový závěr podle britských médií tlumočili činitelé Evropské komise diplomatům členských zemí po nedávných jednáních s Johnsonovým poradcem pro evropské záležitosti Davidem Frostem. V Británii mezitím pokračuje debata o tom, zda by parlament byl schopen brexitu bez dohody zabránit.
Johnsonův vyjednavač Frost minulý týden v Bruselu absolvoval první „seznamovací“ schůzky s představiteli EK. Podle zdrojů deníku The Guardian bylo účastníkům rozhovorů jasné, že Londýn nehodlá ustupovat ze svých požadavků na zásadní změny v brexitové dohodě vyjednané vládou expremiérky Theresy Mayové. Frost údajně chtěl místo toho probírat možnosti obnovení vyjednávání po případném „vypadnutí“ Británie z unie na konci října.
„Bylo jasné, že Spojené království nemá jiný plán,“ citoval The Guardian vysoce postaveného unijního diplomata. „Žádný úmysl vyjednávat… Odchod bez dohody se nyní zdá být ústředním scénářem britské vlády,“ dodala tato nejmenovaná osoba. Zástupci unijní „sedmadvacítky“ byli o jednání s Brity informováni v pondělí.
„Naší pracovní hypotézou je teď brexit bez dohody,“ řekl listu The Daily Telegraph jiný unijní zdroj. Tento závěr byl podle médií jasně a zřetelně vyslán směrem k lídrům členských zemí. „Zásadní otázkou je nyní to, co udělá na začátku září britský parlament,“ řekl jeden z bruselských diplomatů deníku The Times.
Britská opozice a někteří zákonodárci vládní Konzervativní strany slibují, že budou v září po návratu do poslaneckých lavic dělat vše pro to, aby brexitu bez dohody zabránili. Jenže ani v případě, že by se část konzervativců obrátila proti svému premiérovi v hlasování o důvěře, by nemuseli mít odpůrci „nespořádaného“ odchodu vyhráno.
Podle The Times zvažují premiér Johnson a jeho poradci takovou variantu, při níž by ministerský předseda i po prohraném hlasování o důvěře zůstal v úřadu. A to dokonce i v případě, že by se v dolní komoře parlamentu našla podpora pro dočasnou „vládu národní jednoty“. Johnson by mohl vývoj ignorovat, nechat doběhnout čas zbývající do termínu brexitu a volby uspořádat až po něm, píší The Times.
Takový scénář podle všeho britské zákony umožňují. Předseda vlády totiž v Británii po vyslovení nedůvěry nemá povinnost rezignovat a načasování předčasných voleb by v tomto případě bylo opět na Johnsonovi. Pokud se Londýn do 31. října nedohodne se zbytkem EU na dalším odkladu brexitu, odchod z unie neodvolá, nebo neratifikuje „rozvodovou“ dohodu, Británie evropský blok opustí bez dojednaných podmínek vystoupení.
Johnson slibuje, že ať budou okolnosti jakékoli, brexit už se nebude odkládat. Zároveň tvrdí, že pravděpodobnost odchodu jeho země bez dohody je velmi malá a že jeho primárním cílem je vyjednat novou brexitovou dohodu. „Do vyjednávání se vrhneme s maximální energií a s přátelským duchem,“ ujišťovala Downing Street v reakci na nejnovější ohlasy z Bruselu.
Britská vláda ale požaduje, aby z dohody o vystoupení z EU zmizela takzvaná irská pojistka, která by v zájmu zachování volného režimu na irské hranici udržela i po brexitu Británii v bezcelní zóně EU. Brusel takový postup kategoricky odmítá. „Ve chvíli, kdy zbývá jen několik týdnů, jsme zase tam, kde jsme byli před třemi lety,“ shrnul podle zpravodajské společnosti BBC situaci jeden z unijních vyjednavačů.
Autor: Euroskop
