Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk, 26. 8. 2019
Vláda dnes definitivně potvrdila nominaci Věry Jourové do nové Evropské komise (EK). Kabinet to učinil na svém prvním zasedání po vládních prázdninách a zároveň v poslední možný termín – premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve uvedl, že nejpozději 26. srpna musí Česko svou nominaci poslat do Bruselu. Jourová na tiskové konferenci uvedla, že by v budoucí Evropské komisi ráda získala pozici místopředsedkyně.
Nominace je pro Jourovou „obrovská čest, obrovský závazek a obrovská zodpovědnost“. Evropská unie podle ní bude muset řešit například novou situaci v obchodní politice, rostoucí vliv Číny, brexit, technologické či klimatické změny.
Ve středu bude mít Jourová první formální schůzku s novou předsedkyní komise Ursulou von der Leyenovou. Podle svých slov jí chce zopakovat to, co už od ní budoucí předsedkyně EK slyšela na neformální schůzce, tedy že by Česko chtělo získat pozici místopředsedkyně komise a že by Jourová chtěla získat silné, ideálně ekonomické portfolio. „Ať už je to digitální ekonomika, zahraniční obchod, vnitřní trh,“ poznamenala.
„Rádi bychom dostali pozici místopředsedkyně Evropské komise,“ uvedla na tiskové konferenci Jourová. V její prospěch by mohla hrát skutečnost, že je žena ze středovýchodní Evropy – nové členské státy totiž zatím nezískaly žádný z nejvyšších postů v EU, von der Leyenová navíc oznámila, že bude usilovat o vytvoření genderově vyváženého týmu. Kromě toho Jourová zastupuje liberální frakci Obnova Evropy (Renew Europe), která v květnových volbách do Evropského parlamentu výrazně posílila.
Vláda definitivně potvrdila nominaci Věry Jourové do Evropské komise, post komisařky ale ještě jistý nemá. Zdroj: ČTK
Za 5 let získala Jourová v Bruselu vliv
Druhý mandát podle ní představuje výhodu, protože po pěti letech má vybudovanou “ vlivovou síť“, přes kterou se dá také vyjednávat. O tom, že by se Česko mělo ucházet o ekonomicky silnější portfolio než dosud, mluvil opakovaně i Babiš.
Jourová byla v uplynulých pěti letech eurokomisařkou pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost příležitostí mužů a žen. „Myslím si, že svoje stávající portfolio odevzdávám v dobré kondici,“ uvedla. „Během těch pěti let jsem pochopila, že žijeme v éře, kdy velcí jsou ještě větší a malí ještě menší. Považovala jsem za nutné se hodně brát za běžné občany, za půlmiliardu občanů, kteří jsou terči nevybíravých zneužití soukromých údajů, obchodních praktik, nevybíravého jednání, které vede třeba k tomu, že se stanou obětí kriminality,“ dodala Jourová.
Dnes už by měli být známí kandidáti všech zemí
Nastupující šéfka Evropské komise von der Leyenová by po dnešku měla mít k dispozici kompletní seznam potenciálních eurokomisařů nominovaných členskými zeměmi Evropské unie. Večer před vypršením neoficiální lhůty stále nebyli známí kandidáti Itálie, která čelí politické krizi, a Francie.
Von der Leyenová členské země vyzvala, aby nominovaly vždy dva kandidáty – jednu ženu a jednoho muže. Chtěla mít jistotu, že bude moci vybrat genderově vyvážený tým eurokomisařů. Její výzvu ale dosud vyslyšelo pouze Portugalsko a Rumunsko.
Kandidáti nemají post komisařů jistý
Nominovaní kandidáti se nutně nemusí stát novými komisaři. Von den Leyenová může vlády požádat, aby určily někoho jiného, odmítnout je může také Evropský parlament.
Kandidáti absolvují v září takzvané „grilování“ ve výborech Evropského parlamentu, které o nich hlasují. Parlament pak bude novou Evropskou komisi jako celek schvalovat na plenárním zasedání v říjnu. V minulosti již dva nominovaní kandidáti na komisaře před europoslanci neuspěli.
Nová komise, kterou poprvé povede žena, se ujme svých povinností od 1. listopadu, a to na dobu pěti let. Z každé země Evropské unie je v komisi jeden člen. Tým von der Leyenové bude kvůli odchodu Británie z EU složen jen z 26 komisařů.
Při sestavování komise není jednoduché vyhovět všem
Sestavování týmu eurokomisařů nemusí být pro von der Leyenovou jednoduché, protože bude muset naslouchat požadavkům politických stran a zároveň se vypořádat s ambicemi jednotlivých členských států. Mnoho z nich požaduje prestižnější ekonomická portfolia, což je i případ české vlády.
Manévrovací prostor von der Leyenové je navíc omezený, protože šéfové států a vlád jí již „vnutily“ dva místopředsedy – nizozemského socialistu Timmermanse a dánskou liberálku Vestagerovou. Ti zasedají již ve stávající komisi a byli kandidáty svým frakcí v Evropském parlamentu na šéfa EK. Protože se jím nestali, státy požadovaly, aby dostali na starost důležité oblasti, uvedla agentura AFP.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
