Euroskop, čtk, 5. 9. 2019
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu ve středu schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit neřízenému odchodu země z Evropské unie bez dohody s ostatními státy společenství. Zákon podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich vyslovilo 299. Nyní návrh zamířil do horní komory – Sněmovny lordů. Premiér Boris Johnson v reakci na souhlas poslanců se zákonem vyzval k předčasným volbám 15. října. Tento záměr ale potřebnou podporu dvou třetin poslanců nezískal. Spojené království má EU opustit 31. října a Johnson opakuje, že se tak stane s dohodou i bez.
„Země musí rozhodnout, jestli to bude vůdce opozice nebo já, kdo to pojede vyřešit do Bruselu,“ prohlásil Johnson. „Jestliže budu premiérem, budu se snažit dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že to dokážu,“ dodal s tím, že právě z tohoto důvodu „se musí v úterý 15. října konat volby“.
Poslanci ale předčasné volby odmítli. Pro jejich vypsání potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 298.
„Premiér tvrdí, že má strategii. Nedokáže nám ale říci, jakou. Větším problémem ale je, že to nedokáže říct ani Evropské unii,“ řekl v reakci na Johnsonova slova lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Premiérovu brexitovou strategii označil za „císařovy nové šaty“.
Premiér Johnson utrpěl v souboji s parlamentem porážku – poslanci se postavili proti návrhu na předčasné volby i tvrdému brexitu. Zdroj: ČTK
Vláda prý nebude zákon v horní komoře blokovat
Zákon proti tvrdému brexitu musí ještě projít v horní komoře britského parlamentu. V noci na dnešek informovala britská agentura PA, že se vláda shodla s opozicí na tom, že ve Sněmovně lordů nebude návrh blokován a že bude schválen do pátečního odpoledne.
Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.
Co za změnou názoru vlády stojí, není jasné. Vláda je nicméně v případě vypsání předčasných voleb odkázaná na podporu opozice, poznamenala DPA. Johnson chtěl, aby poslanci schválili předčasné volby na 15. října, což ale ve středu odmítli. Vůdce opozice Jeremy Corbyn jako podmínku uvedl, že nejdříve musí být schválen zákon proti neřízenému brexitu. Podle DPA tak není vyloučeno, že se vláda již v pondělí pokusí požádat parlament znovu o vypsání předčasných voleb.
Nové návrhy na řešení brexitu zřejmě nejsou na stole
Premiér Johnson během interpelací v dolní komoře hovořil o „velkém pokroku“ v jednání s Bruselem. Jak ale uvedl irský ministr zahraničí Simon Coveney, Británie Evropské unii zatím nepředložila jediný návrh, jak vyřešit současný brexitový pat.
Hlavním sporným bodem mezi Londýnem a Dublinem, potažmo Bruselem, je budoucí podoba režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Takzvanou irskou pojistku, kompromisní řešení, které vyjednala expremiérka Theresa Mayová a které má přísným hraničním kontrolám zabránit, současný předseda britské vlády Johnson označuje za nedemokratickou a žádá, aby byla z dohody odstraněna.
Bude brexit znovu odložen?
Mezi unijní sedmadvacítkou neexistuje široká podpora dalšího odkladu brexitu, prohlásil ve středu finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Evropské unii. Země EU budou podle něj požadovat „nějaký budoucí scénář“. Nemá smysl dávat Británii další odklad, když „to nikam nepovede“, řekl Rinne novinářům. „Nemyslím si, že pro takový odklad najdeme většinovou podporu (mezi současnou sedmadvacítkou),“ doplnil.
Podle prohlášení mluvčí Evropské komise Brusel bez ohledu na vývoj v britském parlamentu nemění pozici vůči brexitu, čeká na návrhy z Londýna a připravuje se na variantu neřízeného rozchodu. Komise ve středu zveřejnila seznam kroků, které mají pomoci všem zúčastněným provést konečné přípravy pro případ tvrdého brexitu.
Vystoupení z unie si Britové odhlasovali v referendu v červnu 2016, avšak ani více než tři roky poté není jasné, kdy nebo za jakých podmínek země blok opustí. Dojednanou „rozvodovou“ dohodu na začátku roku třikrát odmítli britští poslanci, nedokázali se však dohodnout na jiném scénáři. Brexit byl tudíž odložen z konce března na konec října. Nyní se ale rýsuje další možný odklad, tentokrát do 31. ledna 2020.
Přerušení zasedání parlamentu není protiústavní
Soud ve skotském Edinburghu ve středu mezitím rozhodl, že několikatýdenní přerušení zasedání britského parlamentu před datem brexitu je v souladu se zákonem. Skupina více než 75 opozičních zákonodárců kontroverzní rozhodnutí vlády napadla s tím, že je protiústavní.
Soudce Raymond Doherty ale podle agentury Reuters řekl, že jde o problém politický a nikoli o záležitost justice. Královna Alžběta II. minulý týden na základě doporučení vlády nařídila, aby britský parlament nezasedal od příštího týdne až do 14. října.
Autor: Euroskop
