Euroskop, čtk, 12. 9. 2019
Premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4 – ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) přijali deklaraci, v níž vyjadřují podporu rozšíření Evropské unie (EU) o země západního Balkánu. Na tiskové konferenci po dnešním jednání s premiéry ostatních zemí V4 a západního Balkánu to řekl český premiér Andrej Babiš (ANO). EU podle něj musí západnímu Balkánu nabídnout jasnou vizi evropské perspektivy.
„My jsme dlouhodobě velkými zastánci lidských vztahů mezi západním Balkánem a Evropskou unií. Dnes jsme přijali deklaraci, v které deklarujeme naše společné přesvědčení o tom, že politika rozšíření Evropské unie je podle mého názoru nejúčinnějším nástrojem podpory stability, bezpečnosti, demokracie a prosperity na západním Balkáně. Bezpečnost na Balkáně znamená i bezpečnost v Evropě,“ řekl Babiš.
Na úrovni Evropské rady je podle Babiše důležité hovořit o tom, proč trvá dlouho přijetí například Bulharska, Rumunska či Chorvatska do schengenského prostoru. „Musíme asi odlišit rozšiřování Evropské unie od rozšiřování schengenského prostoru,“ dodal.
„Opětovné sjednocení Evropy nemůže být dokončeno, pokud se celý region západního Balkánu nezapojí do evropské integrace. Doufáme především, že se podaří udržet tempo reforem a že bude možné v říjnu otevřít přístupové rozhovory se Severní Makedonií a Albánií,“ poznamenal Babiš. „Není také pochyb o tom, že probíhající přístupová jednání se Srbskem a Černou Horou budou výrazně urychlena a že je budeme moci přivítat do rodiny členů Evropské unie co nejdříve,“ dodal. Ideální by to podle něho bylo ještě do konce roku 2027. Také reformy v Bosně a Hercegovině podle Babiše posilují vyhlídky země na členství v EU.
Česká republika, která od července předsedá V4, podporuje integraci zemí západního Balkánu do EU. Zdroj: ČTK
Do Prahy přijeli i zástupci zemí západního Balkánu
Babiš s premiéry Slovenska Peterem Pellegrinim, Maďarska Viktorem Orbánem a Polska Mateuszem Morawieckým absolvoval zhruba hodinu a půl dlouhé pracovní jednání. Dalšími tématy setkání podle českého předsedy vlády byl brexit, přístup k řešení klimatických otázek, složení nové Evropské komise nebo víceletý finanční rámec po roce 2020.
Po poledni se k lídrům V4 připojili zástupci šesti zemí západního Balkánu. Do Prahy přijeli srbská premiérka a předsedové vlád Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny, Kosovo zastupoval chargé d’affaires.
Česko převzalo předsednictví ve visegrádské skupině na počátku července od Slovenska. Za cíl si dalo mimo jiné zvyšování koaličního potenciálu skupiny v Evropské unii. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) chce ČR prosazovat posilování spolupráce EU se státy Východního partnerství a podporovat integraci zemí západního Balkánu do unie.
Premiéři V4 ocenili, jaké posty získala V4 v Evropské komisi
Polský premiér Mateusz Morawiecki i jeho maďarský protějšek Viktor Orbán po summitu visegrádské čtyřky v Praze ocenili, jaké posty skupina obsadila v nové Evropské komisi Ursuly von der Leyenové. Uskupení složené z ČR, Polska, Maďarska a Slovenska podle nich bude hrát v nové komisi důležitou roli. Považují to za úspěch společného vyjednávání Visegrádu.
Polský eurokomisař Janusz Wojciechowski dostal v nové komisi na starost zemědělství, Maďarsko bude reprezentovat László Trócsányi jako komisař pro sousedství a rozšíření. Místopředsedy komise budou Češka Věra Jourová, která se bude zabývat hodnotami EU a transparentností, a Slovák Maroš Šefčovič, komisař pro interinstitucionální vztahy a prognostiku.
Morawiecki uvedl, že úspěch by nebyl tak zřetelný, kdyby státy V4 netáhly za jeden provaz. „Vidíme, jak důležitou roli bude hrát naše skupina,“ uvedl. Ocenil, že V4 bude mít dva místopředsedy a rovněž bude mít na starost rozšíření a zemědělství, které jsou pro státy visegrádské skupiny také důležité.
Autor: Euroskop
