David Březina, Euroskop
Naše soutěž k výročí 15 let v EU se přechýlila do druhé poloviny. Děkujeme všem, kdo se zúčastnili třetího kola soutěže na sociálních sítích portálu Euroskop.cz. Do slosování o ceny jsme zařadili všechny správné odpovědi, které zní: B) Oslavy rozšíření schengenského prostoru o 9 nových zemí včetně ČR.
Správná odpověď zní: B) Oslavy rozšíření schengenského prostoru o 9 nových zemí včetně ČR.
Výhry získávají:
Zajímavosti o schengenském prostoru a jeho rozšiřování
Schengenský prostor začal jako mezivládní spolupráce mezi Francií a Německem, která v roce 1984 vyústila v podpis Saarbrückenské dohody. Právě ta se zabývala řešením front na hraničních přechodech mezi oběma státy v podobě policejní spolupráce. Na tuto spolupráci navázala Schengenská dohoda v roce 1985, kterou podepsala Francie, Německo, Belgie, Nizozemsko a Lucembursko.
Podpis dohody znamenal otevření hranic a přispění k volnému pohybu zboží a osob, zároveň tak ale vytvořil jistý tlak na posílení vnějších hranic. Na Schengenskou dohodu navázala v roce 1990 Schengenská prováděcí úmluva, k té se postupně připojily členské státy EU. Schengenský prostor se stal jedním z hlavních pilířů evropského projektu. Zrušení hranic mezi členy Schengenu znamenalo právo žít, studovat, pracovat, nebo odejít do důchodu v kterékoli zemi EU.
Schengenský prostor zahrnuje 26 států, z čehož je 22 členských zemí EU. Všechny státy EU jsou součástí Schengenu s výjimkou 6 zemí. Irsko a Spojené království si vyjednaly výjimku, kdy na svých hranicích mohou stále provádět kontroly a mezi státy, které stále čekají na přistoupení do Schengenu, patří Chorvatsko, Kypr, Rumunsko a Bulharsko. Mezi poslední 4 země, které jsou členy Schengenu, ale nejsou členskými státy EU, se řadí Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko.
Česká republika se připojila k Schengenu od 21. prosince roku 2007, a to spolu se Slovenskem, Maďarskem, Slovinskem, Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Maltou a Polskem. Každým dnem překročí vnitřní hranice EU zhruba 3,5 milionů lidí, s tím ovšem souvisí i zajištění bezpečnosti schengenského prostoru. Státy mohou stále do jisté míry provádět policejní opatření ke kontrole osob na svých územích, přičemž je jim nápomocný i SIS, neboli Schengenský informační systém. Systém představuje centralizovanou databázi, která se využívá ke kontrole hranice a usnadňuje spolupráci pohraničních orgánů.
Autor: David Březina, Euroskop