17.09.2019
Euroskop, čtk
Česko si dovede představit omezení kohezních a zemědělských fondů, s nímž počítá příští víceletý rozpočet Evropské unie. Praha však chce více rozhodovat sama o tom, kam peníze z unie půjdou. ČTK to v pondělí řekla státní tajemnice pro EU Milena Hrdinková. Z pondělního jednání unijních ministrů podle ní plyne, že členské země hodlají do rozpočtu pro roky 2021 až 2027 zapracovat podmínku dodržování vlády práva.
Finské předsednictví v pondělí představilo Radě EU aktuální stav jednání o víceletém finančním rámci, který podle návrhu Evropské komise počítá s omezením peněz určených na fondy soudržnosti, z nichž čerpají především státy bývalého východního bloku. Česká vláda s tím dlouhodobě nesouhlasí, což dal při svém prvním setkání s budoucí šéfkou EK Ursulou von der Leyenovou najevo i premiér Andrej Babiš. Podle Hrdinkové to však pro Prahu není nepřekonatelný problém.
„Umíme s tím pracovat, i když je to pro nás jeden z největších propadů ze všech členských států. Ale potřebujeme více pravomocí v tom, abychom si rozhodovali, kam tyto prostředky umístíme,“ řekla Hrdinková po první části pondělního ministerského jednání.
ČR bohatne, z rozpočtu EU dostane méně
Vláda vyčíslila, že v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 by Česko, které přijde o část peněz i kvůli odchodu Británie či vlastnímu bohatnutí, mělo dostat o 100 miliard korun méně než z rozpočtu současného.
Finské předsednictví považuje za jednu ze svých priorit vládu práva a chce spojit dodržování pravidel právního státu s vyplácením peněz z unijního rozpočtu.
„Ze strany mnoha států je na to velký důraz a dneska znělo, že bez toho asi nový víceletý finanční rámec nebude,“ uvedla Hrdinková. Česko podle ní uznává důležitost demokracie a vlády práva, chtělo by však, aby byly jasně definovány podmínky a způsob hodnocení jejich dodržování. „Aby nemohlo docházet k nějakému neobjektivnímu nebo prioritnímu zacházení,“ dodala.
Autor: Euroskop
