Tereza Chlebounová, Euroskop, 27. 9. 2019
Doprava patří k průmyslovým sektorům, které nejvíce znečišťují ovzduší planety. Jak Česká republika podporuje dopravu na alternativní pohon, jako je elektřina nebo zemní plyn? Jaké jsou hlavní překážky rozvoje takzvané „čisté mobility“? A jak si vedeme v porovnání s jinými státy Evropské unie? Současným i budoucím trendům v této oblasti se věnoval první z podzimního cyklu seminářů Eurocentra Praha, který se uskutečnil 26. září v Evropském domě.
Semináře s názvem „Čistá mobilita a nové technologie v dopravě“ se zúčastnili Jan Bezděkovský z Ministerstva dopravy, Lucie Krčmářová ze Sdružení automobilového průmyslu a František Marčík z Aliance pro energetickou soběstačnost.
Česká republika podle Jana Bezděkovského zaostává za jinými zeměmi Evropské unie co do počtu vozidel na alternativní pohon. V současnosti je v ČR zaregistrovaných 25 339 vozidel s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG), 3 vozidla na kapalný zemní plyn (LNG) a 6303 bateriových elektrických vozidel, z toho zhruba 3000 motocyklů.
Za účelem rozvoje dopravy na alternativní pohon vznikl Národní akční plán čisté mobility, který vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ministerstvy životního prostředí, dopravy a řadou odborníků. Jednou z prioritních oblastí je podpora elektromobility.
Vlastnit elektromobil přináší řadu výhod, v Česku ale zatím chybí dostatek dobíjecích stanic. Zdroj: Pixabay.com
Majitelé elektromobilů nebudou platit za dálnice či parkování
Od roku 2020/2021 by měly být elektromobily osvobozeny od dálničních poplatků, Bezděkovský také připomněl, že neexistuje žádná spotřební daň za odběr elektřiny pro dobíjení baterie. Vozidla na elektrický pohon mohou získat speciální registrační značku, která jim například umožní bezplatně parkovat v placených zónách.
Národní akční plán se také zaměřuje na podporu rozvoje infrastruktury. Nedostatek dobíjecích stanic, případně stanic na CNG, LNG a vodík, je podle Bezděkovského hlavní příčinou, proč se zatím vozidlům na alternativní pohon v Česku příliš nedaří. Strategie navrhuje také zrychlené odpisy při pořízení elektrického vozidla a dobíjecích stanic, toto opatření ale dosud nebylo přijato.
V současnosti plán prochází aktualizací, která bere v potaz nové výzvy, například novelu směrnice o čistých vozidlech, podle níž by Česko mělo do roku 2030 snížit emise u nově pořízených osobních aut o téměř 30 %. Měly by se také dále zjednodušit procesy stavebního řízení při stavbě dobíjecích stanic.
Elektromobilů je v Česku jen 0,4 %
Lucie Krčmářová zdůraznila, že automobilový průmysl má pro českou ekonomiku zásadní význam, 26 % průmyslové výroby tvoří produkce aut. Loňský rok byl z tohoto pohledu rekordní – v ČR se vyrobilo před 1,4 milionů osobních vozidel.
V roce 2019 tvořila v Česku vozidla na alternativní pohon pouze málo přes jedno procento vozového parku (0,4 % elektromobilů a 0,7 % vozidel na CNG a LNG). Podle údajů Krčmářové jezdí v tuzemsku 70,4 % aut na benzín a 26,8 % na naftu. Zdejší vozový park také nepatří v Evropě k nejnovějším – průměrné stáří vozidla je 14,8 let.
Dobíjecí stanice by mohly být i v bytových domech
Krčmářová uvedla, že v současnosti je 76 % dobíjecích stanic situováno jen ve 4 zemích Evropské unie – v Nizozemsku (25,8 %), Německu (19,1 %), Francii (17,3 %) a Británii (13,3 %). V ČR se proto aktuálně diskutuje o opatřeních, která by počet stanic umožnila navýšit. Patří mezi ně nejen již zmiňované odpisy na pořízení dobíjecích stanic, ale také třeba možnost zavést neveřejné stanice v bytových domech.
Ke zvýšení počtu aut na alternativní pohon by měla přispět mimo jiné podpora nákupu těchto vozidel firmami, které je v současnosti kupují nejčastěji. Díky tomu by se následně mohla dostat na trh již používaná, ale stále ještě relativně nová auta za výrazně nižší cenu, za kterou by si je mohli pořídit i běžní občané.
Premianty ve využití obnovitelné energie jsou Švédsko či Norsko
Doprava je globálně na 3. místě z hlediska produkce skleníkových plynů, podle Františka Marčíka aktuálně vypouští zhruba 14 % celkových emisí ročně. Největší znečištění má na svědomí osobní doprava, zároveň ale výrazně rostou emise vznikající při dopravě zboží, a to dvakrát rychleji než u osobních aut.
Podle názoru Marčíka je v Česku rozvoj obnovitelné energie v dopravě velmi pozvolný a sektor dopravy momentálně nemíří k naplnění krátkodobých ani dlouhodobých cílů, které například stanovují do roku 2030 zvýšit využití obnovitelné energie v dopravě na 14 %. Mezi nejúspěšnější státy v této oblasti zařadil Marčík především Švédsko, ale také třeba Norsko či Island.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
