Tereza Chlebounová
Předposlední kolo soutěže k výročí 15 let v EU už zná své vítěze. Do slosování o ceny jsme zařadili všechny správné odpovědi, které zní: C) Předsednictví ČR v Radě EU v roce 2009. Pokud jste neměli štěstí, nezoufejte. Dostanete ještě jednu příležitost rozpoznat na fotografii událost související s evropskou politikou.
Správná odpověď: C) Předsednictví ČR v Radě EU v roce 2009
Výherci:
Zajímavosti o českém předsednictví v Radě EU
Dne 1. ledna 2009 převzala Česká republika řízení Rady Evropské unie a mohla tak po 6 měsíců určovat hlavní priority Unie. Věnovala se řešení finanční krize, energetické bezpečnosti nebo rozvoji vnějších vztahů. Během českého předsednictví se uskutečnilo celkem 31 akcí na nejvyšší úrovni, včetně 7 summitů, mimo jiné s USA, Japonskem nebo Čínou. Pod jeho záštitou vzniklo na 500 kulturních akcí.
Česká republika se po Slovinsku stala teprve druhým novým členským státem, který stanul v čele Evropské unie. Příprava českého předsednictví trvala zhruba dva roky, priority a pracovní program představili v lednu 2009 tehdejší premiér Mirek Topolánek a vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra.
Půlroční předsednictví převzala Česká republika 1. ledna 2009 od Francie a 30. června jej předala následujícímu Švédsku, s nimiž utvořila takzvané předsednické „trio“. Součástí tria jsou vždy tři členské státy jdoucí po sobě, které předkládají společný program na 18 měsíců.
Priority českého předsednictví
Motto českého předsednictví „Evropa bez bariér“ odráželo čtyři základní unijní svobody – volný pohyb zboží, kapitálu, pracovníků a služeb.
Jako své hlavní priority si české předsednictví stanovilo „3E“ – ekonomiku, energetiku a Evropu a svět. Jako svůj cíl si vytyčilo stabilizaci hospodářské situace po finanční krizi, která vypukla v roce 2008. Zaměřilo se zejména na boj proti protekcionistickým tendencím a zapojení všech členských států do společného postupu proti hospodářskému poklesu.
V oblasti energetiky se věnovalo diverzifikaci dodávek energií, ale také jednáním o vývoji efektivnějších technologií, úsporám energie a ochraně klimatu. Začátek českého předsednictví poznamenal spor Ruska a Ukrajiny o dodávky plynu, který vyústil ve výrazné snížení dodávek do některých členských států. Česká republika se spolu s Evropskou komisí zásadě podílela na vyřešení plynové krize, podnikla také kroky ke zvýšení energetické bezpečnosti EU.
Rozvoj vztahů s Balkánem i USA
ČR aktivně podporovala projekt Východního partnerství, který slouží k rozvoji vztahů EU s Ukrajinou, Běloruskem, Moldavskem, Gruzií, Arménií a Ázerbájdžánem. Mezi české priority patřilo i rozšiřování EU o nové členy, zejména státy západního Balkánu. České předsednictví postoupilo k dalšímu jednání přihlášku Černé Hory, jako nového zájemce o členství registrovalo Albánii.
Během předsednictví také došlo ke sbližování EU se Spojenými státy. V Praze se uskutečnila návštěva nového amerického prezidenta Baracka Obamy a neformální summit EU-USA, na němž se šéfové států a vlád členských zemí sešli s jeho administrativou.
Ratifikace Lisabonské smlouvy a hledání šéfa Evropské komise
Česko také významně přispělo k řešení některých institucionálních otázek, zejména při hledání způsobu, jak dokončit ratifikaci Lisabonské smlouvy tak, aby mohla vstoupit v platnost do konce roku 2009. Pod vedením českého premiéra se také Evropské radě podařilo dosáhnout jednomyslné politické shody na kandidátovi na příštího předsedu Evropské komise, Josém Manuelu Barrosovi.
Na konci března 2009 došlo k pádu vlády a ustavení úřednického kabinetu Jana Fishera. Konflikty na domácí scéně přispěly k rozporuplnému hodnocení českého předsednictví. Pozitivně byl hodnocen naopak začátek předsednictví a úspěšné řešení plynové krize, ale také práce českých úředníků v evropských institucích, kteří zajišťovali kontinuitu programu.
Autor: Tereza Chlebounová