Tereza Chlebounová, Euroskop, 4. 10. 2019
Co přineslo Česku 15 let členství v Evropské unii? Jakým směrem by se měla ubírat společná bezpečnostní politika? Čeká nás vícerychlostní Evropa a je to dobře? O dotacích, obraně či evropských regulacích mohli občané diskutovat se zajímavými hosty v rámci debaty „15 let v EU, 15 let před námi“, která proběhla ve čtvrtek 3. října v Liberci.
Debaty v libereckém Knihkupectví a antikvariátu Fryč se zúčastnili Václav Hampl, předseda Výboru pro záležitosti EU Senátu PČR a Jan Farský, poslanec Poslanecké sněmovny PČR a Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Akci, která proběhla k příležitosti 15. výročí vstupu České republiky do EU, moderoval David Hamr z Českého rozhlasu Liberec.
Panelisté se v úvodu shodli, že Evropská unie nám přináší nejen ekonomické výhody, ale především příslušnost k většímu celku, s nímž sdílíme historii a hodnoty a z něhož jsme byli v minulosti vyrváni. Vztah České republiky vůči Evropské unii je podle Vladimíra Bartovice velmi proměnlivý. V letech před vstupem do EU panovalo období nadšení a zároveň chaosu, kdy se narychlo přijímalo obrovské množství evropské legislativy, aniž byl čas o ní pořádně diskutovat.
Po roce 2004 mohli občané těžit z okamžitých výhod členství, jako byl volný pohyb nebo výměnný program Erasmus. Postupně se ale začaly přínosy EU zpochybňovat a veřejnou debatu ovládly euroskeptické hlasy, které ještě posílila ekonomická krize. V současnosti se podle Bartovice veřejné mínění začíná pomalu opět vyrovnávat.
V rámci cyklu regionálních debat mají občané možnost debatovat o tom, jak se jim žije v EU, na jaká témata by se Unie měla zaměřit a co by se mělo změnit. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise
Češi vstoupili do EU hladce, proto si členství neváží
„15 let Česka v Unii je úspěšný příběh,“ je přesvědčen Bartovic. Mezi přínosy jmenoval například vymahatelnost práva, lepší školství nebo rozvoj vědy. Ne všechno se ale podařilo zvládnout – nedostatky vidí Bartovic zejména v komunikaci s občany a jejich informování.
Český euroskepticismus přičítá Bartovic mimo jiné tomu, že ČR vstupovala do Unie velmi hladce a v rámci skupiny nově přistupujících středo a východoevropských států byla ekonomickým premiantem. Naproti tomu Slovensko si prošlo temným obdobím pod vedením Vladimíra Mečiara a stálo jej velké úsilí vrátit se na správnou cestu. Proto si podle Bartovice členství daleko víc váží.
Postoj sousedního Slovenska k EU pochválil i Hampl. Země má podle něj v Unii relativně silný hlas a „tah na branku“. V rámci Visegrádské čtyřky by podle jeho názoru mělo Česko spolupracovat více se Slovenskem než s Polskem či Maďarskem, jejichž vývoj označil za problematický.
Vrácení pravomocí – ale jakých?
Debata s účastníky setkání se do velké míry věnovala problematice dotací a také přesouvání kompetencí z nižších úrovní na tu evropskou. Hampl k tomu uvedl, že zhruba před rokem proběhla velká revize týkající se právě kompetencí. „Státy, regiony a další aktéři byli dotázáni, jaké kompetence by se jim měly vrátit a nic se nesešlo,“ konstatoval Hampl.
Myšlenka strukturálních dotací je podle něj v jádru dobrá – EU nemůže zůstat dlouhodobě stabilním celkem, pokud v ní budou přetrvávat velké rozdíly. „Problém do velké míry spočívá v tom, že jsme si o rozhození peněz rozhodovali sami a moc jsme to neuměli,“ zhodnotil situaci Hampl a přidal k tomu vlastní zkušenosti z vědeckého a univerzitního prostředí, kde dlouho působil.
Obce mohou určovat, na co chtějí dotace
Podle Jana Farského skýtá členství v Evropské unii pro Česko z naprosté většiny pozitiva. „Ale jako nemáme dokonalou rodinu, obec nebo kraj, tak není ani bezchybná Unie,“ dodal Farský. Přesto se podle jeho názoru jedná o jeden z největších lidských projektů, jehož klíčovým přínosem je udržení míru v Evropě. Vzhledem k dlouhému období bez války, které prožíváme, si toho celkem pochopitelně přestáváme vážit, je ale třeba si uvědomit, že na Balkáně se válčilo ještě před 30 lety a Ukrajina prožívá konflikt dokonce dnes.
Farský také varoval, že se musíme připravit na složitou dobu, kdy se Česká republika stane čistým plátcem do rozpočtu EU. Do té doby je podle něj potřeba lidem vysvětlit, že Evropská unie má i jiné přínosy, než jen peníze.
Farský odmítnul tvrzení, že by obce nemohly určovat směřování dotací. Bývalý starosta Semil popsal, že program rozvoje si obce připravují dlouho dopředu a mohou přesně říct, co potřebují. „My jsme využívali dotace na věci, které bychom stavěli stejně, ale nebyly by na ně hned prostředky,“ uvedl Farský s tím, že díky evropským dotacím se realizace takových projektů urychlila.
Posilování EU na mezinárodní scéně brzdí různé zájmy států
Účastníci debaty se zajímali také o otázky posílení společné bezpečnosti nebo vícerychlostní integrace. Hampl zdůraznil, že v zájmu České republiky je silná Evropa. Z hlediska společné bezpečnosti došlo k určitému posunu – funguje například posílená spolupráce PESCO, v rámci níž dochází například ke sladění výzbroje členských států nebo logistiky. Větší spolupráci v této oblasti brzdí podle Hampla skutečnost, že EU nemá silnější společnou zahraničí politiku.
To se podle Bartovice nezmění, dokud bude v zahraniční politice EU přetrvávat jednomyslné rozhodování, každý stát má totiž svoje partikulární zájmy v různých regionech světa. Bartovic také připomněl, že Evropská komise navrhovala, aby se alespoň v několika méně významných oblastech hlasovalo kvalifikovanou většinou, Česko ale patřilo mezi první státy, které návrh odmítly.
Farský se v této souvislosti pozastavil nad tím, že slabost Evropské unii vyčítají nejčastěji ti, kdo jí odmítají dát do rukou potřebné pravomoci. Váha EU ve světě tak neodpovídá její ekonomické síle.
Posílená spolupráce musí zůstat otevřena všem
Z hlediska integrace je podle Bartovice ideální, aby všechny státy postupovaly společně. „Pokud to není možné, je nejlepší umožnit státům, aby postupovaly rychleji, ale za určitých podmínek. Posílená integrace musí zůstat otevřena všem,“ zdůraznil Bartovic. To se ale podle jeho názoru neděje – Rumunsko a Bulharsko mají například potíže stát se členy Schengenského prostoru, přibývají nová pravidla pro vstup do eurozóny.
Podle Hampla je pravděpodobné, že právě země eurozóny se budou přirozeně více integrovat, a to nejen ve fiskální a měnové politice, ale i v řadě dalších oblastí, které se společnou měnou nějakým způsobem souvisejí.
Přílišnou regulaci si většinou vytváříme sami
Jeden z diváků vyzval ke snížení množství evropské regulace, která podle něj těžce dopadá zejména na podnikatele nebo zemědělce. „Jedna čtvrtina nebo maximálně jedna třetina regulací jde z EU, zbytek si děláme sami,“ odpověděl na stížnost Farský. „Radši děláme víc, aby nás někdo nenařknul, že děláme málo,“ dodal.
Hampl informoval o plánu budoucí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která chce za každou jednu novou legislativu jednu existující zrušit. Podle Bartovice pramení nadbytek regulace z 80. let, kdy se státy připravovaly na zavedení jednotného trhu a regulovaly i relativně malé technické detaily. V současnosti se ale podle něj tento trend obrací a směřuje se naopak k menší regulační zátěži.
Další z cyklu regionálních debat s občany o Evropské unii se bude konat v úterý 8. října v Olomouci.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
