09.10.2019
Euroskop
Komise představila plány pro brexit bez dohody, Komise zaregistrovala 3 nové iniciativy a jedna nebyla akceptována, Komise představila výsledky Eurobarometru za jaro 2019, Důraz na růst, inovace, bezpečnost a migraci v rozpočtu na rok 2020, Složení Komise Ursuly von der Leyenové nabývá zřetelnějších obrysů, EP schválil předsedkyni ECB, Poslanci hlasovali o brexitu, Komplexní povolební průzkum zveřejněn, V EP probíhá slyšení kandidátů na komisaře
|
Komise představila plány pro brexit bez dohody
|
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Dokončení příprav na vystoupení Spojeného království z Evropské unie dne 1. listopadu 2019 (KOM(2019)394)
Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) 2019/501 and Regulation (EU) 2019/502 as regards their periods of application (COM(2019)396)
Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) No 1309/2013 on the European Globalisation Adjustment Fund (2014-2020) (COM(2019)397)
Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Regulation (EU) 2017/2403 as regards fishing authorisations for Union vessels in United Kingdom waters and fishing operations of United Kingdom fishing vessels in Union waters (COM(2019)398)
Proposal for a Regulation of the European Parliament and of the Council amending Council Regulation (EC) No 2012/2002 in order to provide financial assistance to Member States to cover serious financial burden inflicted on them following a withdrawal of the United Kingdom from the Union without an agreement (COM(2019)399)
Proposal for a Council regulation on measures concerning the implementation and financing of the general budget of the Union in 2020 in relation to the withdrawal of the United Kingdom from the Union (COM(2019)461)
- Komise 4. 9. 2019 hodnotila přípravu na odchod VB z EU a vydala dokumenty týkající se dokončení příprav na vystoupení dne 1. 11. 2019.
Pozadí
Vystoupení VB Z EU by mělo proběhnout 31. 10. 2019. Komise proto v 6. sdělení o připravenosti na brexit zopakovala výzvu všem zainteresovaným subjektům v EU-27, aby se připravily na scénář bez dohody. S ohledem na přetrvávající nejistotu a celkovou vnitrostátní politickou situaci je brexit bez dohody velmi reálnou variantou.
V případě brexitu bez dohody se VB stane 3. zemí bez jakýchkoli přechodných ujednání. Od toho okamžiku se na ně přestane vztahovat veškeré primární a sekundární právo EU. Nenastane žádné přechodné období, které by stanovila dohoda o vystoupení. To samozřejmě způsobí značné problémy občanům i podnikům, což bude mít vážný negativní hospodářský dopad, který by byl ve VB mnohem větší než v členských státech EU-27.
Na brexit bez dohody se Komise připravuje již od prosince 2017 (více v příspěvku „Dohoda o brexitu uzavřena“, Institucionální záležitosti v listopadu 2018 a v příspěvku „Příprava na tvrdý brexit zahájena“, Institucionální záležitosti v prosinci 2018 a v příspěvku „Přípravy na brexit pokračují“, Institucionální záležitosti v červenci 2018). Doposud předložila 19 legislativních návrhů a EP a Rada již všechny schválily. Komise rovněž přijala 63 nelegislativních aktů a zveřejnila 100 oznámení o připravenosti. Před novým datem vystoupení již žádná nová opatření neplánuje.
Dne 11. 4. 2019 prodloužila Evropská rada lhůtu podle čl. 50 do 31. 10. 2019, a to na žádost VB a po dohodě s ní.
Klíčové a sporné body
Předložené sdělení obsahuje přehled činností týkajících se příprav na brexit v oblastech, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost. Patří k nim práva občanů, hraniční formality a obchod, léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a chemické látky, finanční služby a rybolov.
Komise zveřejnila podrobný seznam kroků, který má pomoci podnikům obchodujícím s VB provést konečné přípravy. Kromě toho navrhla Komise EP a Radě pro případ brexitu bez dohody cílené technické úpravy doby trvání alternativních opatření EU v oblasti dopravy. Navrhla rovněž zopakovat v roce 2020 stávající alternativní opatření týkající se rybolovu na rok 2019 a případného podílu VB na rozpočtu EU na rok 2020. Tato opatření jsou nezbytná vzhledem k rozhodnutí prodloužit lhůtu podle čl. 50 do 31. 10. 2019. Dále Komise navrhla, aby byly podnikům, pracovníkům a členským státům, kterých se důsledky brexitu bez dohody dotknou nejvíce, k dispozici prostředky z Evropského fondu solidarity a Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. S ohledem na prodloužení termínu odchodu VB z EU zkontrolovala Komise všechna přípravná a alternativní opatření EU. Komise navrhla u některých alternativních opatření určité technické úpravy, aby zohlednila nový termín brexitu.
Úpravy se týkají 3 hlavních oblastí:
1. Doprava
Nařízení zajišťující základní propojení v silniční nákladní a osobní dopravě (nařízení č. 501/2019): Komise navrhla prodloužit platnost tohoto nařízení do 31. 7. 2020, čímž zachová logiku a dobu platnosti původního nařízení.
Základní propojení v letecké dopravě (nařízení č. 502/2019): Komise navrhla prodloužit platnost tohoto nařízení do 24. 10. 2020, čímž zachová logiku a dobu platnosti původního nařízení.
2. Rybolov
Nařízení o oprávněních k rybolovu: Komise navrhla prodloužit uplatňování přístupu obsaženého v přijatém nařízení o alternativních opatřeních (nařízení č. 498/2019) podobným opatřením na rok 2020, čímž zajistí rybářům z EU a VB rámec pro zachování vzájemného přístupu do svých vod i v roce 2020.
3. Rozpočet EU
Komise navrhla prodloužit uplatňování přístupu obsaženého v nařízení o alternativních opatřeních týkajících se rozpočtu na rok 2019 (nařízení č. 1197/2019) podobným opatřením na rok 2020. To znamená, že VB a příjemci z VB zůstanou způsobilí k účasti na programech v rámci rozpočtu EU a k čerpání finančních prostředků až do konce roku 2020 pod podmínkou, že VB přijme a splní podmínky stanovené již v nařízení o alternativních opatřeních z roku 2019, uhradí své rozpočtové příspěvky na rok 2020 a umožní potřebné audity a kontroly.
Kromě stávajících programů a nástrojů Komise: (1) navrhla rozšířit oblast působnosti Evropského fondu solidarity tak, aby se za určitých podmínek vztahoval také na výrazné finanční zatížení, které může členským státům způsobit brexit bez dohody; (2) navrhla, aby bylo možné za určitých podmínek využít prostředky Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na podporu pracovníků a živnostníků, kteří v důsledku brexitu bez dohody ztratili zaměstnání.
V odvětví zemědělství mají být k dispozici veškeré stávající nástroje pro podporu trhu a přímá finanční podpora zemědělcům, aby se zmírnily nejhorší dopady na zemědělsko-potravinářské trhy. Pokud jde o bezprostřednější podporu, například pro menší podniky výrazně závislé na VB, mohou jednotlivé členské státy využít flexibilitu pravidel EU pro státní podporu.
Předpokládaný další vývoj
Komise doporučila, aby dodatečný čas vyplývající z prodloužení lhůty využily dotčené subjekty k přijetí veškerých nezbytných opatření pro přípravu na vystoupení VB z EU.
Odkazy
- Brexit bez dohody – otázky a odpovědi
- Brexit negotiations: deciding new EU-UK relations
- Informační přehledy o cestování, občanských právech, studiu a právech spotřebitelů
- Internetové stránky členských států věnované brexitu bez dohody
- Komise a připravenost na brexit
- Přehled informací o oprávnění k pobytu v jednotlivých členských státech EU-27
- Příprava na brexit bez dohody: Komise vyzývá všechny občany a podniky EU, aby se připravili na vystoupení Spojeného království 31. října 2019
- Seznam kroků pro podniky
Krátce…
Komise zaregistrovala 3 nové iniciativy a jedna nebyla akceptována
|
Komise 4. 9. 2019 vydala rozhodnutí zaregistrovat 3 nové evropské občanské iniciativy: „Zastavme v Evropě korupci již v jejích prvopočátcích ukončením finanční podpory zemí, jejichž soudnictví je neefektivní a nedodržuje lhůty“, „Opatření řešící klimatickou krizi“ a „Zachraňte včely a zemědělce! Začněme se zemědělstvím, které je šetrné ke včelám a nenarušuje zdravé životní prostředí“. Komise nemohla zaregistrovat navrhovanou evropskou občanskou iniciativu s názvem „Zajištění souladu společné obchodní politiky se Smlouvami EU a s mezinárodním právem“, jelikož opatření, která požaduje, nespadají do pravomocí Komise podle Smluv EU. V této fázi Komise neanalyzovala obsah iniciativ, ale pouze jejich právní přípustnost. Podaří-li se organizátorům u každé zaregistrované iniciativy získat do 1 roku alespoň od 1 mil. občanů z nejméně 7 členských států prohlášení o podpoře, Komise provede analýzu iniciativy a bude na ni reagovat. Může rozhodnout, zda žádosti vyhoví, či nikoli. V obou případech však musí své rozhodnutí odůvodnit. (1) „Zastavme v Evropě korupci již v jejích prvopočátcích ukončením finanční podpory zemí, jejichž soudnictví je neefektivní a nedodržuje lhůty“ – organizátoři iniciativy vyzývají Komisi, aby stanovila „pevnou lhůtu, po kterou bude možné uplatňovat automatické moratorium na platby ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti nově přistoupivší zemi, a to v délce 10 let od přistoupení, dokud nebude monitorovací mechanismus jejich soudnictví zrušen“. (2) „Opatření řešící klimatickou krizi“ – iniciativa se zejména zaměřuje na to, že je potřeba, aby EU „přizpůsobila své cíle (vnitrostátně stanovené příspěvky) podle Pařížské dohody tak, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o 80 % a aby bylo do roku 2035 dosaženo nulové bilance těchto emisí, a aby odpovídajícím způsobem upravila evropské právní předpisy v oblasti klimatu.“ (3) „Zachraňte včely a zemědělce! Začněme se zemědělstvím, které je šetrné ke včelám a nenarušuje zdravé životní prostředí“ – organizátoři této iniciativy vyzývají Komisi, aby „navrhla právní akty, které do roku 2035 ukončí používání syntetických pesticidů a obnoví biologickou rozmanitost a které během tohoto procesu podpoří zemědělce“. Organizátoři konkrétně požadují, aby „se do roku 2030 snížilo používání syntetických pesticidů v unijním zemědělství o 80 %, přičemž nejdříve by se mělo skončit s látkami, které jsou nejnebezpečnější a do roku 2035 by syntetické pesticidy měly vymizet zcela; aby se obnovily přírodní ekosystémy v zemědělských oblastech, tak aby právě zemědělství bylo hybnou silou obnovy biologické rozmanitosti; aby se zemědělství reformovalo tak, že se bude upřednostňovat drobné, rozmanité a udržitelné zemědělství, podporovat rychlé rozšíření agroekologických a ekologických postupů a že bude umožněno nezávislé odborné vzdělávání za účasti zemědělců a výzkum týkající se zemědělství bez pesticidů a geneticky modifikovaných organismů“. (4) „Zajištění souladu společné obchodní politiky se Smlouvami EU a s mezinárodním právem“ – tato iniciativa není dle Komise přípustná. Právní akt v této oblasti by mohl být přijat pouze na základě čl. 215 SFEU, který se týká „omezujících opatření“. Nicméně před tím, než Rada může takový právní akt přijmout, je nezbytné přijmout rozhodnutí v rámci SZBP, které by přerušení nebo omezení hospodářských a finančních vztahů s dotčenou 3. zemí umožnilo. Komise nemá pravomoc návrh takového rozhodnutí předložit.
Komise představila výsledky Eurobarometru za jaro 2019
|
Komise 5. 8. 2019 představila výsledky Standardního Eurobarometru za jaro 2019 (EB 91), který byl proveden prostřednictvím osobních rozhovorů od 7. 6. 2019 do 1. 7. 2019 ve 28 členských státech EU a v kandidátských zemích. Dle výsledků vnímání EU – ať už jde o hospodářství, či stav demokracie – se mezi občany zlepšilo. Průzkum Eurobarometr probíhal po volbách do EP. Mezi hlavní zjištění patří jednak podpora eura, jednak změna klimatu, jež je nyní po imigraci druhým největším zdrojem obav na úrovni EU. Podrobnější výsledky ukazují, že důvěra v EU je na nejvyšší úrovni od roku 2014 a zůstává vyšší než důvěra v národní vlády a parlamenty. Důvěra v EU se zvýšila ve 20 členských státech, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Litvě (72 %), Dánsku (68 %) a Estonsku (60 %). Více než 1/2 respondentů „spíše důvěřuje“ EU také v Lucembursku (59 %), Finsku (58 %), Portugalsku (57 %), na Maltě a ve Švédsku (56 %), v Bulharsku a Maďarsku (55 %), v Irsku, Polsku, Nizozemsku a na Kypru (54 %), v Rumunsku a Rakousku (52 %) a v Lotyšsku a Belgii (51 %). Od Eurobarometru z podzimu 2018 se podíl respondentů (45 %), kteří vnímají EU pozitivně, zvýšil v 23 členských státech; nejvíce to bylo na Kypru (47 %, +11), v Maďarsku (52 %, +9), Řecku (33 %, +8), Rumunsku (60 %, +8) a v Portugalsku (60 %, +7). Od podzimu 2018 byl u tohoto ukazatele zaznamenán nárůst o 2 p. b. (a o 10 p. b. od jara 2014) a jeho hodnota tak dosáhla nejvyšší úrovně za posledních 10 let. Neutrální pohled na EU má 37 % respondentů (+1 ve srovnání s podzimem 2018). Negativně pak vnímá EU méně než 1/5 respondentů (17 %, –3), což je nejnižší výsledek za 10 let. Ve prospěch jednotné měny EU se v eurozóně vyjádřily více než 3/4 respondentů (76 %, +1 procentní bod, +9 od jara 2014). V EU jako celku zůstává podpora eura kolem 62 %. Podle 49 % respondentů je tento stav dobrý, podle 47 % špatný. Většina respondentů v 17 členských státech EU (16 na podzim 2018) uvádí, že stav národní ekonomiky je dobrý. Hodnoceny byly také největší obavy na unijní i vnitrostátní úrovni. Postupně se do popředí dostává změna klimatu a životní prostředí. Největším problémem na úrovni EU zůstává i přes výrazný pokles (–6 p. b. od podzimu roku 2018) imigrace (vyjádřilo se tak 34 % respondentů). Změna klimatu, jež byla na podzim roku 2018 na 5. místě, je 2. nejvýznamnějším zdrojem obav.
Důraz na růst, inovace, bezpečnost a migraci v rozpočtu na rok 2020
|
Rada 3. 9. 2019 přijala postoj k rozpočtu na rok 2020 a ke 4 opravným rozpočtům k rozpočtu EU na rok 2019. Rada chce podporovat posilování evropského hospodářství a zvyšování jeho konkurenceschopnosti. Mezi další priority patří zajištění dostatečných finančních prostředků na migraci a ochranu vnějších hranic EU, posílení civilní ochrany, boj proti změně klimatu a zabezpečení dostatečných zdrojů pro vnější činnost v souladu se strategickými zájmy EU. Členské státy kladou důraz také na rozpočtovou obezřetnost a kázeň. V rámci rozpočtu chtějí zajistit dostatečnou flexibilitu, aby mohla EU reagovat na nepředvídané potřeby. V rozpočtu na rok 2020 se členské státy chtějí zaměřit na klíčové oblasti politik a na programy, které mají jasnou evropskou přidanou hodnotu, a současně zajistit obezřetný přístup. Rada podporuje posilování programů v rámci podokruhu „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“, na který by mělo být určeno 24 mld. €, což oproti roku 2019 představuje nárůst o 2,72 %. Jedná se o prostředky nad rámec zdrojů vyhrazených na hospodářskou, sociální a územní soudržnost (58,5 mld. €, tj. nárůst o 2,23 %). Ve srovnání s rokem 2019 se předpokládá větší objem finančních prostředků např. v případě programu Horizont 2020, evropských systémů družicové navigace EGNOS a Galileo, energetické složky CEF, programu Erasmus+ a Evropského programu rozvoje obranného průmyslu. V oblasti bezpečnosti a migrace by měl rozpočet EU i nadále podporovat členské státy a opatření EU, která byla v posledních letech zavedena. V rozpočtu jsou naplánovány dodatečné zdroje pro Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) (101,4 mil. €, tj. o 32,4 % více oproti roku 2019) s cílem zřídit do roku 2027 stálý útvar tvořený 10 tis. příslušníky pohraniční stráže. Celkově je v návrhu postoje Rady uvedena částka 166,8 mld. € v prostředcích na závazky a 153,1 mld. € v prostředcích na platby. V porovnání s rozpočtem přijatým v roce 2019 to představuje nárůst o 0,6 % u prostředků na závazky a o 3,3 % u prostředků na platby. Oproti návrhu rozpočtu, který předložila Komise, byly závazky sníženy o 1,5 mld. €. Rada rovněž přijala postoj ke 4 opravným rozpočtům k rozpočtu EU na rok 2019 navrženým Komisí, přičemž je schválila beze změn. Cílem těchto opravných rozpočtů je zahrnout do rozpočtu na rok 2019 přebytek vyplývající z plnění za rozpočtový rok 2018 (1,8 mld. €) a posílit programy Horizont 2020 a Erasmus+ o 100 mil. €, jak bylo dohodnuto během jednání o rozpočtu EU na rok 2019. Kromě toho je v rozpočtu vyčleněno 293,6 mil. € na poskytnutí finanční pomoci Itálii, Rumunsku a Rakousku v reakci na přírodní katastrofy, které tyto země postihly v roce 2018. S ohledem na nejnovější vývoj, včetně odložení vystoupení VB z EU na 31. 10. 2019, se rovněž aktualizuje příjmová a výdajová strana rozpočtu na rok 2019. Zejména se navyšuje rozpočet EP o 15,1 mil. € za účelem pokrytí nákladů na informační kampaň před evropskými volbami ve VB, jakož i nákladů na parlamentní asistenci. EP by měl své změny k postoji Rady přijmout 23. 10. 2019. Poté má následovat třítýdenní dohodovací období, které se uskuteční od 29. 10. 2019 do 18. 11. 2019. Cílem dohodovacího řízení je dosáhnout dohody mezi Radou a EP o rozpočtu EU na rok 2020.
Složení Komise Ursuly von der Leyenové nabývá zřetelnějších obrysů
|
Předsedkyně Ursula von der Leyenová 9. 9. 2019 vyjádřila souhlas s návrhem seznamu nominovaných kandidátů na funkci komisaře, který jí předložila Rada EU. Ten je výsledkem řady formálních pohovorů, jež nově zvolená předsedkyně Ursula von der Leyenová v průběhu posledních týdnů vedla s jednotlivými kandidáty, které na funkci komisaře navrhly členské státy. Předsedkyně Komise 10. 9. 2019 představila svůj tým a novou strukturu příští Komise. Rada následně 10. 9. 2019 přijala seznam osob, které navrhuje jmenovat členy Komise. Nový sbor komisařů má mít 8 místopředsedů včetně vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (Josep Borell). Místopředsedové mají být odpovědni za nejvyšší priority vytyčené v politických směrech. Mají řídit práci na nejdůležitějších průřezových otázkách, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu; Evropa připravená na digitální věk; hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí; ochrana evropského způsobu života; silnější Evropa ve světě a nový impuls pro evropskou demokracii. Předsedkyně Komise deklarovala, že při vytváření nových právních předpisů má uplatňovat zásadu „jeden přijmout – jeden zrušit“, aby omezila byrokracii. Jádrem struktury nového sboru jsou komisaři, kteří budou čerpat z odborných znalostí generálních ředitelů. Výkonní místopředsedové (3) mají zastávat dvojí funkce – mají být místopředsedy odpovědnými za jedno ze 3 hlavních témat programu nově zvolené předsedkyně, tak komisaři. Předsedkyně Komise navrhla následující kandidáty včetně jejich portfolií – výkonný místopředseda Frans Timmermans (Nizozemsko) má koordinovat práci na Zelené dohodě pro Evropu a za podpory Generálního ředitelství pro oblast klimatu má rovněž řídit opatření v oblasti klimatu. Výkonná místopředsedkyně Margrethe Vestagerová (Dánsko) má koordinovat celý program pro Evropu připravenou na digitální věk a být komisařkou pro hospodářskou soutěž, za níž bude stát Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž. Výkonný místopředseda Valdis Dombrovskis (Lotyšsko) by měl koordinovat práci na hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí, a má za podpory Generálního ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů vykonávat funkci komisaře pro finanční služby. Dalšími 5 místopředsedy mají být Josep Borrell (Španělsko) – nominovaný kandidát na funkci vysokého představitele a místopředsedy pro Silnější Evropu ve světě; Věra Jourová (ČR) – hodnoty a transparentnost; Margaritis Schinas (Řecko) – ochrana evropského způsobu života; Maroš Šefčovič (Slovensko) – interinstitucionální vztahy a prognostika; Dubravka Šuicová (Chorvatsko) – demokracie a demografie. K ostatním kandidátům na komisaře patří: Johannes Hahn (Rakousko) – Rozpočet a správa; Didier Reynders (Belgie) – spravedlnost (včetně tématu právního státu); Marija Gabrielová (Bulharsko) – inovace a mládež; Stella Kyriakidesová (Kypr) – zdraví; Kadri Simsonová (Estonsko) – energetika; Jutta Urpilainenová (Finsko) – mezinárodní partnerství; Sylvie Goulardová (Francie) – Vnitřní trh; László Trócsányi (Maďarsko) – sousedství a rozšíření; Phil Hogan (Irsko) – obchod; Paolo Gentiloni (Itálie) – hospodářství; Virginijus Sinkevičius (Litva) – životní prostředí a oceány; Nicolas Schmit (Lucembursko) – pracovní místa; Helena Dalliová (Malta) – rovnost; Janusz Wojciechowski (Polsko) – zemědělství; Elisa Ferreirová (Portugalsko) – soudržnost a reformy; Rovana Plumbová (Rumunsko) – doprava; Janez Lenarčič (Slovinsko) – řešení krizí; Ylva Johanssonová (Švédsko) – vnitřní věci. Celý sbor komisařů, včetně předsedy a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je zároveň místopředsedou Evropské komise, pak musí schválit EP. Tomu předcházejí slyšení kandidátů na komisaře v příslušných parlamentních výborech v souladu s čl. 125 jednacího řádu EP. Jakmile EP vyjádří svůj souhlas, Evropská rada v souladu s čl. 17 odst. 7 SEU Komisi formálně jmenuje.
EP schválil předsedkyni ECB
|
Poslanci 17. 9. 2019 podpořili navrženou Christine Lagardeovou – celkem 394 poslanců z celkového počtu 751, 206 jich hlasovalo proti, zbytek se zdržel. V červenci 2019 Evropská rada konzultovala s EP jmenování Christine Lagardeové prezidentkou Evropské centrální banky na osmileté funkční období od 1. 11. 2019. Navíc 4. 9. 2019 uspořádal Hospodářský a měnový výbor EP dvouapůlhodinové slyšení, během něhož kandidátka učinila prohlášení a poté odpověděla na otázky členů výboru. Po formálním jmenování Evropskou radou se Francouzka Lagardeová stane v listopadu 2019 1. ženou v čele ECB. Nahradí dosavadního prezidenta ECB Maria Draghiho, který instituci vedl od roku 2011. ECB sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem a rozhoduje o měnové politice EU, mimo jiné o úrokových sazbách. Za své hlavní cíle v čele ECB označuje Christine Lagardeová udržení cenové stability, dvouprocentní inflační hranici a boj proti klimatickým změnám.
Poslanci hlasovali o brexitu
|
EP 18. 9. 2019 přijal usnesení o současném stavu jednání o vystoupení VB z EU. Poslanci např. přijali možnost dalšího odložení brexitu. Mimo to potvrdili úsilí o zachování otevřených hranic mezi Irskem a Severním Irskem. Konkrétně dle dohody poslanci neschválí žádnou dohodu o vystoupení, která by nezaručovala zachování otevřených hranic mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Usnesení sice není právně závazné, ale bylo podpořeno drtivou většinou poslanců – 544 poslanců (proti 126). VB by měla EU opustit do konce října 2019. Je ovšem možné, že opět dojde k posunu. Poslanci se shodli, že prodloužení bude možné, budou-li pro něj existovat důvody a účel (např. vyhnout se brexitu bez dohody, uspořádat parlamentní volby nebo referendum, odvolat oznámení podle čl. 50 nebo přijmout dohodu o vystoupení) a nebude-li jím nepříznivě ovlivněno fungování orgánů EU.
Komplexní povolební průzkum zveřejněn
|
EP 24. 9. 2019 představil zprávu týkající se voleb EP. Z dat vyplývá, že počet mladých voličů do 25 let stoupl oproti roku 2014 v celé EU o 14 p. b. Účast občanů ve věkové kategorii 25–39 let vzrostla v porovnání s ostatními volbami do EP na úrovni EU o 12 p. b. Volební účast v celé EU dosáhla 50,6 %, což představuje nejvyšší procento od roku 1994. Účast vzrostla ve srovnání s rokem 2014 v 19 členských státech EU, a to zejména v Polsku, Rumunsku, Španělsku, Rakousku, Maďarsku a Německu, ale i na Slovensku a v ČR, kde je účast tradičně nízká. Naopak v 8 členských státech se voleb zúčastnilo méně oprávněných voličů, pokles nepředstavoval více než 3 p. b. Hlasování je povinné v 5 členských státech: v Belgii, Bulharsku, Lucembursku, na Kypru a v Řecku. Na základě výsledků více než 2/3 (68 %) respondentů napříč EU a 64 % dotázaných v ČR si myslí, že jejich země má z členství v EU prospěch. Na úrovni celé EU jde o nejvyšší procento od roku 1983. Eurobarometr ukázal, že zvýšená účast v letošních volbách do EP byla výrazněji ovlivněna občany, kteří se ne vždy účastní volebního procesu, jelikož relativní podíl respondentů, kteří se podle vlastních slov systematicky účastní voleb, klesl ve srovnání s rokem 2014 o šest p. b. Průzkum také potvrdil propojení mezi přesvědčením občanů o váze jejich hlasu v EU a jejich účastí v evropských volbách.
V EP probíhá slyšení kandidátů na komisaře
|
V EP 30. 9. 2019 začalo slyšení na komisaře. Každé slyšení trvá 3 hodiny. Komisař má na začátku úvodní prohlášení trvající 15 min., po kterém následují otázky poslanců EP. Celkem má být k dispozici 25 otázek – 1 min. na otázku, následovaná 3 min. odpovědí kandidáta na komisaře. Pokud portfolio kandidáta na komisaře zcela spadá do působnosti 1 parlamentního výboru, na jednání má být zapojen pouze tento výbor (příslušný výbor). Slyšení se mohou týkat více než 1 parlamentního výboru. V takovém případě probíhá slyšení před těmito výbory (smíšenými výbory) nebo přidruženými výbory s překrývajícími se pravomocemi. Kandidáti před slyšením od poslanců dostanou ještě sérii otázek k písemnému zodpovězení. Zástupci předsedů a skupin (koordinátoři) příslušných výborů se schází ihned po slyšeních, aby zhodnotili výkon dotyčného kandidáta na komisaře. Do 24 hodin od dokončení hodnocení zasílají koordinátoři doporučující dopis, v němž uvedou, zda je kandidát kvalifikován jak za člena sboru komisařů, tak pro plnění přidělených povinností. Každý výbor po slyšení vypracuje hodnotící zprávu zaměřenou na odborné znalosti a osobní způsobilost navržené komisařky či komisaře. Na základě zpráv výborů sestaví finální hodnocení Konference předsedů sestávající z předsedy EP a předsedů všech politických skupin. Neúspěch během „grilování“ ve výboru a negativní hodnocení poslanců již v minulosti přiměly kandidáty, aby z procesu odstoupili. Po skončení slyšení představí předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání úplné kolegium komisařů a jeho program. Jmenovité hlasování se bude konat 23. 10. 2019. Pokud je Komise zvolena, je následně formálně jmenována Evropskou radou kvalifikovanou většinou.