Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk, 9. 10. 2019
Česká kandidátka na místopředsedkyni Evropské komise Věra Jourová podala při slyšení v Evropském parlamentu suverénní výkon a získala tak nezbytnou podporu europoslanců. V úterý takzvané grilování úspěšně absolvovala také trojice nejmocnějších kandidátů na výkonné místopředsedy budoucí Komise. Naopak kandidáty Francie, Maďarska a Rumunska čeká opakované slyšení nebo dokonce výměna za náhradníka.
Věra Jourová, které má mít na starosti evropské hodnoty a transparentnost, si svým vystoupením hladce zajistila potřebné hlasy europoslanců. Během slyšení odpovídala zejména na dotazy týkající se dodržování vlády práva, transparentnosti institucí a jejich rozhodování či ochrany demokracie a základních svobod. Jourová podala přesvědčivý výkon, který hodnotila kladně také většina českých europoslanců.
Úspěšné zvládnutí tříhodinového slyšení před příslušnými výbory Evropského parlamentu je podmínkou toho, aby se kandidáti mohli stát členy Komise, kterou bude jako celek za dva týdny schvalovat plénum EP.
Jourová chce hájit právní stát či svobodu novinářů
V rámci svého portfolia hodlá Jourová zejména rázně hájit právní stát, bojovat proti dezinformacím a chránit svobodu novinářské práce. Podle české eurokomisařky by se Komise měla snažit přimět provozovatele webů, aby důsledně uváděli zdroje svých informací. Lidé by také měli mít možnost jasně rozeznat placenou politickou reklamu.
Jourová se rovněž hodlá věnovat zajištění transparentnosti volebních kampaní v členských státech, z nichž některé zaznamenaly v nedávné minulosti snahy o ovlivnění zvenčí. V této souvislosti by podle ní připadala v úvahu aktualizace unijní normy o kybernetické bezpečnosti určené k ochraně klíčové infrastruktury před kyberútoky. Nově by se podle Jourové mohla vztahovat například i na politické strany.
Evropský parlament během slyšení prověřuje, zda jsou kandidáti na komisaře navržení členskými státy kompetentní svou funkci vykonávat. Kandidáti na komisaře odpovídají během 3 hodin na 25 otázek europoslanců z těch výborů, které se zabývají tématy spadajícími do jejich portfolia. Evropský parlament tak prověřuje, zda jsou kompetentní funkci vykonávat. Neúspěšné slyšení může vyústit ve změnu kandidáta nebo portfolia. Zdroj: ČTK
Borrell: Sankce vůči Rusku zatím není možné zrušit
Stejně jako Jourovou čekalo v pondělí slyšení také španělského kandidáta na pozici vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella. Před zahraničním výborem Evropského parlamentu uvedl, že členské země musejí dál společně vyvíjet ekonomický tlak na Rusko. Sankce podle něj není možné zrušit, dokud Moskva nezmění přístup.
Ve vztahu k Rusku musejí podle Borrella unijní země „zachovat přísnou jednotu“. Borrell zároveň protiruské sankce označil za příklad křehkosti zahraniční politiky EU, neboť prodlužování jejich platnosti vyžaduje souhlas všech členských států.
Kromě Ruska kandidát s europoslanci hovořil o Venezuele, absenci „patřičné“ společné politiky ve vztahu k Libyi či o situaci na Balkáně. Vyzval také ke zvýšení společného rozpočtu na obranu a k větší ochotě nasazovat evropské bojové skupiny, které dosud nikdy nebyly využity.
Dombrovskis: EU potřebuje lepší regulaci kryptoměn
Úterý patřilo nejmocnější trojici kandidátů – před europoslance předstoupili Lotyš Valdis Dombrovskis, Dánka Margrethe Vestager a Nizozemec Frans Timmermans, kteří by se měli ujmout funkce výkonných místopředsedů Komise. Všichni tři působili již v dosluhující Komisi v čele v Jeanem-Claudem Junckerem.
Dombrovskis na slyšení před členy výborů Evropského parlamentu řekl, že EU potřebuje nová pravidla pro regulaci kryptoměn. Chce také vytvořit fond, který by pomáhal malým a středním podnikům. Komisař by měl mít na starosti hospodářství a finanční služby.
Lotyšský kandidát hovořil i o nutnosti boje s praním špinavých peněz, odmítl se ale zavázat k tomu, že by ve své nové roli navrhl vznik nového úřadu, který by na vymýcení praní špinavých peněz napříč jednotlivými členskými státy dohlížel.
Vestagerová chce globální shodu na digitální dani do konce 2020
Úkolem Vestagerové v nové Komisi má být zajistit připravenost Evropy na digitální věk a bdít nad konkurenčním prostředím. Komisařka na slyšení uvedla, že chce nalézt celosvětovou shodu na zavedení digitální daně do konce roku 2020, pokud se to ale nepodaří, bude EU jednat sama. Velké mezinárodní internetové společnosti musí podle kandidátky na místopředsedkyni Komise platit na daních „svůj spravedlivý podíl“.
Vestagerová chce předložit návrhy zaměřené na další rozvoj umělé inteligence v Evropské unii a dohlédnout, aby byla používána v souladu s etickými pravidly. Potřebná je podle ní také regulace toho, jak firmy sbírají, skladují a používají data.
Timmermans bude prosazovat přísnější klimatickou politiku
Timmermans, který má dohlížet nad klimaticky odpovědnou politikou označenou jako Zelená dohoda pro Evropu, při slyšení oznámil, že hodlá předložit legislativní návrh, aby EU do roku 2030 snížila emise skleníkových plynů nejméně o 50 procent proti hodnotám z roku 1990. Podle současných plánů si přitom EU stanovila, že emise sníží o 40 procent.
V prvních 100 dnech v úřadu chce Timmermans přijít s návrhem, na jehož základě by v budoucí evropské legislativě byl zakotven cíl uhlíkové neutrality k roku 2050. Plánuje se také urychleně pustit do práce na zavedení daně za znečišťování ovzduší, kterou by platily firmy ze zemí, kde požadavky na ochranu klimatu nejsou tak přísné jako v Unii.
Nepřesvědčivé kandidáty čekají další dotazy či výměna
Druhé slyšení před zemědělským výborem musel v úterý absolvovat také polský kandidát na eurokomisaře pro zemědělství Janusz Wojciechowski, který minulý týden jeho členy nepřesvědčil. Europoslanci tehdy kritizovali především jeho vágní formulace týkající se podpory zemědělců a reformy společné zemědělské politiky. Kromě opakovaného slyšení musel kandidát opět odpovědět předem také na písemné dotazy. Pro schválení Wojciechowského se tentokrát vyjádřila velká většina členů zemědělského výboru.
Ve čtvrtek čeká nové slyšení také navrženou francouzskou eurokomisařku pro vnitřní trh Sylvii Goulardovou. Europoslance při prvním „grilování“ neuspokojily její odpovědi na dotazy týkající se jejích finančních afér a vysokých přivýdělků.
Kandidáty Maďarska a Rumunska europoslanci po slyšení ve výborech odmítli. Budapešť už navrhla jako náhradníka diplomata Olivéra Várhelyiho, na náhradní jméno z Bukurešti se v Bruselu ale stále čeká.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk
