Index rovnosti žen a mužů: EU získala 67,4 bodu ze 100


Tereza Chlebounová, Euroskop, 15. 10. 2019

Evropská unie se pomalu zlepšuje v zajištění rovných příležitostí a podmínek pro ženy a muže, stále ji ale čeká hodně práce. Česká republika v této oblasti skončila na 21. místě z 28 členských států. Vyplývá to z Indexu rovnosti žen a mužů pro rok 2019, který dnes zveřejnil Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE).

Genderově nejvyváženější společnost najdeme podle indexu ve Švédsku, které získalo 83,6 bodu ze sta a tradičně se drží na prvním místě žebříčku. Následuje Dánsko (77,5 bodu), Francie (74,6 bodu) a Finsko (73,4 bodu). Největší prostor pro zlepšení je naopak v Řecku (51,2 bodu) a Maďarsku (51,9 bodu), které skončily na konci tabulky.
Index se zaměřuje celkem na šest oblastí rovnosti mužů a žen – práci, peníze, vzdělávání, podíl na moci, trávení času a zdraví. Česká republika je ve všech kapitolách pod průměrem EU, v celkovém součtu obdržela 55,7 bodů ze sta.

Index rovnosti žen a mužů - výsledky České republiky
Česká republika se s 55,7 body ze sta umístila na 21. místě v EU. Zdroj: Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)

Podíl žen a mužů na moci – největší nerovnost v EU

V celkovém součtu tak Česko získalo oproti roku 2005 jen o 2,1 bodu navíc a v žebříčku států EU se propadlo o čtyři příčky. Nejvíce se zlepšila rovnost žen a mužů v Itálii (o 13,8 bodu) a na Kypru (o 10,4 bodu). Ze všech členských států Evropské unie nezaznamenala žádný pokrok pouze Litva.
Celkově přidělil index EU skóre 67,4 bodu, tedy o 5,4 bodu více než v roce 2005. Nejvíce se Unie blíží genderové rovnosti v oblasti zdraví (88,1 bodu) a peněz (80,4 bodu). Naopak největší nerovnosti přetrvávají v oblasti podílu na moci, kde EU získala jen 51,9 bodu. Zároveň zde však podle indexu dochází k největšímu pokroku ze všech hodnocených oblastí, a to o 13 bodů od roku 2005.

V Česku je málo žen ve vědě či technických profesích

Oblast práce hodnotí zaměstnanost s plnými či částečnými úvazky a segregaci na trhu práce s ženskými a mužskými obory. Česko je velmi úspěšné z hlediska zaměstnávání mužů i žen na plný úvazek, kde patří mezi nejlepší státy. Celkově se ale v této kapitole umístilo až čtvrté od konce, a to zejména kvůli segregování pracovního trhu.
Zatímco ve školství nebo zdravotnictví převládají ženy, ve vědě a technických profesích je jich podle zprávy jen 9 % oproti 43 % mužů. Z údajů vyplývá, že je v ČR tento rozdíl největší ze všech států EU a od roku 2005 se podařilo hodnocení zlepšit jen o 0,1 bodu.
EU pomalu srovnává podmínky a příležitosti pro ženy a muže
Vysokou školu v ČR absolvuje zhruba pětina žen, stejně jako mužů, na vysokých pozicích ve státě či firmách jich je však stále málo. Výrazně častěji než muži se věnují péči o děti a domácnost. Zdroj: Pixabay.com

Češky si měsíčně vydělají o 23 % méně než muži

Třetí od konce se Česko umístilo v kapitole rovného podílu na moci, který sleduje zastoupení žen a mužů ve vládě, Parlamentu a zastupitelstvech, i ve vedení médií či velkých firem. Zpráva poukazuje na to, že ženy mají omezené možnosti ovlivňovat vývoj a nastavení podmínek v zemi. Jedná se o nejslabší výsledek ČR z šesti hodnocených oblastí, od roku 2005 si podle indexu pohoršila o 3,5 bodu.
Lépe si vede v oblasti peněz, která se zaměřuje na výdělky a riziko chudoby. Česko získalo 76,7 bodu (o 6,5 více oproti 2015) a umístilo se zhruba v polovině žebříčku. Zároveň ale patří ke státům s největšími rozdíly v příjmech mužů a žen – Češky si měsíčně vydělají o 23 % méně než jejich mužské protějšky. Ženám také mnohem víc hrozí chudoba než mužům, přestože je riziko chudoby v ČR nejnižší v celé EU.

ČR má vysoký podíl absolventek univerzit

Relativně úspěšná je Česká republika v oblasti vzdělávání, kde obsadila 15. místo a od roku 2005 si tak polepšila o pět příček. Body si připsala za vysoký podíl absolventek univerzit, ztratila je naopak znovu kvůli segregování mužských a ženských oborů – humanitní, umělecké, zdravotnické nebo pedagogické obory studuje 40 % žen, ale pouze 18 % mužů.
Na 18. příčce skončilo Česko v oblasti trávení času, do nějž index zahrnuje péči o domácnost, děti, starší příbuzné či postižené, sport, kulturu nebo dobrovolnictví. V párech s dětmi se o ně stará alespoň hodinu denně 70 % žen a 48 % mužů. Vaření a domácími pracemi v rodinách s dětmi stráví nejméně hodinu denně 86 % žen, ale jen 12 % mužů.

Muži se v Česku dožívají o 6 let méně než ženy

Stejné místo připadlo ČR i v kapitole zdraví, kde se sleduje doba dožití, roky prožité ve zdraví či spotřeba alkoholu, tabáku i ovoce a zeleniny, ale také přístup k péči. Češky se v průměru dožívají 82 let, zatímco Češi pouze 76 let. Necelé tři čtvrtiny žen (72,7 %) nekouří ani příliš neholdují alkoholu, totéž udává o něco víc než polovina mužů (54,2 %).
Index pro rok 2019 pracuje s daty sesbíranými v roce 2017. Interaktivní zobrazení dat i zprávy o jednotlivých zemích jsou k dispozici zde.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek