Země Evropské unie musejí být jednotné ve vztahu k Rusku i k problémům typu migrace či klimatických změn. Zároveň je v budoucnu čeká diskuse o tom, zda nezačít rozhodovat o některých zahraničněpolitických záležitostech kvalifikovanou většinou. Před svým prvním jednáním s ministry zahraničí členských zemí to dnes řekl nový šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Španělský socialista převzal vedení Rady EU pro zahraniční věci od Italky Federiky Mogheriniové. Někteří evropští politici se před jeho nástupem do funkce obávali Borrellova údajně příliš vstřícného vztahu k Rusku. Někdejší socialistický ministr zahraničí se obavy snažil rozptýlit během říjnového slyšení v Evropském parlamentu (EP), kde přislíbil zachování protiruských sankcí za ruskou anexi Krymu a podporu ukrajinských separatistů.
„Nemůžeme se snažit být globálním hráčem, pokud nebudeme jednotní,“ odpověděl před dnešním jednáním Borrell na otázku, jaké budou jeho priority v nové funkci. Potvrdil také, že by rád diskutoval o zavedení většinového rozhodování, neboť EU má podle něj v některých věcech problém najít společné stanovisko, když musí rozhodovat jednomyslně. Možné změny v systému však podle Borrella nebudou na programu dnešního jednání, ale až v budoucnu.
Ministři se k jednání scházejí ve stejný den, kdy lídři Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny debatují na pařížském summitu o řešení ukrajinské krize. Poslední dny podle Borrella ukázaly pozitivní vývoj a šanci na budoucí mírové uspořádání, které patří k zásadním cílům EU. Borrell odmítl, že by evropskou jednotu v této věci nabourával přístup Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron dává najevo ochotu uvolnit postoj vůči Rusku.
Borrell bude o návrzích na možné zefektivnění zahraniční politiky EU s ministry hovořit během pracovního oběda. Před jednáním zdůraznil, že unie musí být aktivnější v budování vnějších kontaktů. „Musíme rozvíjet partnerství, protože sami nemůžeme vyřešit řadu problémů, s nimiž žijeme – od migrace po klimatické změny,“ prohlásil Borrell.
První možností bude posílení vztahů s africkými zeměmi, které plánuje nová předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a o němž budou ministři dnes hovořit. Věnovat se budou také situaci v Libyi v souvislosti s kritizovanou turecko-libyjskou dohodou o námořní hranici, která rozlítila zejména Řecko a Kypr.
Autor: Euroskop