09.12.2019
Euroskop, ČTK
O hlavních výzvách pro budoucnost Evropské unie jednali včera večer v Bruselu ministři zahraničí visegrádských zemí a Beneluxu. Zástupci vlád ČR, Slovenska, Polska a Maďarska se sešli s kolegy z Belgie, Nizozemska a Lucemburska krátce po nástupu nové Evropské komise a čtyři dny před unijním summitem. Mezi tématy schůzky byly i otázky, na které panují v obou skupinách států odlišné názory – mimo jiné migrace či vláda práva.
Silnou, efektivní, konkurenceschopnou a bezpečnou Evropu
Ministři se sešli den před jednáním Rady EU pro zahraniční věci, kterou dnes v Bruselu poprvé povede nový šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Cílem setkání byla podle společného prohlášení českého předsednictví V4 a lucemburského předsednictví Beneluxu hlavně snaha společně se zasadit o „silnou, efektivní, konkurenceschopnou a bezpečnou Evropu, založenou na hodnotách demokracie, vlády práva, respektu k lidským právům a svobodám“.
Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka bylo jednání příležitostí hledat způsoby, jak překonat dělicí linie v Evropské unii a přispět k posílení soudržnosti unie.
Otázka vlády práva rezonuje v každé zemi jinak
Zatímco na zlepšování evropské schopnosti konkurovat globálnímu vzestupu Číny či vyrovnat se s ochranářskou politikou Spojených států mají oba regionální svazky podobný pohled, otázka vlády práva rezonuje v každé zemi jinak.
Vyšší důraz na dodržování hodnot právního státu a jeho spojení s čerpáním peněz z rozpočtu EU je plánem nové unijní exekutivy vedené Ursulou von der Leyenovou. Podporuje jej i řada členských států včetně zemí Beneluxu.
Naopak Maďarsko a Polsko, s nimiž EK v současnosti vede řízení kvůli porušování evropských hodnot, se k plánům stavějí kriticky.
Západoevropští ministři podle informací ČTK na zhruba dvouhodinovém jednání zopakovali dlouhodobý postoj svých zemí, zatímco zástupci Polska a Maďarska nabádali k tomu, že by EU měla mít k hodnocení všech zemí jasná jednotná kritéria.
Rozšíření EU o balkánské země
Dalším tématem, které v poslední době EU rozděluje, je rozšíření jejích řad o balkánské země. Zatímco země V4 jej podporují, některé západoevropské státy v čele s Francií chtějí před slíbeným zahájením přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií změnit přijímací kritéria.
Brexit
Ministři rovněž diskutovali o dopadech očekávaného odchodu Británie z evropského bloku, který byl po žádosti Londýna odložen na konec ledna. Shodli se na tom, že EU by s Británií měla co nejdříve po brexitu uzavřít „blízké, efektivní a obsáhlé“ partnerství. Londýn přitom bude muset podle ministrů v řadě oblastí dodržovat unijní pravidla, pokud bude chtít získat přístup na jednotný unijní trh.
Autor: Euroskop
