13.12.2019
Euroskop, čtk, Úřad vlády
Lídři 26 zemí Evropské unie se dnes nad ránem po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku. Závěry obsahují zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko.
Velká většina zemí byla již před jednáním připravena přihlásit se k principu, podle něhož do poloviny století veškeré emise oxidu uhličitého v EU vyváží například výsadba stromů. Česko, Polsko a Maďarsko však přišly s požadavky zohledňujícími jejich specifickou situaci. Polsko požadovalo především to, aby usnesení přislíbilo dostatek finanční pomoci pro přechod k čisté energii u regionů závislých na fosilních zdrojích.
Varšava se může připojit k závazku později
„Víme, že je potřeba vzít v úvahu různé podmínky jednotlivých zemí a rozdílné startovní pozice,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel po jednání trvajícím více než šest hodin. Varšava si nakonec vyjednala výjimku, která jí umožní připojit se k závazku později.
„Sdílíme stejný cíl, ale jedna země se rozhodla, že potřebuje více času,“ prohlásil Michel. Polsko jako pátá největší unijní ekonomika zakládá podstatnou část výroby své energie na uhlí a obává se, že zavírání uhelných elektráren tvrdě dopadne na životní úroveň obyvatel.
Před zahájením oficiální části jednání Evropské rady debatují lídři členských států o svých prioritách – zleva nizozemský premiér Mark Rutte, německá kancléřka Angela Merkelová, polský premiér Mateusz Morawiecki a český premiér Andrej Babiš. Zdroj: Úřad vlády
Česko prosadilo zmínku o jaderné energii
Naproti tomu českému požadavku na přímou zmínku o jaderné energii ostatní členské země vyšly vstříc a Praha se ke klimatické neutralitě přihlásila.
„Některé členské státy daly najevo, že využívají jadernou energii jako součást svého energetického mixu,“ uvádí věta, která přesvědčila českého premiéra Andreje Babiše k souhlasu.
Lucemburský premiér Xavier Bettel, který se společně s Rakouskem bránil hodnotit jádro jako ekologickou energii, byl po jednání spokojen s tím, že nevznikne přímá vazba mezi unijními penězi a podporou atomové energie.
Nová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na jednání Evropské rady. Zdroj: Úřad vlády
Za úspěch označila výsledek jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která ve středu představila svůj plán na přechod ke klimaticky odpovědnému hospodářství. Ten počítá mimo jiné s fondem na podporu uhelných regionů, s nímž mají být spojeny investice ve výši až 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).
„Pokud jedna země potřebuje trochu více času, je to podle mě v pořádku,“ podotkla německá politička na adresu Polska, které má být zásadním příjemcem peněz ze zmíněného fondu.
Závěry Evropské rady z 12. prosince 2019 |
Autor: Euroskop
