02.01.2020
Euroskop, ČTK
Předsednickou zemí Evropské unie se ve středu na půl roku stalo Chorvatsko. Nejnovější členská země evropského bloku se vůdčí role ujímá měsíc před chystaným britským odchodem a zároveň v době, kdy se čeká obtížné vyjednávání o víceletém unijním rozpočtu. Záhřeb mezi své priority řadí mimo jiné posun v rozšiřování EU o země západního Balkánu, na něž v současnosti nemají členské státy jednotný názor.
Sedm let poté, co vstup Chorvatska rozšířil řady evropského bloku na 28 členů, se tento počet s největší pravděpodobností poprvé sníží. Zásadní výzvou během chorvatského předsednictví bude snaha uspořádat budoucí vztahy 27 unijních zemí s odcházející Británií. Očekává se, že v nejbližších dnech Evropský parlament naváže na britský zákonodárný sbor a schválí výstupní dohodu, což povede k uspořádanému brexitu na konci měsíce. Brusel chce ihned poté začít jednat o dohodách upravujících mimo jiné obchodní či bezpečnostní vztahy s Británií, pro niž bude do konce roku platit přechodné období. Během něj zůstane vše při starém vyjma toho, že Británie se již nebude podílet na rozhodování v EU.
Samotná jednání povede za unii tým v čele s Michelem Barnierem, za nímž při dosavadních brexitových rozhovorech stály členské státy jednotně. Rolí předsednické země bude zejména udržení této jednoty. Pouze do poloviny roku přitom platí možnost požádat o prodloužení přechodného období; takové prodloužení ale britský premiér Boris Johnson odmítá. Řada unijních představitelů včetně samotného Barniera přitom varuje, že 11 měsíců je na dohodnutí zásadních pilířů budoucích vztahů extrémně krátká doba.
Chorvatsko chce co nejvíc peněz pro kohezní a zemědělskou politiku
Chorvatsko přebírá předsednickou roli od Finska, které mělo výrazně odlišnou představu o dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021-2027. Finská vláda v listopadu připravila návrh pro budoucí vyjednávání, který sklidil kritiku většiny členských států. Zatímco čistí plátci z řad západních států by chtěli snížit celkový objem rozpočtu z Helsinkami navržených 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU na jedno procento, země východního a jižního křídla unie nesouhlasí s poklesem peněz na politiku soudržnosti.
„Myslím, že existuje prostor pro vylepšení finského návrhu,“ řekl v prosinci novinářům chorvatský ministr zahraničí Gordan Grlić Radman, podle něhož Chorvatsko usiluje o zachování co nejvyšších objemů peněz jak pro kohezní, tak pro zemědělskou politiku. Podle bruselských diplomatů budou jednání přinejmenším tak náročná jako při schvalování dosavadního rozpočtu a mohou se protáhnout až do druhé poloviny roku, kdy Chorvatsko přenechá místo v čele EU Německu. Očekává se, že zkouškou chorvatského předsednictví bude mimořádný summit věnovaný pouze rozpočtu, o jehož svolání na únor uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel.
Prioritou bude udržitelný růst či lepší propojení Evropy
Středopravicová chorvatská vláda premiéra Andreje Plenkoviče vymezila čtyři hlavní okruhy, kterým se chce v nastávajícím půlroce věnovat. Vedle zajištění udržitelného hospodářského růstu smazávajícího rozdíly mezi regiony se hodlá Záhřeb zaměřit na lepší propojení Evropy, ať již v dopravě, energetice či kultuře. Zamýšlí také zefektivnit bezpečnostní spolupráci EU a posílit její vliv ve světě. Chorvatsko od vstupu do unie čelí velkému úbytku obyvatel, kteří míří za vidinou lepšího života do západních členských zemí. Zejména do Německa, Rakouska či Irska takto odešlo přes pět procent z celkových 4,2 milionu Chorvatů. Během svého předsednictví by chorvatská vláda chtěla přispět ke sbližování životních podmínek v unijních státech s cílem podobnou migraci omezit.
Za velký úkol považuje Záhřeb zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií, které v říjnu zablokovala Francie. Chorvatsko proto chce zprostředkovat dohodu mezi Paříží, která navrhuje zpřísnění přístupových kritérií, a většinou ostatních zemí požadujících, aby zavádění nových podmínek již nezbrzdilo začátek jednání se zmíněnými státy. Jedním z vrcholů chorvatského předsednictví má být květnový summit EU a západního Balkánu, do něhož by podle představ Chorvatska i dalších zemí včetně Česka mělo být o zahájení rozhovorů rozhodnuto.
Autor: Euroskop
