Plenković: Státy EU připraví EK mandát pro jednání s Británií

Státy Evropské unie začnou příští týden debatovat o vyjednávacím rámci pro rozhovory o budoucích vztazích s Británií. Prohlásil to ve čtvrtek chorvatský premiér Andrej Plenković, jehož země začátkem ledna převzala předsednictví EU. Předseda Evropské rady Charles Michel po schůzce s Plenkovičem řekl, že pro unijní země bude klíčové i nadále udržet jednotu z první fáze brexitových vyjednávání.

Británie s největší pravděpodobností opustí evropský blok na konci ledna. Obě strany poté budou mít na vyjednání smluv upravujících obchodní, bezpečnostní a další spolupráci přechodné období do konce roku. Unijní představitelé se shodují, že na vyřešení všech detailů je to krátká doba, britský premiér Boris Johnson však možnost prodloužení přechodné doby odmítá.

„Jsme připraveni příští týden začít pracovat na vyjednávacím rámci,“ prohlásil Plenković na společné tiskové konferenci s Michelem. EU podle něho musí zvolit vyhovující metodu, která by v krátkém čase umožnila vyjednat co nejširší dohodu přijatelnou pro obě strany.

Za unijní země bude s Británií jednat tým Evropské komise vedený Michelem Barnierem, s jehož prací na uzavřené brexitové dohodě byly členské státy spokojeny. Nyní mu musí schválit nový mandát. Šéfka EK Ursula von der Leyenová ve středu při své první návštěvě Londýna prohlásila, že unie chce s Británií nejtěsnější možné vazby, avšak požaduje respektování svých pravidel. Britská vláda naproti tomu stojí o obchodní dohodu, která by zemi nenutila dodržovat veškeré unijní standardy.

Michel ve čtvrtek dorazil do Záhřebu na zahajovací ceremoniál chorvatského předsednictví, mezi jehož stěžejní témata bude vedle brexitu patřit jednání o víceletém rozpočtu EU na období 2021 až 2027.

Chorvatsko přebralo předsednickou roli od Finska, které o rozpočtu mělo výrazně odlišnou představu. Finská vláda v listopadu připravila návrh pro budoucí vyjednávání, který sklidil kritiku většiny členských států. Zatímco čistí plátci z řad západních států by chtěli snížit celkový objem rozpočtu z 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU na jedno procento, země východního a jižního křídla unie včetně Chorvatska nesouhlasí s poklesem peněz na politiku soudržnosti.

Plenković ve čtvrtek prohlásil, že by Záhřeb ve spolupráci s Michelem chtěl přispět k tomu, aby v novém rozpočtu byly vyváženy tradiční politiky jako koheze či podpora zemědělství s novými prioritami typu boje s klimatickými změnami, migrace či digitalizace.

„Jsem optimistický, že se nám ve zbývajícím čase podaří dosáhnout dohody,“ řekl k očekávaným dlouhým rozpočtovým jednáním, která se podle některých diplomatů mohou protáhnout až do druhého pololetí, kdy předsednictví přebere Německo patřící k zastáncům co nejúspornějšího rozpočtu.

Michel podotkl, že v příštích týdnech rozhodne, zda a na kdy svolá mimořádný summit věnovaný pouze tématu rozpočtu.