17.01.2020
Euroskop, čtk
Dva týdny před odchodem Velké Británie z EU se v Bruselu naplno rozjíždějí debaty, o jakou dohodu s Londýnem bude usilovat zbývajících 27 zemí vzhledem ke krátkému období na její uzavření do konce roku. Zatímco někteří unijní činitelé tvrdí, že bude nutné soustředit se zejména na dojednání obchodní smlouvy, podle jiných není možné pominout ani další oblasti včetně těsné spolupráce v oblastech jako je bezpečnost a obrana. Shoda panuje na tom, že pokud se britskou vládu nepodaří přesvědčit k prodloužení přechodného období, vyjednávat se bude pod velkým časovým tlakem.
Evropský parlament koncem ledna pravděpodobně schválí výstupní dohodu s Británií, která od 1. února přestane být členem EU. Do konce roku pak potrvá přechodné období, v němž budou pro ostrovní zemi platit současné závazky.
Základní východiska
Evropská komise už tento týden unijním diplomatům na několika seminářích představila základní východiska, s nimiž chce hned na začátku února vstoupit do vyjednávání o budoucích vztazích.
Mezi hlavní cíle patří uzavření „vyvážené a ambiciózní obchodní dohody se širokým dosahem“, která by podle představ Bruselu mohla překročit rámec v minulosti dojednaných smluv s jinými zeměmi.
„Ekonomické partnerství musí být podepřeno pevnými závazky v zachování rovných podmínek,“ zdůraznila ale komise dlouhodobý požadavek, aby se Británie zavázala k dodržování unijních standardů například v oblastech klimatické politiky, pracovních podmínek, zdanění či státní podpoře.
Volnější poměry po skončení přechodného období
Vláda britského premiéra Borise Johnsona však ve středu zopakovala, že chce v některých věcech místo přísných pravidel EU ihned po skončení přechodného období zavést volnější poměry.
Podle některých bruselských činitelů je prvním signálem tento týden oznámená vládní záchrana regionálních britských aerolinek Flybe, kterou bude po podnětu konkurenčních British Airways zkoumat komise jako možné porušení pravidel o státní pomoci.
Zatímco v přechodném období bude Londýn muset tato pravidla dodržovat, po jeho skončení v poslední den letošního roku už se jimi nebude muset zabývat – pokud se k tomu nezaváže ve smlouvě.
Johnson však dává najevo, že si prodloužení přechodné doby nepřeje mimo jiné proto, aby se Británie mohla zbavit některých závazků souvisejících s celní unií a jednotným evropským trhem.
Eurokomisař pro obchod Phil Hogan britského premiéra ve čtvrtek na dálku vyzval, aby svá slova přehodnotil, neboť 11 měsíců na vyjednávání nestačí. Pokud Británie do poloviny roku nepožádá o prodloužení období, budou podle Hogana obě strany „pod enormním tlakem“.
Irský eurokomisař, který bude jednou z hlavních postav budoucích vyjednávání, chce předejít opakování situace, kdy Brusel a Londýn loni narychlo domlouvaly detaily brexitové dohody a reálně hrozil chaotický odchod Británie.
Hogan – stejně jako minulý týden předsedkyně komise Ursula von der Leyenová – připustil, že pokud přechodná doba skutečně skončí letos v prosinci, nepodaří se budoucí vztahy v některých oblastech dojednat. Například „bezpečnost a obrana budou muset počkat do roku 2021“, upozornil komisař.
Také šéf unijního vyjednávacího týmu Michel Barnier míní, že se jeho lidé v příštích měsících budou muset soustředit pouze na vybrané priority. Narozdíl od Hogana však mezi ně řadí vedle obchodní dohody i bezpečnostní spolupráci.
Doprava, Energetika, rybolov
Další zdroje z komise hovoří o tom, že vyjednávání se musí soustředit i na dopravu, energetiku či rybolov, jejichž nedořešení na konci roku by mohlo vést k zásadním škodám pro obě strany.
Očekává se, že o něco jasnější by situace měla být koncem ledna, kdy by ministři EU mohli schválit vyjednávací mandát pro Barniera.
Autor: Euroskop
