text: Petr Pospíšil, infografika: Kristina Kollertová, Euroskop, 17.1.2020
21. století přineslo revoluční změny v mnoha oblastech lidského působení a nedotčena nezůstala ani bezpečnostní sféra. Zatímco před několika dekádami se mohl pojem „hybridní válka“ jevit jako oxymóron, dnes je dle mnoha odborníků každodenní realitou. Války už se nevedou výlučně konvenčními prostředky – repertoár nástrojů je mnohem širší a variabilnější. Stejně variabilní musí být i reakce na hybridní hrozby, která vyžaduje propojení vojenských a civilních složek a spolupráci mezi různými institucemi a organizacemi. EU a NATO nejsou výjimkou.
O přesný obsah a definici sousloví „hybridní hrozby“ se vedou spory, různí autoři a instituce nabízí různá pojetí, konsenzus ovšem panuje v tom, že hybridní hrozby jsou souhrnný pojem, představující označení pro několik různých typů taktiky a nástrojů, kvalitativně velice odlišných a nesourodých. Společným jmenovatelem je jejich nevojenský charakter a cíl a účel jejich použití v podobě oslabení či vnitřního rozvrácení protistrany.
Hybridní formy vedení konfliktu vystihl ve svém článku v roce 2013 ruský generál Valerij Gerasimov následovně: „široké užití politických, ekonomických, informačních, humanitárních a jiných nevojenských opatření“. Tento koncept vstoupil do učebnic jako tzv. „Gerasimovova doktrína“.
Hybridní hrozby: Bezpečnostní fenomén s nejasnou definicí
Nově zřízení Evropské centrum excelence pro boj s hybridními hrozbami (Hybrid CoE) na základě podrobného studia několika desítek definic představilo svoje pojetí hybridních hrozeb: „Koordinovaná a synchronizovaná činnost, která záměrně útočí na systémové slabiny států a institucí s využitím široké škály prostředků. Tyto aktivity využívají prahů detekce a přičitatelnosti a několika různých rozhraní (válka-mír, vnitřní-vnější, lokální-celostátní, národní-mezinárodní, spojenec-nepřítel). Cílem této činnosti je ovlivnit různé formy rozhodování na lokální (regionální), státní nebo institucionální úrovni za účelem prosazení strategických zájmů daného subjektu.“
Mezi hybridní hrozby tak jsou řazeny kybernetické hrozby, informační válka a dezinformační kampaně či hrozby v oblasti energetické bezpečnosti. Spolupráci mezi Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí na poli kybernetické bezpečnosti jsme vám na Euroskopu již v představili v dřívější analýze, v tomto textu se tedy zaměřujeme na ostatní kategorie se speciálním důrazem na spolupráci v oblasti strategické komunikace.
Hybridní hrozby jsou čelní prioritou společné deklarace EU a NATO
Boj proti hybridní hrozbám figuruje na čelní příčce ve výčtu cílů, o jejichž dosažení se zavázali usilovat ve společném prohlášení v roce 2016 předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Deklarace, podepsaná při příležitosti Varšavského summitu NATO, uvádí: „Jsme přesvědčeni o urgentní potřebě pozvednout naši schopnost čelit hybridním hrozbám, včetně posilování odolnosti a společné práce na analýze, prevenci a včasné detekci, prostřednictvím včasného sdílení informací (včetně zpravodajských, v míře, v jaké to bude možné) mezi štáby a spolupráce na strategické komunikaci a reakci.“
Rada EU od té doby opakovaně přijala společné soubory návrhů (common sets of proposals), v nichž vytyčila konkrétní dílčí záměry, jejichž prostřednictvím by měly být naplněny obecné cíle stanovené společným prohlášením.
Spolupráce mezi EU a NATO: Situační povědomí i analytická činnost
Vyhodnocení, jak se daří dílčí záměry naplňovat, poskytují pravidelně vydávané zprávy o pokroku (progress reports). První hodnotící zpráva, datovaná 14. června 2017, připomíná, že „spolupráce v boji proti hybridním hrozbám je důležitější než kdy dříve. Deset z 42 návrhů se týkají boje proti hybridním hrozbám.“
Velký význam pro efektivní boj proti hybridním hrozbám má situační povědomí (situational awareness). Právě k tomuto cíli má vést spolupráce mezi unijní jednotkou „EU Hybrid Fusion Cell“ a severoatlantickou „NATO Hybrid Analysis Branch„. Obě entity v roce 2018 začaly komunikovat prostřednictvím unijní verze systému BICES, úspěšně užívaného Severoatlantickou aliancí (Battlefield Information Collection and Exploitation System).
Strategická komunikace: Unie i Aliance musí hovořit jedním hlasem
První zpráva o pokroku ve výčtu učiněných opatření uvedla i koordinovanou přípravu Společného zpravodajského hodnocení (Joint Intelligence Assessment) a kooperaci mezi příslušnými složkami Unie i Aliance zaměřujícími se na oblast strategické komunikace. Koordinace strategické komunikace je důležitá i z toho důvodu, aby její adresáti (mj. obyvatelé zemí východní Evropy a Balkánského poloostrova) vnímali poselství vysílaná ze „Západu“ jako konzistentní a nikoli vzájemně rozporná.
Významným milníkem na poli spolupráce Evropské unie a Severoatlantické aliance v boji proti hybridním hrozbám je bezpochyby 11. duben 2017, kdy bylo oficiálně založeno Evropské centrum excelence pro boj s hybridními hrozbami. Do aktivit jeho řídícího výboru se přímo ve finské metropoli zapojili představitelé 12 členských zemí Evropské unie, unijních institucí i orgánů NATO. Inauguračního ceremoniálu dne 2. října 2017 se osobně zúčastnili i tehdejší vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Evropské centrum excelence: Milník v boji proti hybridním hrozbám
Již jmenované jednotky EU a NATO zabývající se situační analýzou v oblasti hybridních hrozeb v helsinském centru nalezly novou platformu, s jejíž pomocí koordinovat společné aktivity. V oblasti strategické komunikace obě organizace slaďovaly svůj postup vůči Ukrajině, Bosně a Hercegovině, Moldavsku a Gruzii.
Kromě institucionálních kontaktů spolupráce probíhala i v rovině interpersonální – v podobě společných workshopů umožňujících sdílení osvědčených postupů mezi příslušníky obou organizací. Například v září 2017 se uskutečnil společný workshop EU a NATO věnovaný tématu „odolnosti“ (resilience), jehož se zúčastnili odborníci na kritické strategické sektory z řad Unie i Aliance a diskutovali mj. o návrzích, jak lépe zabezpečit ochranu kritické infrastruktury v zemích EU a NATO.
Centrum slouží jako platforma pro společné workshopy a cvičení
Třetí zpráva o pokroku připomíná, že na oblast hybridních hrozeb bylo v polovině roku 2018 zaměřeno již 20 ze 74 návrhů pro společnou spolupráci. Výše jmenované analytické jednotky EU i NATO navázaly úzkou spolupráci s Evropským centrem excelence pro boj s hybridními hrozbami a pod společnou kuratelou těchto tří institucí bylo rovněž vypracováno několik dokumentů v oblasti strategické vize (strategic foresight) – konkrétně tzv. paralelní a koordinované analýzy (Parallel and Coordinated Analyses) zabývající se například tématy států ve východním a jižním sousedství Evropské unie či právě problematikou hybridních hrozeb. Pracovníci Evropské unie i Severoatlantické aliance se pravidelně účastnili aktivit Evropského centra excelence – společných workshopů, seminářů a cvičení zaměřených na tematiku hybridních hrozeb.
V březnu 2018 se na půdě Evropského centra excelence v Helsinkách uskutečnilo setkání představitelů EU a NATO na vysoké úrovni, jehož cílem bylo formulovat konkrétní kroky v důležitých aspektech spolupráce mezi oběmi organizacemi. Výstupem akce byly návrhy opatření v oblastech včasného varování a situačního povědomí, strategické komunikace a přenosu zpráv, reakce na krize, odolnosti, kybernetické bezpečnosti a energetické bezpečnosti.
K navázání spolupráce došlo i mezi zpravodajci obou organizací
V květnu 2018 Evropské centrum excelence ve spolupráci s Evropskou obrannou agenturou uspořádalo cvičení „Ochrana přístavu v situaci hybridní hrozby“ (Harbour Protection Under Hybrid Threat Conditions). Akce byla vyvrcholením série workshopů, která započala již v roce 2016.
Mimoto došlo k navázání dialogu na pracovní úrovni mezi unijní Společnou zpravodajsko-analytickou složkou (Single Intelligence Analytic Capacity) a Společným zpravodajským a bezpečnostním oddělením (Joint Intelligence and Security Division) Severoatlantické aliance – příslušníci obou jednotek realizují každý měsíc společné videokonference.
Strategická komunikace je výsledkem inkluzivního dialogu
V oblasti strategické komunikace docházelo k výměnám na technické úrovni, při nichž experti z obou organizací diskutovali o rozsahu spolupráce ve východním a jižním sousedství Evropské unie a v regionu západního Balkánu. Došlo k rozvinutí trvalého dialogu mezi pracovníky tiskových oddělení Evropské unie a Severoatlantické aliance, odborníky na strategickou komunikaci z řad obou organizací, představiteli jednotlivých unijních pracovních skupin (Task Forces) pro strategickou komunikaci (Stratcom East či Western Balkans Stratcom Task Force) a zástupci Centra excelence NATO pro strategickou komunikaci sídlícího v lotyšské Rize (NATO Strategic Communication Centre of Excellence).
Ještě výraznější posun v oblasti strategické komunikace nastal na sklonku roku 2018. V listopadu byla realizována společná cvičení v oblasti strategické komunikace – EU HEX-ML 18 a NATO PACE 18 – a v prosinci Evropská unie přijala Akční plán proti dezinformacím. Analýzy z provenience unijních expertů zanechaly svůj otisk na podobě nástroje NATO pro hodnocení informačního prostředí (NATO Information Environment Assessment capability).
V hledáčku EU a NATO i energetická bezpečnost a obranné plánování
Pozornost zástupci obou organizací věnují i energetické bezpečnosti, dalšímu z dílčích segmentů zastřešujícího pojmu „hybridních hrozeb“. Severoatlantická aliance sdílela s představiteli Evropské unie pokyny ohledně zkvalitnění odolnosti národních a přeshraničních energetických sítí a ohledně řešení krizových situací zahrnujících hromadné ztráty na lidských životech. Představitelé Unie se kromě toho v prosinci 2017 zúčastnili kulatého stolu NATO věnovaného tématu energetické bezpečnosti.
Evropská unie i Severoatlantická aliance v posledních dvou letech rovněž neopomíjejí ani úsilí o postupné sblížení procedur vojenského plánování probíhajících v rámci obou organizací – EU Capability Development Plan (CDP) a NATO Defence Planning Process (NDPP).
Autor: text: Petr Pospíšil, infografika: Kristina Kollertová, Euroskop
