10.02.2020
Euroskop
Komise představila pracovní program na rok 2020, Chorvatsko bude poprvé předsedat Radě EU, Poslanci jednali o budoucnosti EU, Komise představila myšlenky týkající se Konference o budoucnosti Evropy, Instituce potvrdily dohodu o brexitu
|
Komise představila pracovní program na rok 2020
|
Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – Commission Work Programme 2020 – A Union that strives for more (COM(2020)37)
- Komise 29. 1. 2020 přijala svůj pracovní program pro rok 2020. Jsou v něm stanovena opatření, která má Komise v roce 2020 přijmout a pomocí jich naplnit politické směry předsedkyně Ursuly von der Leyenové.
Pozadí
Předsedkyně von der Leyenová představila svoje cíle a plány, které chce naplnit během mandátu současné Komise. Bylo představeno 6 hlavních cílů (Zelená dohoda pro Evropu, Evropa připravená pro digitální věk, ekonomiky pro lidi, silná Evropa ve světě, podpora evropského způsobu života, nový impuls pro evropskou demokracii), které chce postupně převádět do konkrétních iniciativ, které budou projednávány a realizovány ve spolupráci s EP, členskými státy a dalšími partnery. Zelenou dohodu pro Evropu, která má být zásadním dokumentem, Komise představila již v prosinci 2019 (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena“, Životní prostředí v prosinci 2019).
Komise předtím, než svůj pracovní program předložila, na jeho vypracování spolupracovala s EP, členskými státy a poradními výbory.
Klíčové a sporné body
V roce 2020 chce Komise převádět 6 hlavních cílů do konkrétních iniciativ:
Zelená dohoda pro Evropu: Po předložení prvních klíčových iniciativ v prosinci 2019 a lednu 2020 Komise plánuje navrhnout právní rámec pro klima, kterým se začlení cíl neutrální uhlíkové stopy do roku 2050 do právních předpisů. Veškeré toto úsilí se má spojit v evropském klimatickém paktu, ke kterému se budou moci vyjadřovat regiony, místní společenství, občanská společnost, školy, zástupci průmyslu i jednotlivci. EU plánuje vést rovněž mezinárodní jednání před konferencí COP26 v Glasgow. Komise plánuje předložit podněty k řešení ztráty biologické rozmanitosti a prostřednictvím strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ podpořit zemědělce, aby udržitelnějším způsobem dodávali vysoce kvalitní, cenově dostupné a bezpečné potraviny.
Evropa připravená na digitální věk: Nová evropská datová strategie má umožnit EU co nejvíce využít obrovské hodnoty neosobních údajů. Nová průmyslová strategie pro Evropu má posílit průmyslové a inovační kapacity, přičemž zákon o digitálních službách by měl upevnit jednotný trh s digitálními službami a malým podnikům poskytnout právní srozumitelnost a potřebné rovné podmínky.
Hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí: Po podání prvních návrhů ohledně silné sociální Evropy v lednu 2020 plánuje Komise přijmout opatření k začlenění přechodu na digitální technologie a transformace spjaté s klimatem. Komise chce předložit návrhy týkající se zajištění spravedlivé minimální mzdy pracovníků v EU a evropského systému zajištění v nezaměstnanosti, jakož i podněty k zajištění účinného a spravedlivého zdanění, přičemž by měl být brán ohled na tradice jednotlivých členských států. Komise chce navrhnout evropskou záruku pro děti s cílem zajistit, aby děti měly přístup k základním službám, a posílit záruky pro mladé lidi na podporu jejich vzdělávání, odborné přípravy a nezbytných pracovních příležitostí.
Silnější Evropa ve světě: Komise plánuje vypracovat nové strategie pro spolupráci se sousedy v Africe a na západním Balkáně. Komise chce i nadále prosazovat zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií. Současně se má snažit udržet dynamiku procesu přistoupení tím, že navrhne způsoby jeho zintenzivnění.
Podpora evropského způsobu života: Komise má v plánu předložit nový pakt o migraci a azylu – ústřední prvek reformy azylové politiky. Komise chce rovněž podporovat ochranu zdraví a chce vést boj proti rakovině. Iniciativy mají přispět ke zvýšení investic do dovedností lidí a mají jim pomoci zvládnout výzvy související s přechodem na digitální technologie a s ekologickou transformací. Komise plánuje rovněž představit novou strategii EU o bezpečnosti EU, která stanoví oblasti, v nichž může EU přispět k podpoře členských států při zajišťování bezpečnosti, a to od boje proti terorismu a organizované trestné činnosti po předcházení hybridním hrozbám a jejich odhalování, posilování kybernetické bezpečnosti a zvyšování odolnosti naší kritické infrastruktury.
Nový impuls pro evropskou demokracii: Spolu s ostatními orgány EU a partnery chce Komise zahájit konferenci o budoucnosti Evropy, která by zapojila občany do utváření unijních opatření. Komise se chce zabývat tím, jaký má nová demografická situace dopad na nejrůznější oblasti zahrnující zaměstnání, sociální ochranu, veřejné zdraví, veřejné finance a regionální politiku, digitální propojení, dovednosti či integraci.
- Úplný seznam 43 nových politických cílů v rámci uvedených 6 hlavních cílů je uveden v příloze pracovního programu.
Během přípravy svého pracovního programu Komise přezkoumala návrhy, které čekají na rozhodnutí EP nebo Rady, a navrhla, aby 34 z nich bylo staženo a zrušeno. Některé z nich neodpovídají novým politickým prioritám Komise. U většiny iniciativ je Komise nadále odhodlána plnit své cíle. Před tím, než Komise návrhy oficiálně stáhne, zváží lepší a účinnější způsoby plnění cílů a povede konzultace s EP a Radou. Úplný seznam návrhů na stažení je uveden v příloze pracovního programu.
Od roku 2020 má Komise více využívat svých strategických prognostických kapacit k identifikaci dlouhodobých trendů, k lepšímu stanovování svých priorit a k tvorbě politiky na průkazném základě. Posílený rámec pro zlepšování právní úpravy má zajistit, aby politiky přinášely výsledky. Zásada „jeden přijmout – jeden zrušit“ má zajistit, že nově zavedená zátěž bude vyrovnána tím, že se lidem i podnikům – zejména malým a středním – na úrovni EU v téže oblasti politiky a ve stejné míře sníží administrativní náklady. Úsilí Komise o zjednodušování má podpořit také platforma „Fit-for-Future“. Úplný seznam návrhů na zjednodušování právních předpisů je uveden v příloze pracovního programu.
Předpokládaný další vývoj
Komise bude postupně předkládat akty, které si naplánovala, a poté bude pravidelně hodnotit, jak plány dodržuje.
Odkazy
Krátce…
Chorvatsko bude poprvé předsedat Radě EU
|
Chorvatsko 1. 1. 2020 převzalo předsednictví Rady od Finska. Šestiměsíční koordinace se ujímá vůbec poprvé od svého vstupu do EU v roce 2013. Zastřešujícím sloganem Chorvatska pro rotující šestiměsíční předsednictví je: „Silná Evropa ve světě výzev“. Chorvatsko se chce zaměřit na udržitelný rozvoj, propojenou ekonomiku, bezpečnost a Evropu jako globálního lídra v mezinárodní politice. Hlavní priority chorvatského předsednictví jsou: (1) Evropa, která se vyvíjí; (2) Evropa, která spojuje; (3) Evropa, která chrání; (4) Vlivná Evropa. Chorvatsko bude předsedat Radě EU během rušného období s ohledem na brexit a VFR, u kterého by se mělo během chorvatského předsednictví dosáhnout dohody. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová zdůraznila význam chorvatského předsednictví právě s ohledem na Brexit, protože následujících 6 měsíců je rozhodujících pro budoucí vztahy mezi EU a VB.
Poslanci jednali o budoucnosti EU
|
EP 15. 1. 2020 přijal poměrem hlasů 494:147:49 nelegislativní usnesení týkající se reformy EU. Občané by podle poslanců měli být v centru širších diskuzí o možnostech řešení vnitřních a vnějších výzev, které před EU vyvstaly od přijetí Lisabonské smlouvy. Proces definování budoucích priorit EU by měl být transparentní, inkluzivní, participativní a vyvážený, měl by probíhat ze zdola, tedy na základě požadavků obyvatel s různým zázemím a ze všech částí EU, a měl by zohlednit postoje občanské společnosti a dalších zúčastněných stran na evropské, národní, regionální a místní úrovni. EP navrhuje uspořádání několika Agor občanů (tematicky zaměřených občanských fór náhodně vybraných zástupců občanů v souladu s kritérii úměrnosti a reprezentativnosti) a minimálně 2 mládežnické Agory, v jejichž rámci by diskutovalo 200 – 300 lidí, přičemž každý členský stát by zastupovali min. 3 občané. Zástupci jednotlivých tematických a mládežnických Agor by následně měli být přizváni na plenární zasedání konference, kde by předložili závěry svých debat poslancům EP a zástupcům vnitrostátních parlamentů, Radě, Komisi a dalším orgánům EU i reprezentantům sociálních partnerů. Záštitu nad konferencí by podle usnesení měli převzít předsedové EP, Evropské rady a Komise. EP požádal Radu a Komisi, aby neodmítly ani případné změny ve smlouvách, které upravují fungování EU. Zvážit by se podle poslanců měla také možnost ustanovení stálého participativního mechanismu pro občany, jehož prostřednictvím by se mohli zapojit do budoucích diskuzí o směřování EU.
Komise představila myšlenky týkající se Konference o budoucnosti Evropy
|
Komise 22. 1. 2020 představila svou koncepci konference o budoucnosti Evropy, jež by měla být zahájena ke Dni Evropy, 9. 5. 2020, a měla by trvat 2 roky. Tato koncepce, přijatá v podobě sdělení, je příspěvkem Komise k diskusi, která ke konferenci o budoucnosti Evropy probíhá. Záměr uspořádat takovou konferenci oznámila také předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová ve svých politických směrech. Občané EU by díky ní měli dostat možnost více ovlivnit to, čím se EU zabývá a co pro ně dělá. Konference má vycházet z minulých zkušeností získaných např. v rámci dialogů s občany. Konference by měla umožnit otevřenou, inkluzivní, transparentní a strukturovanou diskusi s občany z různých prostředí a s nejrozmanitějšími životními zkušenostmi. Komise navrhuje, aby se diskuse ubíraly 2 paralelními směry. První by se měl zaměřovat na priority EU a na to, o co by EU měla usilovat: mimo jiné na boj proti změně klimatu a problémům v oblasti životního prostředí; hospodářství, které pracuje ve prospěch lidí; sociální spravedlnosti a rovnost; digitální transformaci Evropy; propagaci evropských hodnot; a prosazování hlasu EU ve světě, stejně jako posilování demokratických základů EU. Druhý směr by se měl zaměřit na témata, která se konkrétně týkají demokratických procesů a institucionálních otázek: především na systém vedoucích kandidátů a nadnárodní kandidátní listiny pro volby do EP. Komise si konferenci představuje jako fórum nabízející prostor pro inciativu občanů, přístupné lidem ze všech regionů členských států a ze všech koutů EU. K účasti zve i další instituce EU, vnitrostátní parlamenty, sociální partnery, regionální a místní samosprávy a zástupce občanské společnosti. Transparentnost diskuse a širokou účast má umožnit využití mnohojazyčné online platformy. Na svých příspěvcích do konference o budoucnosti Evropy pracují rovněž EP a Rada. Usnesení EP ze dne 15. 1. 2020 vyzvalo k uplatnění otevřeného a transparentního procesu a k tomu, aby byl vůči občanům a zúčastněným stranám uplatněn inkluzivní, participativní a dobře vyvážený přístup. Již předtím Evropská rada ve svých závěrech z prosince 2019 vyzvala chorvatské předsednictví, aby zahájilo práce na formulování postoje Rady. Chorvatské předsednictví zařadilo konferenci mezi své priority. Vnitrostátní a regionální parlamenty a další subjekty mají být povzbuzovány k tomu, aby pořádaly akce s konferencí související. Komise zdůraznila svůj závazek přijmout opatření v návaznosti na výsledky a doporučení plynoucí z různých debat. Komise navrhuje, aby byla konference oficiálně zahájena v Den Evropy, 9. 5. 2020 – 70 let po podpisu Schumanovy deklarace a 75 let od skončení druhé světové války.
Instituce potvrdily dohodu o brexitu
|
EP 29. 1. 2020 schválil poměrem hlasů 621:49:13 dohodu o vystoupení VB z EU. Následně Rada 30. 1. 2020 přijala písemným postupem rozhodnutí o uzavření dohody o vystoupení jménem EU. Poslanci v rozpravě před hlasováním zhodnotili dosavadní jednání o brexitu a zaměřili se na budoucí výzvy týkající se vzájemných vztahů VB a EU. Ve svých vystoupeních před hlasováním o brexitu většina řečníků zastupujících jednotlivé poslanecké kluby zdůraznila, že odchod VB z EU neznamená konec vzájemných vztahů. Poslanci uvedli, že zkušenosti získané z brexitu by měly být zohledněny v úvahách o budoucnosti EU. Zároveň poděkovali VB a jeho europoslancům za jejich přínos během britského členství v EU. Mnozí řečníci vyjádřili své obavy v souvislosti s náročností jednání o budoucích vztazích a relativně krátkým časem, který je pro dosažení dohody k dispozici. Parlamentní koordinační skupina pro VB v čele s předsedou Výboru pro zahraniční věci (AFET) Davidem McAllisterem (EPP, DE) má být v kontaktu s Pracovní skupinou pro vztahy se VB, přičemž svou činnost má koordinovat s AFET, Výborem pro mezinárodní obchod (INTA) a s dalšími příslušnými parlamentními výbory. EP má zároveň sledovat práci hlavního vyjednavače EU Michela Barniera a zároveň má jednání ovlivňovat prostřednictvím nelegislativních usnesení. Konečná dohoda o uspořádání vzájemných vztahů mezi EU a VB bude muset být před vstupem v platnost schválena EP. Dohodu o vystoupení VB z EU musí před vstupem v platnost schválit kromě EP i Rada, a to kvalifikovanou většinou hlasů. Přechodné období má začít 1. 2. 2020 a vyprší na konci prosince 2020. Dohoda o budoucím uspořádání vzájemných vztahů mezi EU a VB by tak měla být uzavřena a schválena před 1. 1. 2021. Přechodné období bude možné prodloužit, a to jednou na dobu 1 až 2 let. Rozhodnutí o prodloužení však musí přijmout smíšený výbor složený ze zástupců EU a VB před 1. 7. 2020. Přechodné období bylo dohodnuto v rámci dohody o vystoupení. Do té doby bude pro občany, spotřebitele, podniky, investory, studenty a výzkumné pracovníky v EU i ve VB vše fungovat jako obvykle. VB již nebude zastoupeno v orgánech, institucích a jiných subjektech EU, ale právní předpisy EU budou ve VB nadále platit až do konce přechodného období. Komise dle plánu přijme dne 3. 2. 2020 komplexní návrh směrnic pro jednání. Tento mandát má být následně schválen v rámci Rady pro obecné záležitosti. Poté mohou začít formální jednání s VB. Konečná dohoda o budoucím uspořádání vzájemných vztahů bude podléhat schválení EP. Pokud součástí dohody budou i oblasti, které patří mezi sdílené pravomoci EU, budou ji muset ratifikovat i parlamenty členských států. EP hlasoval o dohodě o brexitu poté, co proces její ratifikace dokončilo VB a AFCO doporučil plénu její schválení. Druhá část dohody o brexitu je zaměřena na ochranu práv občanů EU s pobytem ve VB a britských občanů pobývajících na území EU, jakož i jejich rodinných příslušníků. Na základě jejích ustanovení by jim měla být ponechána práva v oblasti sociálního zabezpečení, která vyplývají z legislativy EU, a doživotně garantovaná práva občanů jako taková. Příslušné správní postupy by podle druhé části dohody o brexitu měly být transparentní, jednoduché a efektivní. Na dodržení těchto ustanovení by měl dohlížet nezávislý orgán, jehož pravomoci by byly rovnocenné s pravomocemi Komise.