Daně v únoru 2020

Krátce…

Zjednodušení pravidel DPH schválila Rada

Rada 18. 2. 2020 přijala zjednodušená pravidla v oblasti DPH vztahující se na malé podniky. Komise návrh předložila v lednu 2018 (více v příspěvku „Komise přepracovává pravidla uplatňovaná na DPH“, Daně v lednu 2018). Účelem směrnice je snížit administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů pro malé podniky a vytvořit fiskální prostředí, které malým podnikům pomůže růst a efektivněji obchodovat v přeshraničním měřítku. Podniky mají v oblasti DPH administrativní povinnosti a zastávají roli výběrčích této daně. Tím vznikají náklady na dodržování předpisů, které jsou pro malé podniky proporcionálně vyšší než pro podniky větší. Stávající systém DPH stanovuje, že osvobození malých podniků od DPH je dostupné pouze pro tuzemské subjekty. Dohodnutá reforma by měla umožnit uplatňovat podobné osvobození od DPH na malé podniky usazené v jiných členských státech. Aktualizovaná pravidla rovněž mají zlepšit koncepci osvobození, a tím přispět ke snížení nákladů na dodržování předpisů v oblasti DPH. Dále mají také nabídnout možnost podnítit dobrovolné dodržování předpisů, a tím přispět ke snížení ztrát příjmů v důsledku nedodržování předpisů a podvodů v oblasti DPH. Návrh předpokládá, že malé podniky budou způsobilé pro uplatňování zjednodušených pravidel týkajících se dodržování požadavků v oblasti DPH v případě, že jejich roční obrat nepřekročí prahovou hodnotu stanovenou dotčeným členským státem, která nemůže být vyšší než 85 tis. €. Za určitých podmínek budou moci zjednodušený režim uplatňovat i malé podniky z jiných členských států, které tuto prahovou hodnotu nepřekročí, a to v případě, že jejich celkový roční obrat v celé EU nepřesáhne 100 tis. €. Tato nová pravidla mají platit od 1. 1. 2025.

Rada přijala nová pravidla pro výměnu platebních údajů týkajících se DPH

Rada 18. 2. 2020 přijala soubor pravidel, který má usnadnit odhalování daňových podvodů v přeshraničních transakcích uskutečňovaných v rámci elektronického obchodu. Nová opatření mají členským státům umožnit harmonizovaným způsobem shromažďovat záznamy, které elektronicky zpřístupňují poskytovatelé platebních služeb, například banky. Kromě toho bude zřízen nový centrální elektronický systém pro uchovávání platebních informací a pro další zpracování těchto informací vnitrostátními úředníky zabývajícími se bojem proti podvodům. Tento soubor nových pravidel sestává konkrétně ze 2 legislativních aktů: (1) novely směrnice o DPH, kterou se zavádějí požadavky na poskytovatele platebních služeb, aby vedli záznamy o přeshraničních platbách souvisejících s elektronickým obchodem. Tyto údaje budou následně za přísných podmínek, včetně podmínek týkajících se ochrany údajů, zpřístupněny vnitrostátním daňovým orgánům; (2) novely nařízení o správní spolupráci v oblasti DPH. Tato novela stanoví podrobnosti o tom, jakým způsobem budou vnitrostátní daňové orgány v této oblasti spolupracovat na odhalování podvodů v oblasti DPH a kontrole dodržování povinností týkajících se DPH (více v příspěvku „Úprava pravidel v oblasti DPH schválena Radou“, Daně v listopadu 2019). Tyto předpisy doplňují regulační rámec v oblasti DPH pro účely elektronického obchodu, který vstoupí v platnost v lednu 2021 a který zavádí nové povinnosti v oblasti DPH pro internetová tržiště a zjednodušuje pravidla pro dodržování předpisů v oblasti DPH pro on-line podniky. Tato nová opatření se použijí od 1. 1. 2024.

EU aktualizovala seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí

Rada 18. 2. 2020 aktualizovala unijní seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí. Na seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí byly přidány 4 země či území – Kajmanské ostrovy, Palau, Panama a Seychely – protože ve stanovené lhůtě nesplnily požadované standardy. Tyto země se tak připojily k 8 jurisdikcím – Americké Samoi, Fidži, Guamu, Samoi, Ománu, Trinidadu a Tobagu, Vanuatu a Americkým Panenským ostrovům, které již na seznamu jsou a požadavky nadále nesplňují. Naproti tomu více než 1/2 zemí, které byly v roce 2019 na seznam zařazena, z něj byla zcela odstraněna, protože je nyní v souladu se všemi standardy řádné daňové správy. Seznam nespolupracujících jurisdikcí je součástí Radou vytyčené vnější strategie EU v daňové oblasti a má přispět ke stávajícímu úsilí o prosazování řádné správy v oblasti daní na celém světě. Poprvé byl vydán v prosinci 2017 a je výsledkem průběžného dynamického procesu sestávajícího z těchto kroků: (1) stanovení kritérií v souladu s mezinárodními daňovými standardy; (2) cílené prověřování zemí podle těchto kritérií; (3) jednání se zeměmi, které daná kritéria nesplňují; (4) zařazování zemí na seznam a jejich vyřazování, když učiní závazek nebo opatření k jejich splnění; a (5) monitorování vývoje s cílem zajistit, aby jurisdikce od předchozích reforem neustupovaly. Na seznamu se nacházejí jurisdikce, které buď s EU nezahájily konstruktivní dialog o správě daní nebo nedostály svým závazkům provést reformy, aby kritéria EU včas splnily. Jurisdikce, které dosud všechny mezinárodní daňové standardy nedodržují, ale k uskutečnění reforem se zavázaly, jsou považovány za spolupracující a uvedeny v dokumentu, který shrnuje současný stav. Skupina pro kodex chování v oblasti zdanění podniků, která působí v rámci Rady, sleduje, zda jurisdikce přijímají právní předpisy k provedení nezbytných reforem v dohodnutých lhůtách. Jakmile určitá jurisdikce všechny své závazky splní, je vyřazena. U většiny závazků, jež mimounijní jurisdikce přijaly, byla stanovena lhůta do konce roku 2019, přičemž jejich zakotvení ve vnitrostátním právu skupina pečlivě monitorovala až do začátku roku 2020. Na základě tohoto postupu Rada následně přijala revidovaný unijní seznam nespolupracujících jurisdikcí a potvrdila revidovaný současný stav. Rada bude v nadcházejících letech nadále tento seznam pravidelně přezkoumávat a aktualizovat, přičemž bude brát v úvahu úpravy lhůt, v nichž mají jurisdikce své závazky plnit, a vývoj kritérií, jež EU k jeho sestavení používá. V souvislosti s vnitrostátními „obrannými“ opatřeními ve vztahu k jurisdikcím na seznamu. Hlavními součástmi procesu zařazování na seznam EU jsou dialog a aktivní pomoc. Komise poskytuje třetím zemím podporu v jejich boji proti zneužívání daňového systému, jakož i technickou pomoc těm zemím, které ji potřebují. To je přínosné zejména pro rozvojové země, kde jsou nezákonné finanční toky i zneužívání daňového systému neúměrně velké. Kromě poškození pověsti znamená pro dané země jejich zařazení na seznam i to, že se na ně vztahují „obranná“ opatření na úrovni EU i členských států. Na úrovni EU jde o rozdělování finančních prostředků EU. Na vnitrostátní úrovni by měly členské státy uplatňovat protiopatření v souladu s koordinovaným přístupem, který schválily. Během sestavování seznamu EU jsou jurisdikce posuzovány na základě 3 hlavních kritérií – daňové transparentnosti, spravedlivého zdanění a skutečné ekonomické činnosti. Ty, které některé z těchto kritérií nesplňují, se musí zavázat, že nedostatky ve stanovené lhůtě vyřeší. Prioritou je sledování zemí, které byly ze seznamu odstraněny, aby bylo zajištěno, že řádnou správu v oblasti daní uplatňují v praxi.