08.04.2020
Euroskop, čtk
Ministři financí zemi Evropské unie se ani po dlouhém nočním jednání v rámci Euroskupiny rozšířené i o země neplatící eurem neshodli na společném plánu, jak povzbudit své ekonomiky po koronavirové krizi. Zástupcům vlád se nepodařilo najít kompromis v otázce vydání společných dluhopisů ani čerpání úvěrů z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který plní roli záchranného fondu. Šéf euroskupiny Mario Centeno proto po 16 hodinách odložil další jednání na čtvrtek.
O co nejširší společné sdílení nákladů způsobených pandemií usiluje přibližně desítka zemí platících eurem v čele s Itálií a Španělskem, zatímco Německo či Nizozemsko se obávají zadlužování eurozóny. Během noční debaty, sestávající většinou z oddělených diskusí Centena s různými skupinami politiků, se ministrům podařilo přiblížit kompromisnímu návrhu, na který byly ochotny kývnout všechny země s výjimkou Itálie na jedné a Nizozemska na druhé straně.
Centeno proto zrušil plánovanou tiskovou konferenci a odložil další jednání na čtvrtek. „Můj cíl zůstává: Pevná záchranná síť proti dopadům nemoci covid-19 (k ochraně zaměstnanců, firem a zemí) a dohoda na rozsáhlém plánu oživení,“ napsal dnes ráno Centeno na twitteru.
Zatímco italský ministr financí Roberto Gualtieri podle listu Financial Times trval na přímé zmínce o dluhopisech, kterou návrh neobsahoval, jeho nizozemský kolega Wopke Hoekstra odmítl formulaci, že plán počítá s využitím „nových finančních nástrojů“. Oba politici se neshodli ani na podmínkách čerpání úvěrů ze záchranného fondu eurozóny ESM, který má být jednou z důležitých součástí pomoci.
„Z hlediska dlouhodobé ekonomické pomoci je podle nás rozumné spojit využívání ESM s určitými podmínkami,“ napsal na twitteru Hoekstra, podle něhož Nizozemsko souhlasí s financováním okamžitých potřeb zdravotnictví z fondu bez jakýchkoli podmínek. Gualtieri naproti tomu nechtěl svazovat žádnými požadavky ani dlouhodobé čerpání úvěrů z ESM. Tento fond podle svého šéfa Klause Reglinga může na pomoc spojenou s koronavirovou krizí uvolnit asi 410 miliard eur (téměř 11,2 bilionu Kč) a může zemím nabídnout úvěry až do výše dvou procent jejich hrubého domácího produktu (HDP). Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni přitom odhaduje, že země do obnovy ekonomik nalijí až deset procent HDP a budou proto potřebovat i další společné fondy.
Kompromisní návrh byli ochotni podpořit i zástupci Francie nebo Španělska, kteří patří ke skupině zastánců společných dluhopisů, ale i německý ministr financí Olaf Scholz, jehož vláda se dosud stavěla po bok Nizozemska. Scholz po jednání společně s francouzským kolegou Brunem Le Mairem ve zjevném vzkazu Itálii a Nizozemsku na twitteru na země EU apeloval, aby souhlasily s přijetím „ambiciózního plánu“.
Autor: Euroskop
