EU pošle 15,6 mld. eur na boj s koronavirem na Balkáně či v Africe


Tereza Chlebounová, Euroskop, 9. 4. 2020

Evropská komise poskytne 15,6 miliard eur zemím mimo EU na pomoc v boji proti COVID-19. Zaměří se zejména na nejzranitelnější státy v Africe či sousedství Unie. Balíček pomoci představil ve středu 8. dubna Vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Evropská pomoc by měla předejít nekotrolovatelnému šíření koronaviru.

Evropská unie část peněz určených na rozvojovou pomoc přesměruje na podporu boje s koronavirem a jeho následky ve zranitelných zemích s méně vyspělým zdravotnictvím. Finance budou určeny na okamžitou humanitární pomoc, zajištění hygieny včetně dostatku vody, na posílení kapacit zdravotnických systémů a výzkumu a také na zmírnění hospodářských a sociálních dopadů.

“Děláme, co můžeme, abychom poskytli podporu našim občanům, avšak musíme také pomoci partnerům v našem bezprostředním sousedství i v jiných oblastech, aby se vyrovnali s dopadem, jaký tato situace bude mít na jejich živobytí, stabilitu a bezpečnost, neboť jejich problémy jsou i našimi problémy. Jedná se o celosvětový zápas, jehož úspěšný nebo neúspěšný výsledek závisí na nás všech,” zdůraznil Borrell.

EU mapa

Kvůli nedostatku lékařů, vybavení i informací hrozí, že zranitelnější země v Africe, Asii či na Balkáně nedokážou pandemii čelit a koronavirus by se tak mohl nekontrolovaně šířit. EU tomu chce včasnou pomocí zabránit. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise

Největší část pomoci směřuje do sousedství EU

Podpora ve výši 15,6 miliard eur poputuje ze stávajících zdrojů EU určených na vnější činnost. Největší část peněz bude směřovat do Afriky (3,25 miliardy eur), z toho 1,19 miliardy eur získají severoafrické země, které má Evropa na dosah. Pro celé sousedství EU je vyčleněno celkem 3,07 miliard eur, země Východního partnerství dostanou 962 milionů eur a státy západního Balkánu a Turecko celkem 800 milionů eur.

Kromě toho obsahuje celý balíček dalších 1,42 miliardy eur ve formě záruk pro Afriku a země sousedství z Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD). Finanční prostředky pocházejí ze zdrojů EU, jejích členských států a finančních institucí, zejména Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Evropská unie podpoří také region Asie a Tichomoří částkou 1,22 miliardy eur, dalších 291 milionů eur bude určeno pro africké, karibské a tichomořské země (skupina států AKT). Celkem 918 milionů eur pak půjde na podporu partnerských zemí v Latinské Americe a Karibiku a 111 milionů eur na podporu zámořských zemí a území.

Peníze pomůžou zdravotnictví či ekonomice

Z celkové částky 15,6 miliard eur vyčlenila EU na opatření mimořádné reakce 502 milionů eur, které jsou určeny pro okamžitou zdravotnickou pomoc. Díky nim dostaly například Černá Hora, Kosovo a Severní Makedonie celkem 150 respirátorů, Albánie pět plně vybavených ambulancí a Ukrajina 100 kusů ochranných oděvů. Desítky milionů eur poputují na zlepšení testování, vybavení zdravotnických zařízení či zlepšení přístupu k pitné vodě v Etiopii, Nigérii nebo Súdánu.

Největší část prostředků (12,3 miliardy eur) je určena na řešení dlouhodobějších společenských a ekonomických následků pandemie, zbývajících 2,8 miliardy eur pak na zlepšení zdravotnických systémů a výzkumu.

EU svolá virtuální dárcovskou konferenci

„Všichni víme, že celosvětové šíření koronaviru můžeme zastavit pouze společnými silami. Za tímto účelem bude EU brzy svolávat virtuální dárcovskou konferenci, která pomůže mobilizovat potřebné finanční prostředky a podpoří Světovou zdravotnickou organizaci v pomoci nejzranitelnějším zemím,“ uvedla na tiskové konferenci předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Komisař pro řešení krizí Janez Lenarčič varoval před dopady pandemie koronaviru, která by mohla způsobit největší humanitární krizi za několik desetiletí. Připomněl, že mezi nejzranitelnější osoby patří uprchlíci, kteří jsou uzavřeni v často hygienicky nevyhovujícím prostředí táborů pro uprchlíky a vnitřně vysídlené osoby. Lenarčič apeloval na to, aby humanitárním pracovníkům byl zajištěn přístup do těchto oblastí a klíčovým humanitárním operacím byla poskytnuta logistická podpora.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek