Tereza Chlebounová, Euroskop, aktualizováno 22. 4. 2020
Evropská komise koordinuje společnou evropskou reakci na epidemii COVID-19 a přijímá řadu kroků k zastavení šíření nákazy, ale také ke zmírnění jejích dopadů. Euroskop přináší aktuální přehled opatření přijatých na úrovni Evropské unie v souvislosti s bojem proti koronaviru.
Zajištění dostatku ochranného vybavení
Doporučuje například urychlit posuzování shody u nově předložených žádostí výrobců, dovozců či distributorů, kteří vyrábějí ochranné prostředky. Nabízí také vodítka, jak postupovat v případě ochranných prostředků, které byly vyrobeny s využitím jiných technických řešení, než jsou harmonizované normy nebo dosud nestihly projít celým procesem posuzování shody.
Při koordinaci pomoci členským státům, například poskytování zdravotnického materiálu nebo navracení občanů do vlasti, hraje důležitou úlohu Evropské koordinační centrum pro mimořádné situace. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise
Pohyb přes vnitřní hranice
Dne 16. března vydala Komise
pokyny pro opatření na vnitřních hranicích, které mají omezit pohyb lidí, aby se zpomalilo šíření nákazy, a zároveň zachovat přeshraniční pohyb zboží. Členské státy by například měly určit prioritní pruhy pro nákladní dopravu přepravující zdravotnický materiál a zboží podléhající zkáze, zejména jídlo.
Uzavření vnějších hranic
Prezidenti a premiéři členských zemí EU podpořili 17. března
Sdělení Evropské komise k uzavření vnějších hranic EU po dobu 30 dní. Občanům cizích států bude zakázán vstup do unijních zemí s výjimkou nezbytných případů. Zákaz se nebude vztahovat například na rodinné příslušníky občanů EU, zdravotníky nebo třeba personál zapojený do přepravy zboží. Příslušné kroky spustí individuálně a koordinovaně státy na vnější hranici Unie.
Ve středu 8. dubna navrhla Evropská komise prodloužit uzavření vnějších hranic EU do 15. května.
Zřízení odborného týmu
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová oznámila 17. března zřízení Evropského expertního týmu vědeckých expertů na posílení koordinace a odpovědi v oblasti zdraví. Tým bude navrhovat opatření pro boj s šířením nákazy COVID-19 v různých fázích epidemie. Opatření bude formulovat jak pro celou EU, tak pro jednotlivé členské státy.
V pondělí 20. dubna spustila Evropská komise ve spolupráci s několika partnery
evropskou datovou platformu COVID-19, která umožní rychle shromažďovat a komplexně sdílet dostupné vědecké informace.
Podpora podniků
Ve čtvrtek 19. března Evropská komise přijala
dočasný rámec pro udělování podpory podnikům, které zasáhla situace kolem pandemie koronaviru. Rámec obsahuje řadu možností, jak jim členské státy mohou pomoct tak, aby pomoc neporušovala pravidla veřejné podpory.
Vytvoření skladu zdravotnického vybavení
Dne 19. března Komise oznámila zřízení skladu pro zdravotnické vybavení v rámci systému rescEU. Sklad bude obsahovat mimo jiné ventilátory, ochranné masky, vakcíny či laboratorní vybavení. Využít jej mohou členské státy, jimž vybavení akutně chybí.
Uvolnění norem
V pátek 20. března pak Komise ohlásila uvolnění evropských norem pro některé zdravotnické prostředky, jako jsou roušky, rukavice nebo ochranné obleky. Na trh EU tak budou moct v krátkém čase vstoupit noví výrobci tohoto nedostatkového zboží, za předpokladu, že dodrží zdravotní bezpečnost.
Další informace o krocích, které EU v souvislosti s šířením koronaviru podniká na podporu ekonomiky, najdete v článku zde.
Pomoc zranitelným zemím mimo EU
Evropská komise poskytne 15,6 miliard eur zranitelným zemím mimo EU na pomoc v boji proti COVID-19. Finanční podpora bude přesměrována z peněz určených na rozvojovou pomoc a poputuje zejména do zemí Afriky a sousedských zemí Unie. Prostředky jsou určeny jednak na okamžitou zdravotnickou pomoc, jednak na řešení společenských a ekonomických dopadů pandemie.
Další návrhy Komise
Ve čtvrtek 2. dubna navrhla Evropská komise nový finanční nástroj SURE, který má pomoci těm členským státům, jež zavádějí programy na udržení zaměstnanosti po dobu krizové situace (někdy označované také jako Kurzarbeit). Z nástroje by měly čerpat ty státy, kterým v důsledku zavádění těchto opatření na národní úrovni rostou veřejné výdaje. Bude fungovat na bázi makrofinanční pomoci s garancí poskytovanou rozpočtem EU a členskými státy. Očekává se podpora až do výše 100 miliard eur.
Snazší má být i čerpání z
Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), zaměřeného na nejchudší osoby v nouzi. Rozšířenou podporu slibují také nová opatření v zemědělském a rybářském sektoru, zejména pro zajištění dodávek potravin.
Na přímou pomoc v boji s epidemií navrhla Komise využít celkem 3 miliardy eur z rozpočtu na rok 2020 v rámci Nástroje na podporu v případě nouze a programu RescEU. Členské státy i Evropská komise samotná je budou moci využít na rychlé nákupy životně důležitého vybavení a dodávek, od ventilátorů po osobní ochranné pomůcky, od mobilních lékařských týmů po lékařskou pomoc a nákup testovacích sad. Toto opatření také umožní Komisi zadávat zakázky dodavatelům přímo jménem členských států. Návrh podpořili poslanci Evropského parlamentu.
V oblasti kohezní politiky přijala Komise druhý balíček (CRII+), který na základě požadavků členských států přináší lepší využití dalších disponibilních prostředků v rámci strukturálních fondů. Nově tak lze prostředky přesouvat mezi fondy a regiony, u vybraných projektů je zrušeno národní kofinancování a rozvolněny tematické koncentrace. Zároveň má dojít ke snížení administrativní zátěže.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
