06.05.2020
Euroskop, ČTK
Projděte se po Barceloně a poslouchejte. Vlny tiše narážejí do písku. Cyklisti, běžci a omladina na skateboardech zaplavili chodníky, aby využili krátkého času za karantény, kdy mají dovoleno se protáhnout. To, co tu chybí, jsou turisté. Na konci pláže Barceloneta stojí kultovní W Hotel tiše jako stín a jeho zaprášený vchod je obehnaný policejní páskou, napsal zpravodajský server The Daily Beast.
Stejná scéna se opakuje znovu a znovu v prakticky každé turistické destinaci v Evropě a dokazuje, jak hluboko je kontinent ponořený v koronavirové krizi. Pařížský Louvre, římské Koloseum, náměstí svatého Marka v Benátkách – všude je prázdno. Pláže od Francie po Portugalsko jsou pusté, letiště prakticky bez života. Země Evropské unie uzavřely hranice pro zahraniční turisty, a toto opatření bude v platnosti nejméně do poloviny května.
Evropa se sice pomalu probírá ze své hibernace zavedené kvůli pandemii covidu-19, ale turistický sektor bude poslední, kde se začne něco dít. Podle Thierryho Bretona, evropského komisaře pro vnitřní trh, se turistická ekonomika EU v hodnotě dvou biliónů dolarů může v letošním roce kvůli koronavirové krizi propadnout až o 70 procent.
V České republice letos odborníci očekávají propad turistických příjmů o 75 procent. Ve Španělsku, kde turistika přispívá 12 procenty k hrubému domácímu produktu, je propad odhadován na 80 procent – tedy 130 miliard dolarů.
Státy hledají cesty, jak podpořit turismus
Jednou překážkou je uvolňování koronavirových opatření, druhou pak přesuny z místa na místo a samotný pobyt. Pokud mají být dodrženy zásady společenského odstupu, budou restaurace a hotely zaplněné jen z poloviny, a polovina míst v letadlech zůstane prázdná. To je ovšem opak politiky, podle které fungují nízkonákladoví dopravci, jejichž obchodní model staví na zaplnění každého sedadla do posledního.
Aby byly záležitosti ještě více matoucí, nabízejí některé mezinárodní letecké společnosti stále letenky do Evropy, přestože valná většina návštěvníků nemá povolený vstup.
Navzdory těmto problémům se země jako Chorvatsko a Česká republika, kterým se podařilo zvládnout koronavirovou krizi poměrně dobře, snaží najít způsoby, jak podpořit turistiku a zároveň zabránit potenciální druhé vlně nákazy.
Jedním z možných řešení, o kterém se minulý týden zmínil chorvatský ministr turistiky Gari Cappelli, by bylo vytvoření takzvaných covidových pasů, ve kterých by byl zaznamenán zdravotní stav držitele. Podle Světové zdravotnické organizace a dalších subjektů by ale takový plán mohl být příliš riskantní.
Chorvatsko zatím zaznamenalo jen asi 2000 případů nákazy koronavirem a 77 úmrtí, a vyhnulo se tak tragédii, jaká zasáhla Velkou Británii, Itálii nebo Španělsko. Ale i tak ho zasáhly tragické ekonomické následky pandemie. Turistika zajišťuje 20 procent hrubého domácího produktu země a vláda očekává, že se hospodářství země letos propadne o 9,4 procenta.
Stejně jako ve zbytku Evropy, ani ve Španělsku se zatím vůbec nehovoří o mezinárodní turistice. Země představila postupný program uvolňování karantény od nuly do čtyřky, přičemž posledním krokem je cestování mezi jednotlivými španělskými oblastmi. Pokud všechno půjde dobře, mohlo by cestování mezi 17 španělskými regiony být obnoveno po konci června.
Itálie stále v Evropě vede chmurnou bilanci co do nejvyššího počtu úmrtí lidí nakažených koronavirem. A tak navzdory skutečnosti, že turistický sektor generuje více než 13 procent hrubého domácího produktu země, by zahraniční turisté neměli počítat s tím, že se v dohledné době podívají na některou z italských pláží. Musíme jen doufat, že tato evropská sezóna s covidem-19 je pouze aférka na jedno léto, dodal The Daily Beast.
Autor: Euroskop
