06.05.2020
Euroskop, ČTK
Zatímco některé země jako Dánsko či Rakousko již školy začaly otevírat, jinde jako třeba v Itálii je přes tlak části rodičů nechají zavřené až do podzimu. Podle expertů je obtížné vzhledem k nedostatku zkušeností s covidem-19 jednoznačně zvolit univerzálně správný přístup. Právě školy přitom odborníci považují za důležitý indikátor budoucího vývoje nákazy.
Země Evropské unie ustupují od restrikcí v souladu s doporučeními Evropské komise postupně podle vývoje počtu nakažených. Citlivé téma škol přitom většinou přichází na řadu až po několika vlnách otevírání obchodů a dalších veřejných míst.
Experti se shodují, že právě návrat dětí do škol může být pro další postup nákazy velmi důležitý.
„Školy jsou tak trochu jako Petriho misky,“ řekl bruselskému webu Politico sociolog z Oxfordské univerzity Peter Block, který vytváří modely návratu společnosti k normálu po pandemii. „Všichni ti lidé tam přicházejí a odcházejí a mohou si nemoc odnést s sebou,“ dodal ke srovnání škol s laboratorní pomůckou k rozmnožování mikroorganismů.
Zatímco některé státy jako Dánsko či Rakousko se již rozhodly riziko možného nového nárůstu počtu případů podstoupit a školy otevřely, Česko nebo Polsko nechávají dobrovolný návrat prvních školáků na konec května a spoléhají na to, že do té doby nákaza dále ustoupí. A třeba Slovensko či Německo ještě o znovuzpřístupnění škol nerozhodly, ačkoli některé spolkové země je již naplánovaly na květen.
Odborníci přitom zatím nemají jasnou odpověď na to, jak moc školáci budou mezi sebou virus šířit. Vědci se zprvu domnívali, že virus se chová podobně jako chřipka, kterou děti přenášejí velmi efektivně. Několik nových studií však tuto teorii zpochybnilo a část expertů se přiklání k názoru, že stejně jako děti mnohem méně často než dospělí covidem-19 onemocní, tak virus i méně přenášejí. „Vidíme, že se koronavirus nechová stejně,“ řekl webu Franceinfo francouzský epidemiolog Pascal Crépey, podle něhož ovšem bude otevření škol bezpochyby spojeno s novými případy nákazy.
Jak moc děti šíří virus není jisté
Dánské úřady ostatně už připustily, že může být se znovuotevřením tamních škol spojen nárůst takzvaného reprodukčního čísla, které udává rychlost šíření nákazy. Za dva týdny od návratu dětí do tříd v polovině dubna vzrostlo z 0,6 na 0,9. Počet nově nakažených však stále klesá, neboť se číslo podařilo udržet pod jedničkou.
Vlády řeší dilema, jak vyvážit riziko šíření viru mezi dětmi s přínosem, který by otevření škol mělo pro jejich pracující rodiče a tím i pro celé hospodářství. Francouzský prezident Emmanuel Macron spustil vlnu kritiky části odborníků, když se rozhodl znovuzpřístupnit školy od 11. května. V jeho zemi patřící k nejzasaženějším západoevropským státům přitom v úterý přibylo přes tisíc nových případů.
„Tohle rozhodnutí nemá vůbec žádnou logiku,“ řekl listu Le Figaro šéf přední francouzské lékařské asociace Patrick Bouet, který stejně jako další experti doporučoval nechat školy zavřené do září. Macronova vláda argumentuje, že návrat do škol je podobně jako v řadě dalších zemí dobrovolný a děti budou v malých skupinách.
Stejně jako francouzský prezident byl pod tlakem části zaměstnaných rodičů i italský premiér Giuseppe Conte. Bez ohledu na to, že téměř 100.000 rodičů podepsalo petici za znovuotevření škol, se je však s odkazem na přílišné riziko nového šíření viru rozhodl nechat prázdné až do září.
Odborníci poukazují na to, že v Itálii a dalších jihoevropských zemích jsou děti v rámci rodin v mnohem užším kontaktu s prarodiči než v Dánsku a jiných severských státech. Pozdější návrat do lavic tu proto podle nich má o důvod navíc, neboť starší lidé patří k těm nejohroženějším.
Školní tabulka. Zdroj: pixabay.com
Autor: Euroskop
