Jak koronavirus ovlivňuje bezpečnost zemí Evropské unie?


Petr Pospíšil, Euroskop, 11.5.2020

REPORTÁŽ – Probíhající pandemie koronaviru představuje zatěžkávací zkoušku pro všechna odvětví politiky a veřejné moci. Výjimkou není ani oblast bezpečnosti, obrany a krizového řízení. Pandemie právě naopak představuje rozsahem bezprecedentní civilní pohromu, na jejímž řešení se podílí například i ozbrojené síly. O tom, jaké dopady nemoci COVID-19 můžeme pozorovat z hlediska bezpečnosti, hovořili účastníci online debaty Eurocentra Praha.

Online debaty, probíhající v pondělí 4. května, se jako panelisté zúčastnili Rudolf Štědrý z Odboru obranné politiky Ministerstva obrany, Michal Kořán z Global Arena Research Institute a Jaroslava Hejdová reprezentující Oddělení krizové připravenosti Ministerstva zdravotnictví. Debatu moderovala Ludmila Johnová z Eurocentra Praha.

Hejdová na úvod představila náplň činnosti Oddělení krizové připravenosti Ministerstva zdravotnictví, mezi jejíž typické součásti patří řešení průmyslových havárií v chemických závodech, povodní či právě epidemií a pandemií. Ministerstvo zdravotnictví má na starost jednak poskytování zdravotní péče, jednak ochranu veřejného zdraví.

Ve svých aktivitách české Ministerstvo zdravotnictví spolupracuje jak s krajskou úrovní, tak s ostatními resorty – v případě krizového řízení zejména s Ministerstvem vnitra. Ministerstvo zdravotnictví se podílí i na tvorbě celostátního pandemického plánu.

Ministerstvo zdravotnictví spolupracuje i s EU, NATO i WHO

Z hlediska nadnárodní a mezinárodní spolupráce tuzemské Ministerstvo zdravotnictví kooperuje s příslušnými orgány Evropské unie, Severoatlantické aliance a především Světové zdravotnické organizace (World Health Organisation, WHO).

Na téma evropské i severoatlantické spolupráce navázal i Štědrý. Řešení aktuálních otázek v obou organizacích probíhá formou videokonferencí a omezuje se na dvě hlavní oblasti – zaprvé reakce na pandemii, zadruhé naléhavé záležitosti týkající se probíhajících misí.

Část personálu z misí byla do obnovení výcviku stažena

Operace obou organizací jsou podle Štědrého v současnosti v utlumeném režimu, neboť podstatná část z nich se zaměřuje na výcvik místního vojenského či civilního personálu, který nyní z důvodu opatření proti pandemii není možné realizovat. Část personálu proto byla z misí dočasně stažena do té doby, než bude možné pravidelný výcvik naplno obnovit. Z hlediska nadcházejícího přebrání velení mise v Mali českou armádou se podle Štědrého nic nemění, v současné době probíhá příprava plánů na zahájení činnosti po převzetí vedení mise.

Kořán ve svém prvním vstupu reagoval na otázku, zda lze očekávat, že koronavirus evropskou spolupráci posílí, či oslabí. Možné jsou podle něj oba scénáře. Dosavadní řešení pandemie podle něj spíše poukazuje na upřednostňování národních řešení. „Je třeba posílit mezinárodní spolupráci a obnovit důvěru mezi státy, neboť je zřejmé, že situaci z hlediska výzkumu, vývoje, technologií apod. žádný stát není schopen zvládnout sám,“ konstatoval Kořán.

Společné mechanismy jako program SALIS mají smysl

Štědrý se svým předřečníkem souhlasil. Uznal, že každá země na pandemii reagovala po svém. Mezinárodní koordinace probíhala zejména při zajišťování koordinace při přepravě materiálů či při transportu vojáků i civilistů prostřednictvím repatriačních letů. „Ukázalo se, že mechanismy vytvářené společně mají smysl – příkladem může být program SALIS,“ ocenil Štědrý. O programu SALIS jsme na Euroskopu informovali zde a o ostatních programech NATO v boji proti koronaviru zde.

Následující dotaz přenesl těžiště debaty k problému dezinformací týkajících se nemoci COVID-19. Podle Kořána představuje zranitelnost vůči dezinformacím problém, jímž byla naše společnost sužována již před krizí – s jejím nástupem pouze nabyl na závažnosti. „Slabá místa jsou nyní daleko více obnažena, protože když jsou lidé vystrašení, odlišit pro ně pravdu a nepravdu se státá náročnějším,“ vysvětlil Kořán.

Koronavirová krize obnažila zranitelnost populace proti dezinformacím

Ačkoliv Čína podle něj umně využívá skutečnosti a způsobu, jakým se krize rozšířila do Evropy a do Severní Ameriky, bylo by podle něj velkou chybou označovat prstem domnělé viníky a zapomínat na úsilí zvyšovat vlastní odolnost proti dezinformacím. Problém totiž nemá svůj původ pouze v dezinformacích šířených ze zahraničí, ale i ve stagnující informační gramotnosti na národní úrovni.

Ohledně dopadů koronaviru na jednání o novém unijním rozpočtu (víceletém finančním rámci) pro léta 2021-2027 Štedrý konstatoval, že se bezpochyby jedná o špatnou zprávu. Původní návrh představený Evropskou komisí byl poměrně ambiciózní z hlediska finančních prostředků zaměřených na oblast bezpečnosti a obrany, tyto vize ovšem i kvůli koronaviru musely být zeštíhleny.

Z hlediska nového rozpočtu EU je koronavirus špatnou zprávou

Ovšem „pokud budou finance místo toh využity efektivně k záchraně ekonomiky, asi je to tak správně, protože jen s fungující ekonomikou si budeme schopni udržet fungující armádu,“ doplnil Štědrý. Současný přesun priorit je podle něj možné očekávat i u projektů stálé strukturované spolupráce PESCO, mezi nimiž se patrně zvýší pozornost na rozvoj struktur podporujících schopnost reakce na civilní krize či rozvíjejících kapacity v oblasti zdravotnictví.

V ekonomické oblasti dle Kořána zatím pozorujeme markantní trend autarkizace a nacionalizace ekonomik, jenž dokládá zavedení kvót na vývoz pšenice v Rusku či omezení exportu rýže ve Vietnamu. Pokud by tyto ekonomické tendence měly pokračovat i nadále, jednalo by se podle Kořána o velice negativní scénář, na nějž by výrazně doplatila i Česká republika.

Zvýšená nestabilita v sousedství EU je bezpečnostním rizikem

Nikoli nevýznamný bezpečnostní přesah podle diskutujících lze spatřovat ve stabilitě zemí v bezprostředním sousedství Evropské unie – zemí, mezi které patří Turecko, Egypt, Maroko, Libye či Ukrajina. Všechny tyto státy se nachází v nezáviděníhodné situaci, neboť na jednu stranu bolestivě pociťují dopady koronavirové pandemie, na druhou stranu však nepatří do kategorie nejméně rozvinutých států, které jsou příjemci podstatného dílu rozvojové pomoci.

Kořán v této souvislosti připomněl, že i unijní Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky vydaná v roce 2016 stanovila jako jeden z hlavních cílů stabilizaci zemí v sousedství Unie. Tento cíl se podle něj dosud nepodařilo naplnit, v regionu naopak panuje větší chaos a nestabilita než před třemi lety. Nezapomínat na materiální pomoc těmto státům je proto v zájmu EU. „Solidarita není hra s nulovým součtem, ale věc, která je v našem vlastním nejniternějším sebezájmu,“ pronesl Kořán.

Solidarita není hra s nulovým součtem, je v našem zájmu

Na téma dopadů koronavirové pandemie na rozvoj třetích zemí navázal i Štědrý. „Pandemie učiní v chudších zemích slabé vlády ještě slabšími, tudíž budou méně schopny odolávat vnějším tlakům,“ předpověděl. Příkladem může být stoupající vliv Číny v afrických zemích. Růst Číny se podle diskutujících může vyústit ve zhoršení bezpečnostní situace ve světě – zejména hrozí vyostření napětí mezi Čínou a Spojenými státy.

Optimistický předpoklad, že naopak koronavirus může zapříčinit alespoň dočasné uklidnění probíhajících konfliktů ve světě, podle diskutujících není pravděpodobný. „Konflikty zpravidla vedou nepříliš bohaté země. Pokud do teď nebraly přílišný ohled na svoje vnitřní problémy, pandemie toho příliš nezmění,“ vyjádřil svoje přesvědčení Štědrý.

Optimismu ohledně efektu koronaviru na mezinárodní bezpečnost podle Kořána nepomáhá ani pasivita Rady bezpečnosti OSN, která se doposud zabývá převážně vnitřními procedurálními pravidly pro realizaci videokonferencí.

Koordinace a synergie mezi vojenskou a civilní spoluprací jsou třeba

V závěru debaty se diskutující vyjádřili k výhledu do budoucna – zda z koronavirové krize vyjde Evropská unie díky nově získané zkušenosti přece jen silnější. Podle Štědrého ano, ovšem za předpokladu, že nenastane přílišná roztržka nad ekonomickými aspekty obnovy ve věcech jako je kohezní politika či politika v oblasti životního prostředí.

Štědrý považuje za zcela žádoucí, aby si státy vytvářely svoje strategické zásoby na národní úrovni, jedním dechem však dodává, že koordinovaný společný postup je ve většině aspektů vždy lepší variantou. Mezinárodní organizace jako jsou Severoatlantická aliance a Evropská unie by podle měj měly více uvažovat o směrech, jak spolupráce ve vojenské oblasti může podpořit civilní struktury.

Koronavirus nás neposílí, ale může přimět ke společným řešením

Dle Kořána koronavirus jako takový představuje nejen ze zdravotního, ale i z ekonomického, sociálního a bezpečnostního hlediska špatnou zprávu a je objektivně nemožné, abychom z koronavirové krize vyšli posilněni. Dobrou zprávou podle něj může být jen to, že političtí lídři napříč Evropou naleznou odhodlání problému čelit společně na evropské i transatlantické bázi.

Celou online debatu si můžete přehrát na Facebooku i zpětně – videozáznam je k dispozici zde.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Sdílet tento příspěvek