25.05.2020
Euroskop, čtk
Evropská komise ve středu představí plán podpory hospodářství spjatý s budoucím sedmiletým rozpočtem Evropské unie. Návrh, na jehož základě má Unie vyplatit ze společné kasy státům zasaženým pandemií covidu-19 stovky miliard eur, určí na příštích několik měsíců ráz složitých vyjednávání mezi členskými zeměmi. Političtí lídři se již před dlouho očekávaným zveřejněním konkrétních čísel rozdělili do několika názorově odlišných skupin, jejichž představy se liší hlavně v jedné věci: zda má EU peníze dávat, či půjčovat.
Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová na dubnovém videosummitu unijní lídry připravila na to, že objem rozpočtu na léta 2021 až 2027 může vyrůst až ke dvěma procentům hrubého národního důchodu (HND), což je téměř dvojnásobek hodnoty končícího sedmiletého období. Zásadní součástí rozpočtu mají být peníze přímo spojené s obnovou ekonomik zasažených pandemií. Prostřednictvím přímých investic i úvěrů chce Komise státům poskytnout podle předběžných vyjádření svých činitelů okolo bilionu eur (téměř 28 bilionů korun).
Brusel v očekávání nejhlubšího hospodářského propadu v historii Unie hodlá sáhnout k dosud nevídanému řešení. Stovky miliard eur si chce půjčit na finančních trzích a ručit za ně rozpočtovými příjmy. Tento plán podpořili lídři nejsilnějších unijních ekonomik Německa a Francie, kteří navrhli rozdělit mezi státy 500 miliard eur formou přímých grantů.
Itálie a Španělsko trvají na přímých grantech
Na nich trvají zvláště nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie a Španělsko, které měly se zadlužením problém již před pandemií. Jejich premiéři volají po unijní solidaritě, bez které je podle nich v sázce samotná budoucnost evropského bloku. Zmíněný návrh Berlína a Paříže je pro ně minimální možností a jsou připraveni vyjednávat o navýšení.
Na druhé straně stojí státy takzvané šetrné čtyřky, tedy Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, které se obávají společného zadlužování. Navrhují, aby EU státům pomáhala příznivě úročenými půjčkami.
Skupiny „šetrných“ preferuje úročené půjčky
Kromě poměru grantů a úvěrů ve fondu obnovy čekají státy napjatě i na to, jaké podmínky Komise s čerpáním peněz spojí. Von der Leyenová i její komisaři opakovaně dali najevo záměr, aby investice do obnovy vycházely z dlouhodobých priorit EK, zejména přechodu ke klimaticky šetrné a digitální ekonomice.
Podle některých činitelů se chystá Komise svázat přidělování grantů i s dodržováním evropských hodnot, s nímž má podle Bruselu problémy Polsko či Maďarsko. Podmínkou by podle některých zdrojů mohlo být i budoucí respektování unijních rozpočtových pravidel, které Brusel dočasně uvolnil, ale zvláště „šetrné“ státy se obávají, aby se dluhy jihoevropských zemí nešplhaly nebezpečně vysoko.
Parlament upřednostňuje vyšší unijní rozpočet než země EU
Von der Leyenová představí své plány na mimořádné plenární schůzi Evropského parlamentu. Europoslanci tradičně požadují vyšší unijní rozpočty než členské státy a na pokrizové oživení navrhli uvolnit dva biliony eur. Svůj souhlas s rozpočtem v nedávném usnesení podmínili tím, že návrh bude počítat s využitím nových zdrojů rozpočtových příjmů.
Podle poslanců jimi mohou být například prodej emisních povolenek, daně z finančních transakcí či poplatky za likvidaci nerecyklovaných plastů. Část členských zemí se však vůči těmto možnostem, které vidí jako zdroje pro vlastní rozpočty, staví odmítavě. Von der Leyenová přislíbila, že s novými zdroji její plán počítat bude.
Autor: Euroskop
