19.06.2020
Euroskop, čtk
Mezi vrcholnými představiteli zemí Evropské unie se rýsuje shoda na principu budoucího fondu obnovy ekonomik, v některých bodech však přetrvávají spory. Po dnešní videokonferenci šéfů států a vlád to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Dodal, že chce s prezidenty a premiéry ihned zahájit separátní jednání a v půli července je do Bruselu pozvat na osobní schůzku.
„Jsem odhodlán okamžitě zahájit skutečná vyjednávání s členskými zeměmi a naším záměrem je uspořádat okolo poloviny července v Bruselu osobní vrcholné jednání,“ řekl novinářům Michel. Jednání podle něho ukázalo vůli vedoucích představitelů dohodnout se na záchranném plánu, avšak také některé rozdíly v pohledech na jeho základní parametry.
Evropská komise (EK) chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové dnes proti tomu, aby si EK tyto peníze bezprecedentně vypůjčila, nevystoupil žádný z vrcholných politiků bloku. Rozdílné názory naproti tomu dali najevo na celkový objem fondu, poměr mezi přímými granty a půjčkami nebo na nové příjmy rozpočtu, jimiž chce Brusel financovat splácení dluhu.
Největší díl pomoci má dostat Itálie a Španělsko
Komise plánuje rozdělit prostřednictvím fondu svázaného s příštím sedmiletým rozpočtem celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Jejich představitelé stejně jako političtí lídři Francie a Německa dnes návrh v zásadě podpořili a hovořili o nutnosti rychlé dohody.
„Všichni jsme si vědomi toho, co je v sázce. Dohodu musíme dosáhnout v červenci,“ napsal po videokonferenci na twitteru italský premiér Giuseppe Conte, který označil dnešní jednání za „další krok kupředu“. Podobně se vyjádřil španělský premiér Pedro Sánchez, který stejně jako Conte v průběhu jara varoval, že bez pomoci jejich zemím bude ohrožena budoucnost evropského společenství.
Méně srozuměna s plánem komise je skupina takzvaných šetrných států představovaná Rakouskem, Nizozemskem či skandinávskými zeměmi. Ta i po dnešku trvá na výrazně větším zastoupení úvěrů a jasných detailech splacení společného dluhu.
Česko chce změnu kritérií pro rozdělování financí
„Jsme připraveni pomoci zemím nejvíce zasaženým covidem-19, ale podpora musí být dobře zacílená a jasně časově omezená,“ uvedl po jednání rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Lídři části zemí východního křídla EU včetně Česka či Maďarska pro změnu nelibě nesou, že v zájmu pomoci dosud bohatším jižním zemím by podle navrženého klíče měly dostat z fondu menší poměr peněz, než jim náleží z běžného unijního rozpočtu.
Podle českého premiéra Andreje Babiše je problémem navržené kritérium nezaměstnanosti za posledních pět let, které spoluurčuje výši příspěvků jednotlivých zemí a které nemá s dopadem koronaviru nic společného. Česko, které má nezaměstnanost trvale nízkou, kvůli tomu přichází o peníze. „Kritéria rozdělování musí být spravedlivá pro všechny,“ uvedl Babiš po jednání.
Podle předběžných propočtů EK by z celkových 750 miliard měla nejvíce inkasovat Itálie, která má v součtu grantů a úvěrů dostat 173 miliard eur. Následuje Španělsko se 140 miliardami a Polsko se 63. Česko má dostat přes 19 miliard, Maďarsko 15 a Slovensko 13. Navržená čísla se mohou změnit v případě úpravy klíče, o kterou vedle postkomunistických států usiluje i několik zemí západní Evropy.
Autor: Euroskop
