22.06.2020
Euroskop, ČTK
Názory politických vůdců zemí Evropské unie na velikost bezprecedentního záchranného balíku peněz se na pátečním videosummitu nesblížily. Prezidenti a premiéři se však shodli na tom, že se pokusí dospět k dohodě již v červenci, kdy chce předseda Evropské rady Charles Michel svolat po pěti měsících první summit s osobní účastí všech. Zatímco zástupci covidem-19 nejpostiženějších jihoevropských zemí či Německa a Francie plán Evropské komise podpořili, někteří politici včetně českého premiéra Andreje Babiše dali najevo výhrady.
Evropská komise chce ekonomikám pro zotavení z koronavirové krize nad úroveň běžného unijního rozpočtu poskytnout 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Tato částka, kterou si chce EK vypůjčit a využít přitom nejvyššího kreditního hodnocení EU, má navýšit rozpočet na období 2021 až 2027. Samotný rozpočet má obsahovat 1,1 bilionu eur.
Podle šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové proti tomu, aby si EK tyto peníze bezprecedentně vypůjčila, nevystoupil žádný z vrcholných politiků. „Lídři se jednomyslně shodli, že vážnost krize nás opravňuje k ambiciózní společné reakci,“ uvedla von der Leyenová.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron podpořili plán rozdělit dvě třetiny celkové částky formou grantů a volali po rychlém uzavření dohody.
„Čím více času promrháme, tím hlubší bude recese,“ apeloval po jednání na co nejrychlejší dohodu španělský premiér Pedro Sánchez, jehož země má být po Itálii největším příjemcem peněz z fondu. Podobně hovořil i jeho italský kolega Giuseppe Conte.
Odlišné pohledy naproti tomu dali najevo zástupci skupiny zemí tradičně vystupujících proti společnému zadlužení. I Rakousko, Nizozemsko, Dánsko či Švédsko sice připouští nutnost mimořádného stimulu, chtějí však změnit poměr mezi přímými platbami a půjčkami nebo znát detaily splacení dluhu. „Jsme připraveni pomoci zemím nejvíce zasaženým covidem-19, ale podpora musí být dobře zacílená a jasně časově omezená,“ uvedl po jednání rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Některé země východního křídla EU včetně Česka či Maďarska mají zase problémy se způsobem rozdělování peněz, který je znevýhodňuje. Babiš na videokonferenci zopakoval český nesouhlas s tím, aby jedním z kritérií byla míra nezaměstnanosti z posledních pěti let.
„To ale nemá s řešením dopadů krize nic společného a snižuje to alokaci pro ČR zhruba o šest miliard eur. S tím nemůžeme souhlasit,“ prohlásil Babiš. Navrhl také, aby unie jednala o fondu odděleně od víceletého rozpočtu, jehož schválení by podle českého premiéra měla upřednostnit.
V4 není v pohledu na návrh jednotná
Visegrádské země však nejsou v pohledu na návrh jednotné: Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s ním zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.
„Myslím, že s tím plánem jsme relativně blízko dohodě,“ řekl po jednání polský premiér Mateusz Morawiecki, který označil debatu o návrhu komise za krok správným směrem. Vyčíslil, že jeho země by úhrnem z fondu obnovy a rozpočtu pro období let 2021 až 2027 mohla získat až 160 miliard eur.
Slovensko by podle ministra zahraničí Ivana Korčoka uvítalo větší volnost při použití peněz a také jejich využití v delším období. „Celková výše ́´obálky´ je pro Slovensko příznivá,“ uvedl Korčok.
Podle předběžných propočtů EK by z celkových 750 miliard měla nejvíce inkasovat Itálie, která má v součtu grantů a úvěrů dostat 173 miliard eur. Následuje Španělsko se 140 miliardami a Polsko se 63. Česko má dostat přes 19 miliard, Maďarsko 15 a Slovensko 13. Navržená čísla se mohou změnit v případě úpravy klíče, o kterou vedle postkomunistických států usiluje i několik zemí západní Evropy.
Autor: Euroskop
